Prázdný rám (S01E04)

jeden z prvních "Kolombů", které u nás v 70. letech dávali. pro mě (společně s dílem Vražda podle knihy) naprostá klasika, a přitom moderní detektivka. uplatňuje se zde typický columbovský syžet: divák od začátku ví, kdo je vrah, a zároveň se zdá, že se vrahovi (alespoň částečně) daří předstírat, že je muzikant (což je mu ovšem nakonec houby platné). tenhle scénář přes kopírák ale může po mnoha dalších pokračováních otrávit tak, že člověk tak nějak automaticky začne fandit Columbovým protivníkům (něco jako "Tom a Jerry efekt") jaké plyne pro zločince z tohoto dílu ponaučení? máte-li na rukou rukavice, nezanecháváte žádné otisky (21.01.2012)

Vynikající díl, kde je padouch opravdu důkladný. Vlastně je důkladný až moc a je s podivem, že mu to tak dlouho prochází. Navíc je díl vygradovaný dějovým zlomem - zmatek s motivem vraždy - asi v polovině, dále skvělou scénou s paní domácí a vrcholem je poté finále, které je opravdovým bombónkem, nejen pro fanoušky. (30.03.2006)

Zatím suverénně nejslabší díl... Celý problém zjevně spočívá ve scénáři, neboť herci se až neuvěřitelně snaží a i tak drobné role jakými je například paní domácí té zavražděné studentky umění jsou zahrány naprosto skvostné. Taky ta lehce senilní teta je zahraná báječně a tomu právníkovi bych se nebál svěřit jakýkoliv případ. Ostatně i "náš hrdina", vrah a historik umění je sice nepříjemný žvanil, ale ani jeho roli neumím mnoho vytknout... Jako detektivka je to ovšem celé značně slaboduché a naivní. Třeba jen ten pokus s klapajícími podpatky nebo to neprůstřelné alibi které je vymyšlené tak, že i detektiva daleko mdlejšího rozumu než je Columbo by v něm mělo leccos trknout. Vrcholem trapnosti je ovšem samozřejmě to, jak "rafinovaně" náš vrah donutí tetu aby si pro vlastní bezpečí nechala prohledat dům a jak se ten úctyhodný právník děsně snaží tomu nesmyslu uvěřit. Ani závěrečné usvědčení ostatně není příliš přesvědčivé, přestože je vlastně docela překvapivé. A psychologie postav? Ano, možná generál z předchozí epizody (Semínko pochyb), ten by dokázal vraždit v klidu s rozmyslem a vyrovnaně ale historik umění? Člověk, který má vnímavost a citlivost takříkajíc v popisu práce? Možná to ale má nějak souviset s tím, že se dotyčný chová tak jako by všechny okolo považoval za totální pitomce... Nebo ta umělecká sbírka... Proč v ní musela být díla významná natolik, že jejich originály už pár desítek let visí v nejslavnějších obrazových galeriích světa? Ty Degasovy pastely tam mimochodem rozhodně nebyly tím nejvzácnějším. To nemohli vybrat něco méně provařeného? Vím, je to jenom hnida, ale takhle polovičaté to je celé... Celkový dojem: 60% (29.08.2010)

Klasicka columbovstina. Hvezdicka navic na konec. Bylo hezke pozirovat, jak Columbo tlaci vraha k tomu, aby se tech obrazu zbavil a aby se je zbavil tak, aby podezreni zcela hodil na svou tetu. Jsou to "drobnosti", ktere si clovek nevsimne, kdyz se na to diva poprve. Ake fandive, co dil vidi nejmene popate, to tam spatri. Mimochodem hlavni padouch mi pripominal ceskeho herce Martina Stepanka. 90 proc. (29.09.2022)

Už jsem si říkal, že se na Colomba dívat nebudu, ale člověku to po čase nedá. Proč? Protože schéma je stále stejné, a je to schéma, ve kterém si všichni libujeme: pýcha předchází pád - úsloví ve všech řečech jasné, a ve všech stejně pregnantní. Druhým fenoménem je: jak přimět pýchu k pádu. Colombo to umí zaručeně tím, že veškerou svoji pýchu eliminuje až do závěrečného vyvrcholení, při kterém teprve otevře poklop nad padací jámou. V tomto případě bylo "kunsthistorikova" závěrečná manipulace sice až moc okatá, zato Colombova finta (tj. "jak se dostat na kobylku") překonala očekávání. (03.04.2024)