Režie:
Nils GaupKamera:
Philip ØgaardHrají:
Anni-Kristiina Juuso, Aslat Mahtte Gaup, Mikkel Gaup, Nils Peder Isaksen Gaup, Mikael Persbrandt, Bjørn Sundquist, Sverre Porsanger, Peter Andersson (více)Obsahy(2)
V roce 1852 se v severonorské farnosti Kautokeino vzbouřilo přes 50 Sámů proti místní norské správě. Zabili jejího nejvyššího představitele, obchodníka s alkoholem, zbili pastora a několik dalších lidí. Za útok bylo odsouzeno 17 žen a 11 mužů, dva z nich k trestu smrti stětím hlavy. Působivý film o sámské kultuře se zabývá událostmi předcházejícími krveprolití. Norský režisér sámského původu N. Gaup hledá příčiny extrémního chování nejstaršího laponského etnika, které se vždy vyznačovalo mírnou povahou. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (51)
Za vším hledej chlast, nikoliv ženskou. Kdyby pánové Sámové neprolévali víc huby kořalkou, tak nemuseli bejt spory o neuhrazené dluhy, pocity nespravedlnosti a hromada zbytečně zabásnutejch rampouchů. Do toho všeho bezohledná korupce a kšeft s čím jiným, než opět s chlastem a to se pak jeden nemůže člověku divit, že někdo přijde k úhoně a na řadu se dostane i sekera. Tento severský epos, sleduje boj domorodých Sámů, proti Norským vykořisťovatelům, kteří sklízí zisky z jejich utrpení a zoufalství. Boj který ovšem nemohli nikdy vyhrát a podobný konec se dal už předem očekávat. Ať už byl dluh nespravedlivý, nebo nebyl, tak bez soudu se nikdo zavírat nemá a tak je zase logické, že se to ostatním nelíbilo a nastala krvavá řež. Pro mne průměrnej biják, na můj vkus moc ukecanej. Viděno jako 26 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()
I pres standartni stopaz mi prisel dej filmu velmi urychleny. Nejzabavnejsi asi bylo, kdyz cela vesnice jakoby mavnutim kouzelneho proutku prestala pit. Ale kritika cirkve te doby je vystizena dobre. Divaka zaujme i prostredi, ve kterem se film odehrava. Pekna kamera, dobri herci. Presto jsem se neumel zbavit televizniho dojmu. ()
Za poslední rok jsem neprochlastal ani jednoho soba. Ženský by mě za to měly mít rády, ale nemají. A ti sobi? Ti se zatím někam rozutekli. Podobně i tento film je spíš suchý než by páchl po alkoholu. Produkce: Norsko / Švédsko / Dánsko; chybí tu jen Finsko, a tam to znám! Ráno ohrnují nos a večer by se bratříčkovali, bez ohledu na ženy i na soby. Poměr odsouzených za protialkoholní povstání 17 : 11 (ženy/muži) odpovídá rabování konzumu v Zolovi. Sámským etnikem, které se vyzačuje mírnou povahou, jsou nejpíš myšleni jen muži. "Sámská krev" je opravdu lepší. ()
Síla filmu tkví v krásném, mrazivě zasněženém prostředí severního Norska a v poutavém odvyprávění skutečného příběhu z roku 1852, kdy se místní obyvatelé Sámové vzbouřili proti úředním norským orgánům kvůli problémům s alkoholem, náboženstvím a korupcí. Díky úvodní vsuvce víme jak celý příběh dopadne, ale i tak mě problémy tamní komunity odtržené od civilizace bavily sledovat, stejně tak i vykreslení charakteristiky jednotlivých postav, jimž docházela trpělivost a vystupovaly tak ze své ulity přirozené mírumilovnosti. Plný počet nedávám jen díky úvodnímu prozrazení pointy, což lehoučce zmírnilo moji zvědavost, jak celý ten hon na čarodějnice dopadne. ()
Severské drama tak příliš vzdálené tomu co nás neustále obklopuje a tak neskutečně blízké svou opravdovostí lidského zápasu o přežití. Velmi drsné podmínky pro život, výchovu dětí a boj s nabubřelou pýchou, chamtivostí a zaslepeností v podobě zkorumpovaného pastora a obchodníků s alkoholem, muselo stát šílené množství energie a odhodlání. Já se představit, že uprostřed polární zimy jako sama žena sháním rozprchnuté stádo sobů někde po horách a vlastním tělem je chráním proti vlkům, protože mi manžela hodili do chládku za to, že urazil kněze ... nepředstavitelné. Při závěrečné vzpouře, kdy Aslak řekl "jdeme do Kautokeinu" jsem s nimi cítila jak tu bezvýchodnost nad tou donebevolající nespravedlností, tak zároveň jsem měla chuť tu hůl na ně vzít taky. Ale přátelé ... ta hudba, ta HUDBA! ()
Reklama