Anglické jahody

Takovéhle televizní inscenace se dnes už moc netočí ani pro televizi. Poslat to do kin je vyloženě úchylný nápad! Statická kamera, hrstka postav v pár interiérech a několika exteriérech, dva (celkem dobré) hudební motivy na střídačku pořád dokolečka, nudné prokládání dobovými černobílými záběry, prostě zoufalství. Něco zachraňují herci (Preiss, Tomicová, Divíšková a Bardukov), ale ta mladá milenecká dvojice tam víceméně jenom zaclání a zdržuje. A co že se tenkrát v srpnu '68 dělo? Kdo nechlastal tvrdej, lil do sebe pivo. Jinak vlastně nic. (12.12.2008)

Jako malá holka jsem se na tyhle Jahody těšila! Umíněně a tvrdohlavě jsem odmítala přijmout zdejší kritické názory. Film odehrávající se v pohnutém období našich dějin, které mě hodně zajímá, přece nemůže být špatný, myslela jsem si naivně. Po zhlédnutí musím se sklopenou hlavou konstatovat, že může. Selhání na všech frontách. Mizerné herecké výkony (hlavně představitelka Táni mě svým "hraním" málem odrovnala), neuvěřitelně pitomý scénář, ze všech stran agresivně útočící skrytá reklama (Baťa, slivovice jelínek, Mattoni) a nakonec i ta ústřední píseň, která mě zaujala v traileru, se mi po neustálém omílání zprotivila. Další z řady současných českých filmů, nad kterým si člověk může ukroutit hlavu. Zbytečný! (28.11.2008)

Pokud by se mě někdo někdy zeptal, jaký nejhorší scénář jsi kdy viděl převedený na plátno, řekl bych Anglické jahody. Takové dialogy mohl napsat jen žáček páté třídy po opici. Navíc, jak je herci jen přeříkávají a snaží se do nich vžít, bylo děsivé sledovat. A ty postavy? Jakože vtipné. NO DĚS TO BYL! Z TOHO BYCH BLIL. Tak, k dementnímu filmu, dementní komentář. (13.11.2008)

Máte taky takový ty zlý sny, ve kterých se nemůžete hnout z místa? Člověk klátí nohama, běží jako o život a stále stojí na jednom místě... Tak si představte, že tahle noční můra trvá rovnejch sto čtrnáct minut. Naši hrdinové vyjdou z bodu A cestou přes bod A, k bodu A, načež se vrátí do bodu A, aby se nakonec k všobecnému překvapení octli v bodě A. Vznikla tak zcela unikátní, avšak nekonečně útrpná pohlednice z roku 68, jejíž záživnost bych přirovnal ke sledování "živých obrazů". Absence jakéhokoli vývoje a naprosto příšerně zahraní nesympatičtí sráči v hlavních úlohách znamenají opravdu "nevšední" zážitek. Bolestné! (22.12.2011)

Nuda, nuda, nuda doprovázená slušnou hudbou. Své pocity jsem konzultovala s lidmi, kteří osmašedásátý zažili. Těm se film líbil. Tak nevím, zřejmě se jim nejvíc líbilo, že v nich evokoval vzpomínky na mládí. A nostalgicky vzpomínající člověk je ochoten i filmové slátanině odpustit ledasco. Asi nemá ani cenu hodnotit film jako takový, bezduchý scénář, toporní herci a nejpovedenějším režijním kouskem je to, že snímek přece jen po strašně dlouhé době skončí. Stále marně čekám, až režisér Drha bude mít slabou chvilku a natočí něco, na co by se dalo dívat. Uvidíme, kdo z nás dvou má větší výdrž. (22.04.2011)