Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hrdinou dodnes svěží filmové komedie Zdeňka Podskalského z roku 1959 je svobodný muž v nejlepších letech, úspěšný lékař a vědec, kolegy trochu zlomyslně přezdívaný doktor Faust. Zahleděný do své práce si nevšímá zájmu žen o svou osobu, nevidí úpornou snahu černovlasé ctitelky získat jeho přízeň. Psychické vyčerpání, shoda náhod a narážky na faustovskou minulost jeho pracovny jej dostanou až na pokraj zhroucení. Všude kolem sebe vidí ne mladou a žádostivou dívku, ale prohnanou Mefistofelu s jediným cílem – získat právo na jeho duši. S Mefistofelou se vydá na tajný výlet… (Česká televize)

(více)

Recenze (125)

topi 

všechny recenze uživatele

Jak se na scéně objeví Jiří Sovák, Vlastimil Brodský a Rudolf Hrušínský, začíná uragán! Jana Hlaváčová ve své první filmové roli ihned zazářila. Miroslav Horníček mě nikdy moc nebral, ale jako dr. Faust mě vyloženě bavil, podobně jako v Písařích. Skvělá, tak trochu netradiční komedie z konce padesátých let, Podkalského režie se nezapře. Moc příjemný film, jehož duší je inteligentní humor s mysteriózním nádechem. Jako vysoce kvalitní koření posloužila Liškova hudba. ()

subic 

všechny recenze uživatele

Rok 1959 v barvě. Hrušínský, Sovák, Horníček, Brodský a mladinká Hlaváčová na jedné scéně. Mladá Hlaváčová motá hlavu lékaři Horníčkovi až tak, že si on myslí, že ona je jen jeho přelud, Do toho se musí vložit kastelán Brodský jako její otec, Sovák jako předseda družstva a Hrušínský, jako ten kolega doktor realista, který nakonec má bludy sám. Já to viděl už několikrát a vlastně až teď naposledy se mi to líbilo nejvíc (2019), protože Sovák, Brodský a Hrušínský excelují v těch vedlejších rolích. ()

Reklama

Devadesát Dva 

všechny recenze uživatele

"Padám." (...) "Skok" z balkónu byl moment, kdy jsem v TV dva a půl týdne zpátky chytil tenhle filmový skvost a ač jsem trochu postrádal kontext, i tak jsem se na vřelou komedii s Miroslavem Horníčkem a Janou Hlaváčovou (pro kterou tohle byla první filmová role) rád dodíval. Je to až překvapivě dobrý snímek, který vrství a motá, co je co, do poslední chvíle. Dneska už v české produkci horko těžko narazíte na alespoň takovýhle standard a samozřejmě s takovou plejádou vedlejších rolí (Hrušínský, Sovák, Brodský). První polovina, kterou jsem si teď dodatečně dosledoval, mi připomněla svojí blouznivou (schizofrenní) realitou skoro až začátek Čapkova Krakatitu. Komedie s faustovským motivem. 7.5/10 ()

moriero 

všechny recenze uživatele

Přiznám se, že jsem si to pustil až díky medailonku na pohřbu paní Hlaváčové. A nelitoval jsem. Nadčasová svěží romantická komedie s - na tu dobu - úžasně provokativním námětem. A i název tomu sedl jak prdel na hrnec. Hlaváčová naprosto okouzlující čertice a Horníček jako dokonale chlapský protipól. 85%. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Provokace tehdejších socialistických pohlavárů, nebo jen naivní dílko své doby, symbolizující novou vlnu odlehčených komedií s prvky mystična? V každém případě se od obou možností skýtá určitá porce. Už obsazením Horníčka, herce, který svým intelektuálním vzezřením rozhodně nepředstavoval typického muže z lidu, se nejednomu socialistickému cenzorovi udělala před očima tma. Debutující Jana Hlaváčová si teprve svůj hvězdný chodníček slávy poměrně směle vyšlapovala, když ve své roli "pekelnice" do puntíku splnila požadavky scénáře. Zvláštní rozkol mezi ní a Horníčkem je na filmu tím nejdůležitějším aspektem. Hlaváčová postupně sráží Horníčkův nežádoucí antisocialistický postoj. Závěrečná scéna útěku ze sklepa, kdy Hlaváčová stojí Horníčkovi na ramenou a ten je po krk ponořený do vody, je přímým symbolem vítězství vládnoucí strany nad všemi, kteří by se jí chtěli postavit. A to Horníček ještě dopadl dobře. Představte si, že by po něm "jezédáci" přejeli traktorem. Naštěstí se většina vedlejších postav chovala natvrdle a tím vzniklo nejedno roztomilé nedorozumění. Hororové prvky zde slouží jen jako jakýsi prostředek ke groteskně-absurdním situacím. Je s nimi nakládáno dost naivně. Tvůrci vycházejí z toho, že divák tehdy neměl úplně plnohodnotný přísun informací o záležitosti Faust. Náramně se jim tedy hodí vyvolat mrazení záběry na strop, kterým údajně byl do pekla odnesen Faust, a v podstatě tak přiživí tezi o existenci pekla. Film však důkladně dbá na to, aby nedošlo k rozvíjení otázek souvisejících s možným demoralizováním socialisticky naladěného diváka a v podstatě za celý film nedovolí rozvinout divákovu fantazii, jak by to v takové instituci pekla mohlo případně vypadat. Vyvolání divákových obav zde dochází dost primitivní formou. K tomu všemu je Hlaváčová namaskována tak, aby divák skutečně byl mystifikován tím, že má pletky s nadpřirozenými mocnostmi. Nápad sice ucházející, ale vystavět na něm v podstatě celý film, mně nepřijde dvakrát nápadité. Však také vlivem své scenáristické jednostrunnosti film často dějově stagnuje. Až se děj přehoupne z města na venkov, plně se projeví důrazně zdvižený rudý prst cenzora nenechat film v intencích filosofického bloumání, ale právě naopak, vyzrát nad všemi nečistými silami socialistickou uvědomělostí a pokrokovým smýšlením, i když geniálně zahrané postavy pánů Brodského a Sováka mají fištrón téměř podprůměrný. Do toho groteskní pan Hrušínský, aby se nezapomnělo, že soudruzi myslí i na profese s vysokoškolským vzděláním. Z filmu sice vyřazuje pohoda, ale taková ta socialistická. Hravě si dokážu představit, jak na film chodily svazačky, které za frenetického jásotu a potlesku po promítání v socialistickém kině s tvrdými dřevěnými sedačkami a zápachu z neomítnutých zdí daly zašukat soudruhům z ústředí jako projev oddanosti své vlasti a socialistickým morálním hodnotám. Ani chytrý buřič Zdeněk Podskalský film nedokázal zbavit určité "komančské" podbízivosti, ačkoliv film je natočen řemeslně na úrovni a na svou dobu novátorsky. I tak se ptám, kde soudruzi udělali chybu, že mě tenhle film nikdy příliš nepobavil. 40% () (méně) (více)

Galerie (13)

Zajímavosti (14)

  • Ještě před samým začátkem natáčení nebyla obsazená hlavní ženská role. Zdeněk Podskalský st. se jel podívat za svými přáteli filmaři na natáčení filmu Smrt v sedle (1958), kde objevil Janu Hlaváčovou, studentku AMU, a po konkurzu ji do role Mefistofely obsadil. Podle vzpomínek Hlaváčové byl vztah ostříleného herce Miroslava Horníčka k hereckému kandrdasovi zpočátku spíše ostražitý. (sator)
  • Na jedenom z miestnych statkov premaľovali filmári fasádu na zeleno, pričom takto viditeľná je tam dodnes. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama