RocknRolla

Nebudeme-li vkládat rovnítko mezi cool-ovost a povrch-nost, zříme neskonale vynalézavou podívanou. Opravdu prvotřídní film. ____ Několik poznámek: (i) Není zde postav hlavních, ni vedlejších. Všechny jsou zrovnoprávněný. A pokud se přece jen s některou více ztotožňujete a fandíte ji (kupř. Butlerovi), svědčí to nikoliv o tom, že by ta postava byla takhle napsaná a vyvýšená nad ostatní, ale o vašich sympatiích k tomu kterému hercovi. (ii) Příběhově se tu konfrontuje východ a Evropa (rusové v Londýně - návaznost na cronenbergovský Východní přísliby), ale je zajímavý, že stylisticky ta konfrontace probíhá naopak mezi Evropou a západem (takzvaný britský Hollywood – návaznost na stathamovský The Bank Job). (iii) Film provází ohromné množství cliff-hangerů - nerozuzlených dramatických situací, ukončených těsně před koncem. Nevadí to ze tří důvodů. Za prvé jsou scény velice krátké a neprovází je sebemenší expozice, tzv. hned se jde na věc, tudíž se ihned přesunete na scénu další a ta předchozí ve vás nedoznívá. Za druhé akce skoro absentuje, a film si tím může unstanovit a udržet jednotnou cliff-hangerovou strukturu, nepřerušovanou čímkoliv jiným (třeba nutností vkládat co půl hodiny pětiminutovou akční sekvenci). A za třetí se tu po celou dobu konstruuje příběh jako síť postupně spojovaných souvislostí, které zapadnou do výsledného obrazu až na konci. Nemá cenu tedy chtít po filmu, aby Vás zahrnoval katarzí uprostřed, nebo kdekoliv jinde. (iv) Ritchieův nejpozoruhodnější rys je kvalita světla. Barevná kompozice s převahou bílé, žluté a černé vychází ze slavného díla renesančního malíře Uccella, Bitva u San Romana. (v) Dále se film vyznačuje prokládáním umírněného vypravěčství s videoklipem, přičemž videoklipové sekvence zde zastupují trailer na film samotný, včleněný do děje. Reklamu uvnitř produktu, řeklo by se. Taková reklama ovšem nemá smysl, neboť produkt je již koupený. Jak ale ukáže následující bod, smysl má a nemalý. (vi) Nejzajímavější záhada je spojená s oním obrazem, okolo něhož obíhá veškerý děj. Obraz („McGuffin", chcete-li) zde totiž symbolizuje samotný film RocknRolla (buď reklamu na něj, nebo film jako takový, to není tak podstatné) – všechny postavy se obrazu obdivují a nepřímo k tomu pobízejí i diváka. Obraz ovšem zůstává po celou dobu skryt, což se váže k oné nesmírně důmyslné paralele s vypravěčskou stavbou – tak jako do sebe veškeré události zapadnou až u konce, tak i u obrazu očekáváme, že nám ho Ritchie na konci odhalí. Neodhalí, protože závěr odkazuje na chystaný druhý díl. (vii) Nakonec bych rád pochválil Ritchieho za opravdu výborně napsaný postavy a ještě lepší dialogy. Vážím si jich snad více než výtečné audiovize. Ono to vypadá všechno děsně samozřejmě, když člověk vypne a jen konzumuje, ale každý absolvent tvůrčího psaní a poctivý čtenář publikace Jak napsat dobrý scénář od Syda Fielda chápe, že tomu tak není. (19.01.2009)

Podobnost s jinými snímky asi není náhodná, ale možná proto mě film bavil. Londýnská mafie proti ruské, Witkinson kontra Roden, vypočítavá účetní a patřičná brutalita, i když většina masakrů jde mimo kameru (mlácení golfovou tyčí, střelba ve výtahu či potrava pro langusty). Chybějící gore nahrazuje napětí, klipový střih i černý humor. Řemeslně slušně zvládnutá gangsterka o tom, jak jeden chce vyběhnout s druhým a na frak dostanou oba. Oddechová jízda, co pobaví. (28.10.2018)

People asks question. What's a Rock'n'Rolla ? And I'll tell em, it's not about drums, drugs and hospital dripps. Oh no.. There's more in then that my friend. We all got a bit of "good life". Some the money... Some the drugs... Others have sex game, the glamour or a fame. But a Rock'n'Rolla... oh he's different. Why ? Because the real Rock'n'Rolla... wants a fucking lot! (08.02.2009)

Wilkinson hraje mafiána, který nechce nosit nálepku mafián. Chce vzbuzovat respekt. Z nějakého důvodu (který je mi záhadou) si vypůjčí obraz od Karla Rodena, jenže někdo mu ho zcicí a začíná běh na dlouhou trať. Gerard Butler pak ukáže zadek a aby toho nebylo málo tak blá blá blá blá blá blá!___ Eh? RocknRolla představuje vrchol gangsta-anglických filmů. Je nabušená skvělým humorem, který je doprovázen režijním stylem, jenž nenudí a ke konci možná i malilinko poučí. "Já tomu ale nerozumím", hlásí se o slovo Mahalik a v očích má výraz zděšení. "Mě kupříkladu film při počátečních krocích bavil, možná i překvapil svou zručnou kamerou, ovšem ta "collovost" začne po několika desítkách minut šíleně nudit. To že Ritchieho opustila Madonna mě nijak nerozbuší srdce a neřeknu si: Hmm, tak když má chlapec takovou smůlu, přilepím RocknRolle hvězdu navíc, ať si užije. Navíc řešit homosexuální tématiku v gangsterském filmu je jako dát do filmu Barbie Thumbelina punkové umělce s hroty v ksichtě." pokračuje ve svém vypravování. "Zřejmě nejsi hoden pro tyto filmy, mladý jinochu!" zní tklivá odpověď z řad diváků, pro které byla Ritchieho Rolla zážitkem. "Asi ano, ale jak proti tomu bojovat?" - "Začni fetovat, staň se RocknRollou, ukradni obraz Wistlerovo matky a pak spáchej sebevraždu skokem z nafukovacího balónu!". "Výborně a pak Guyovo filmy pochopím?" - "Ano, dostane se ti hlubokého procitnutí, které je skvostné!"__ Pokud nad výše uvedeným textem kroutíte hlavou ohledně imbecility komentátora, tady máte v kostce to, co chtěl říct: RocknRolla je nuda a hotovo dvacet! (01.05.2009)

Už dlouho jsem si nepřál, aby měl film jenom hodinu. Protože ta se mi líbila. Ale pak se to začalo komplikovat a bylo to pěkně v prdeli, upřímně řečeno. Oceňuji Gerarda Butlera (ten maník je vážně drsný), Thandie Newton (ta zase vše vynahradí krásou), Idrise Elbu (alias Stringera Bella z The Wire, který se doufám neztratí) a ještě Rodena jako ruského mafiána. Ale tím mé klady co se týče tohoto rádoby cool filmu končí. Protože tohle je nuda. A strašná. Málem jsem několikrát (!) usnul, což by se mi nemělo stávat, zvlášť u akčních snímků… Bohužel, Ritchie je pro mě další z režisérů, u kterých nechápu, proč jsou tak oslavovaní. Jeho styl mi prostě nesedí. Takže dnes jen tři dost znuděné hvězdy. (14.01.2010)