Kainova výchova

V Kainově výchově je všechno vystupňované ad absurdum: John Lithgow zároveň v roli padoucha i dobráka nebo vyprávění schizofreničtější než osobnost hlavního hrdiny - skákání do různých realit a z toho vyplývající nemožnost určit pravdivé informace. Ale u filmů od De Palmy je nutné přijmout obrovskou míru nadsázky, protože tenhle tvůrce se zkrátka nebere vážně a rád baví a zároveň znejisťuje diváky. Ať už pomocí dlouhých kamerových jízd nebo norského přízvuku jednoho z hrdinů. (17.03.2011)

Koulející se pomeranče, kočárek s dítětem v ohrožení, uctivé kroužení kolem Hitche a 254 vteřin dlouhý long steady-cam shot. No jasně, Brian De Palma.. John Lithgow 5x jinak jako vícečetná osobnost přesvědčivý, jakmile však zmizlo na Normanův způsob auto v močálu, odporoučelo se ve zbytku filmu někam do dáli i smysluplné a inteligentní rozuzlení. Jako by režisér příliš často během natáčení odbíhal z placu do svého karavanu za maminkou s parukou.. (22.02.2010)

Brian De Palma ve svých filmových dítkách sice vykrádá Hitchcocka, ale pravdou je, že tyhle thrillery, často o poruchách osobnosti, mu svědčí jako málo komu. De Palma je hračička a velký detailista, což je naprosto odzbrojující kombinace, díky které si můžeme vychutnat mnohdy fascinující obrazy a kamerové hrátky, něco jako střihem nepřerušený čtyřminutový záběr několika postav, které společně procházejí několika patrovou budovou. Je sice pravda, že samotné závěry nemá nijak šokující a plné překvapivých zvratů, což byl problém i u staršího snímku Oblečen na zabíjení, ale jenom kvůli tomu na jeho filmy nekoukám. Výbornou volbou bylo obsazení Johna Lihtgowa do hlavní role Cartera Nixe, jehož rozštěpění na několik rozdílných osob jsem mu sežral i s navijákem. Jeho precizní práce s prudkými změnami ve tváři, zabarvení hlasu nebo řečí těla si u mě vyžádalo ocenění nejvyšší. A když navíc vzpomenu hudebního mistra Pina Donaggia, není o čem diskutovat. (14.05.2011)

„Někdo štěpí uran, někdo dětem psychiku. Vědec nebo buran? Praotec všech zvrhlíků!“ Filmy na téma DID mám rád, ostatně sám už léta studuji csfd pacienty s dissociative identity disorder, kteří si povídají sami se sebou (se svými dalšími nicky) na zdejších diskuzích. LÉKAŘSKÉ OKÉNKO: [][] Příklady DID: Ꙭ Samozvaný „hororový expert“, ten strčí do kapsy i Rozpolceného Kevina s jeho 23 osobnostmi. Ꙭ Uživatelé, kteří v komentářích Raising Cain vyzdvihují, ale současně ho nízkým hodnocením srážejí. Ꙭ De Palma sám, rozštěpený do těchto osobností: režisér, scenárista, zvukař, osvětlovač, kulisák, slečna s klapkou. [][] Tím vším plus chytrým sofistikovaným scénářem mě De Palma napálil a já byl v Cainově rodině a jeho identitách natolik dezorientován, že z rozštípání na osobnostní třísky jsem podezříval i Jenny, jejího milence, malou Amy a dokonce i jejího plyšáka. SPOILER: ten králíček to nebyl. (06.01.2024)

Chtěla jsem být shovívavá. Už proto, že jsem tenhle film měla v papírovém budíčku (seznam, co chci vidět z doby, kdy mi byl internet na hony vzdálený) dlouhá léta. Už proto, že má režii a scénář na svědomí DePalma (jehož Femme Fatale se mi zaryla hluboko do podvědomí). A je fakt, že režie je tady pěkná, některé záběry důmyslně vyvedené a Lightow prudce sledovatelný. Ale scénář prokoukne každý, kdo už nějakej ten schizofrenickej kousek viděl, během chvilky a vůbec jsem se tím filmem do závěrečných titulků dobrouzdala spíš znuděně a bez zájmu o rozhřešení. 50% (31.05.2012)