Mé srdce pohřběte u Wounded Knee

Naučný příběh o tom, kterak Indiáni přišli k tomu ničemu, co mají dnes (jak tomu rozumíme v paralele s Romy, i když nejsme Američani, že?). S kouzelnou Annou Paquin k tomu. Někde jsem měla zasunuto, že Siouxové byly drsným kmenem, no po shlédnutí tohoto (dlouhého) dílka už si to budu pamatovat. Je to poučné, méně už zábavné. (21.11.2010)

Film s indiánskou tématikou, který bez příkras ukazuje jak to tenkrát skutečně bylo, se zabíráním indiánských území, se snahou zcivilizovat indiány, s rezervacemi, jak na to nahlíželi sami indiáni a jak skončil Sedící býk a další velcí náčelníci. Film je to v důsledku smutný, protože příkoří, které zde sledujeme, se skutečně stalo a ani nedojde divácky vděčné odplaty. Televizní produkce není poznat, jsou zde kvalitní herci, režie i výprava. (22.02.2009)

Film smutný, ... smutný jako oči Sedícího Býka, uznávaného náčelníka Siouxkého kmene indiánů, který byl se svým kmenem násilně vyštván bělochy ze svých posvátných území Černých hor do nehostinných území přidělených rezervací ve Standing Rock. A to vše jen pro zlato, které se na jejich území nacházelo. Indiáni, zvyklí na volný pohyb v přírodě, byli donuceni "bílým mužem" žít s ponižující přidělenou státní nedostatečnou podporou potravin a děravých přikrývek v uzavřených rezervacích bez možnosti lovu zvěře, nuceni přijímat křesťanská jména, křesťanskou víru a přizpůsobovat se životu bělochů. V bídných podmínkách houfně umírali na nemoci jim neznámé, které k nim zavlekl "bílý muž", trpěli mrazivou zimou, hladem a byli plně odkázáni na milost či nemilost bílých úředníků. Mnozí se zhrzeni podrobili, jiní v čele s hrdým Sedícím Býkem odolávali nepřijatelnému nátlaku. Za vyvlastněná území Siouxů nabízela americká vláda směšnou finanční částku, kterou hrdí indiáni nikdy nepřijali a na druhou podbízenou smlouvu už nepřistoupili. Neutuchající vzdor indiánů byl nakonec ukončen zavražděním Sedícího Býka – symbolu vzdoru a násilně potlačen v roce 1890 vojenským masakrem u Wounded Knee Creek, na kterém nese vinu jednoznačně tehdejší americká armáda. A samozřejmě také americká vláda. Ta se ostatně se Siouxy finančně za vyvlastněná území dodnes nevyrovnala. Celkově byla v průběhu dekád platnosti vyhlášeného zákona indiánům násilně vyvlastněna země o velikosti cca 90 mil. akrů !!! (jeden akr = 4 046,873 m2). Tato země byla posléze se ziskem rozprodána bělochům. Siouxům vyvlastnila vláda roku 1876 území v okolí Černých hor, které byly a dodnes pro ně jsou posvátnou zemí. V roce 1980 sice uznal Nejvyšší soud USA, že tehdejší smlouva vlády USA se Siouxy byla ze strany vlády porušena, ale území zpět Siouxům nenavrátil. Rozhodl přiznat Siouxům náhradu za vyvlastněná území ve výši 600 mil. dolarů, kterou ovšem současní Siouxové nadále odmítají a žádají zpět svá území. Úcta k VLASTNÍ posvátné zemi znamená pro Siouxe víc než stamiliony dolarů. Tento film nám připomíná hříchy většinové části lidstva bílé rasy, která se dopouštěla a dodnes dopouští nepřípustných nátlaků na menšinové obyvatelstvo naší Země. Tehdy se jednalo o zlato, dnes se jedná o ropu. Tehdejší nátlaky a ty dnešní se liší pouze formou nátlaku a prezentací světu. Bohužel jsme se nepoučili. (komentováno 12.1.2009) (12.01.2009)

Solidní televizní film, který mapuje osud Lakotů a jejich náčelníka Sedícího býka od boje u Little Big Hornu, až do masakru u Wounded Knee, který "udatné" vojsko USA prezentovalo jako bitvu (za což mimochodem označovalo tradičně všechny své vyhlazovací výpravy na indiánské tábory plné žen a děti). Až na malé drobnosti a ve jménu atraktivnosti přidané věci, je film solidně historicky přesný. Na televizní produkci rozhodně nadprůměrný film o smutném osudu Siouxů, který se dá aplikovat na téměř libovolný kmen indiánů. I přesto je v něm vidět alibismus, kdy téměř po celou stopáž vidíme senátora, jak bojuje za práva indiánů, armádní velitel je sice rázný, ale žádný rasista, velitel kavalerie, která způsobila masakr, se zpětně omlouvá indiánovi, emočně zhroucený a se slzami v očích, i když se ve skutečnosti celá sedmá kavalerie fotila před mrtvolami indiánů, nadšená ze své "práce". Zpětně ve filmu můžeme vidět cenu lidských životů. Totální zhuntování způsobu života, kráděž území, téměř dokonalé vyhlazení jediné potravy (bizonů), vyvraždění žen a dětí, se o sto let později vyrovná úlevou na dani ze zisku z kasína na území vaší rezervace. Snad někdy někdo nevtrhne do Evropy, aby nás také "zkulturnil" ... 75% tématem související filmy: Syn jitřní hvězdy, Custerův poslední boj, Velcí náčelníci, Na západ (05.07.2012)

,,My nevystřelili první ! '' --- HBO natočilo celkem solidně takovým filmovo - dokumentárním způsobem natočit poslední fázi genocidy Siuxů a nejen jich. O nic jiného totiž nešlo. Původní domorodé obyvatelstvo se pranic nehodilo do plánů osidlování západu a propojování Ameriky železnicí. K tomu zlato, diamanty, ropa a další ... ,,Primitivnější lid'' neměl šanci technologicky vyspělému okupantovi vzdorovat. Je strašidelné, že se toto nedělo za Cortéze, ale relativně nedávno před 150 lety. Nečekejte klasický western, tohle je točeno trochu jinak. Někoho to možná bude nudit, protože tohle opravdu není Vinetů jak mnozí čekají. Závěr slavné éry byl totiž mrazivý, smutný, plný nemocí a alkoholismu... Co zahřálo u srdce byl přístup Kanady. Dávám za 4 orlí pera. * * * * (09.05.2020)