Jak se zbavit přátel a zůstat úplně sám

Nečekal jsem záchvaty smíchu a předem se připravil na romantiku (možná by sem mohl někdo dopsat do kolonky žánr za "Komedii" i "Romantický", pak by někteří nebyli zbytečně zklamaní z nedostatku humoru). Příběh samozřejmě nebyl nijak zvlášť originální a dal se docela snadno předvídat (včetně konce), ale v tom síla filmu není. Ten stojí na hereckých výkonech (hlavně Pegga a Kirsten), humoru na slušné úrovni, uvěřitelném jiskření mezi Sidneyem a Alison, zajímavé hudbě a pohodové, uvolněné atmosféře. Opravdu milá oddechovka, která sice nikoho neohromí, ale taky neurazí a přitom potěší. (09.01.2009)

nevím, proč jsem čekal od britské romantické komedie víc, než jsem zvyklý od klasických břeček z USA, každopádně jsem si opět nepřišel na své. tradiční scénářové koleje, ze kterých se prostě neuhne ani o píď, to mě prostě neba, třebaže se to herci i rejža snažili všemi silami zachránit... prostě la dolče průměr. 60% (26.09.2009)

Síce sa S. Pegg typovo do romantiky moc nehodí, zvládol to však nad očakávanie dobre. Výrazne k tomuto pocitu pomohla hlavne komediálna zložka charakteru jeho postavy, chlapík Sidney Young ma zabával od začiatku až do konca. Na záver, keď začal zaľúbene tokať síce trocha poľavil, ale pozitívny dojem pretrval. S. Pegg komédie vie, a toto bola predovšetkým komédia. 65/100 (26.02.2015)

Ne nadprůměrná, ale přesto dobrá a hlavně milá (romantická) komedie. Získala si mě především hereckým obsazením, zápletkou už méně. Ta byla dost schematická, nebýt několika povedených gagů, dal bych spíš 3***. Kirsten Dunst je milá, Simon Pegg je sázka na jistotu, Jeff Bridges mohl dostat větší roli. 70% (02.04.2009)

Existuje zhruba šest příznaků, proč je tenhle film duševně nemocný: 1, Současné romantické komedie nechápou jednu zásadní skutečnost – první polovinu jedou v režimu komedie, druhou v režimu romantika. Problém je, že komedie je ze své podstaty lehčím žánrem než romantika, a když se přepne z etikety do etiky, rozuměje ze skečů Simona Pegga a vynalézavých narážek do „serious issues“, a začne se vyprávět příběh, nefunguje to, protože první komediální půle pro tyhle události nezbudovala podloží. A tudíž tyhle události nelze brát vážně. 2, Princezna Megan Fox se zase odmítla svléknout. Velmi zjednodušeně řečeno je stále jen náhražkou touhy konkrétním symbolem, který má blízko k tzv. fetiši. Nikoliv herečkou. Dal bych nicméně rád na srozuměnou, kritikům Megan zvláště, že krásných žen chodí po světě tisíce, z čehož vyplývá, že k prosazení se v Hollywoodu je třeba vždy víc než jen krásy; nějaké přidané hodnoty. 3, Naverbujete-li do kteréhokoliv bijáku slavný herce – a tady se jich sešlo nemálo –, zaděláváte si na potíže, protože celebrity v originálních a rizikových projektech hrát odmítají, tudíž takový film musí jet podle šablon. Schválně si dosaďte do příběhu neznámé herce – výsledkem nebude nic jiného než defraudace, korupce, hereze, simonie, pedofilie a sodomie. 4, Jestliže si odmyslíte Simona Pegga, nezbude absolutně nic, co by za to stálo. Ale když se nad tím zamyslíte, zjistíte, že díky jeho křupanskému chování ten film není anti-americký, ale ve skutečnosti anti-britský. Tudíž i Simon pozbývá smyslu. Vzniká prostor mezi Magdeburskými polokoulemi, rozuměje vakuum. 5, Režisér a celý tvůrčí kolektiv zjevně nepochopil, že i nižší žánry se musí dělat s elegancí a na úrovni. Tohle dílo je laciný, a o to je truchlivější, že má tu drzost vpasovávat do svého tajtrlíkovského rámce vážný věci. 6, Sympatický je, že příběh schází, takže nevíte, kam to bude zpočátku směřovat, ovšem díky tomu, že to nemá příběh, vás nezajímá ani to směřování, tudíž tu máme co do činění s dvojsečnou břitvou. Protože kde chybí organická jednota tématu (jednotná zápletka), chybí i vnitřní nutnost děje (konkrétní dění). Abych to uzavřel: Vážně jsem se v průběhu filmu snažil o smích – to ovšem spíše z přesvědčení, že smích podporuje zažívání, než z přirozeného sklonu se smát –, ale jak řekl Friedrich Nietzsche: „ženatý filosof náleží do komedie“, a tam patří i divák tohohle filmu. (24.11.2008)