Smrtící spojení

Musím říct, že první dvě třetiny filmu jsem silně uvažoval o mnohem horším hodnocení. Tvůrci předhazují titulní ženskou hrdinku napospas tmě a zrcadlům tak vehementně, že už po půlhodině začne zdejší bububu pěkně nudit. Vyjímkou je perfektní scéna na pláži. Zatímco jiné asijské duchařiny ale často spoléhají na zápletku kolem koncentrované nenávisti a záhrobního zla, zde přijde v závěrečné části zdařilý zvrat. "Duchařské" scény jsou odůvodněné, dalo by se říct, že i racionálně vysvětlené (hehe), a i když následná thrillerová sekvence není ničím světoborným, odstraňuje spolehlivě pachuť prvních dvou třetin. 5/10 (19.01.2009)

Někdo by měl konečně v Thajsku vysvětlit, že výskyt ducha v každé páté scéně způsobuje velmi nepříjemnou duchařskou inflaci - jak se má člověk aspoň trochu leknout něčeho, co na něj dovádivě bafne ob čtvrt hodiny. Také by nebylo na škodu sdělit tamním filmařům, že vítězství hmoty nad duchem (cha), tzn. skutečně velmi profesionálně působící obrazové části nad částí dějovou, není zrovna ten nejlepší způsob, jak dělat dobré filmy. Faet sice oběma zmiňovanými neduhy trpí, ale jelikož to není v míře větší než neúnosné a závěrečná pointa není z nejhorších, řadí se k tomu lepšímu, co jsem z údajně vynikající thajské horrorové produkce měla možnost vidět. (02.07.2009)

Pár solidních nápadů a místy slušná atmosféra, ale jinak mě tenhle asijský horor docela dost zklamal. Námět sice sliboval mnohé a před začátkem jsem se opájel představami, co bude zlotřilé mrtvé dvojče své druhé půlce provádět, ale kromě několika lekaček se vlastně nic nedělo. A nepřekvapil ani zvrat, který nutně musel přijít, protože jinak by po hodině nebylo na co koukat. Konec byl pak nutným a nevyhnutelným zlem. Zklamání. 30% (18.07.2012)

Po delší době jsem měl chuť na pořádnou asijskou duchařinu, to bych si ale nesměl vybrat hodně tuctový bububu snímek. Převážnou část příběhu totiž vyplňuje nešťastný osud siamských dvojčat, jenž se snaží hrát na slzopudnou strunu, což jsem prostě nepřekousl. Když si pustim horor, tak se chci bát, ne brečet každých deset minut. Jediná silnější scéna je ta v ložnici, jinak několik levných leknutí nedělá strašidelný horor. Kor když zdejší pointa, jež se alternativně opakuje v desítkách jiných filmů, je dnes stará už asi deset let. Ani ten konec mě nepřesvědčil ke třetí hvězdě. Škoda no. (16.10.2010)

Tři bafnutí ještě film nedělají a bohužel Alone už nic víc nabídnout nemůže. Nápad je sice vynikající, ale silně nevyužitý, jediná opravdu silná scéna je už v traileru profláknutá pláž. Navíc, i když je pointa myslím slušná, je film naprosto zabitý jejím umístěním někam do druhé třetiny. Celý konec je pak nudným oddalováním nevyhnutelného. Minimálně o dvě třídy horší než Shutter. Holt opakování někdy není to pravé ořechové. (07.09.2007)