Vykoupení z věznice Shawshank

Postava Tima Robbinse mi byla tak velmi blízká, jeho touha po svobodě, trpělivost a pečlivost s jakou krůček po krůčku na té touze stavěl. Bála jsem se o něj a zároveň mu přála i záviděla přítele, jakým byl Red, abych na konci tohoto režijního a hereckého skvostu byla stejně překvapená, ne tím, co se stalo, ale JAK! (23.06.2005)

Vybírat nejlepší věc z kterékoli kategorie je pro mě utrpení, ale pokud se na tenhle post na ČSFD dostal Shawshank, nemám sebemenších námitek. Děkuji mistru hrůzy Stephenu Kingovi za to, že se pro jednou stal mistrem naděje a přinesl nám ji spolu s tóny Figarovy svatby. Děkuji Franku Darabontovi za to, že si udělal z adaptací Kingových vězeňských románů profesi a že se mu to zatraceně dobře daří. Děkuji Timu Robbinsovi a Morganu Freemanovi za to, že jsem díky nim nevěděla, zda se mám usmívat nebo ronit slzy, tak jsem nakonec vstala a začala hlasitě tleskat. Děkuji Bobu Guntonovi za to, že podal svého Nortona s takovou přesvědčivostí, že jsem se rozhlížela po krumpáči, který bych mu mohla zarazit do hlavy. Děkuji Jamesi Whitmorovi za to, že se mi nad jeho Brooksem svíralo hrdlo. Děkuji za lekci pokory, naděje a svobody. Děkuji...že už s tím mám jít do háje? Jdu. A beru si s sebou Shawshank. (16.08.2007)

Výborné zpracování výborného románu aneb úspěšná spolupráce kinga Kinga a režiséra Darabonta. Jeden z mála případů, kdy nemám chuť cokoliv dodávat, jenom vám doporučit, abyste se na to podívali A přečetli si to, lhostejno v jakém pořadí. Rita Hayworth And The Shawshank Redemption je zkrátka tutovka. Přes to všechno, nevezme mě to za srdce tak jako jiné filmy, a proto dávám 80%. (09.12.2005)

(1001) K filmu mám takový nostalgický vztah, protože můj tatínek pořád chodí po bytě a vykřikuje "právník to podělal!" a podobně. A když pláče i Morgan Freeman, kdo jsem já, abych neplakala! Zamlada byla moje oblíbená epizoda s mladým Elvisem, nyní si zejména užívám Clancyho Browna, jeho 192 centimetrů a bezkrevný obličej. Nicméně oficiální důvod, proč ten film oceňuji, je zobrazení mužského přátelství. Zajímalo by mě, jestli muži vidí toto zobrazení jako pravdivé. Oproti jiným filmům podobného charakteru mám dojem, že tady všechno tak nějak přirozeně zapadne do sebe, zvolení herci to neuvrhují do kýče, necítím křeč a nemám potřebu hledat chyby technického rázu. Navíc film dost sugeruje spíš než realitu jakési podobenství o touze po svobodě. A poslední scéna vypadá tak strašně divně, modře a ideálně, že čím jsem starší, tím víc mám utkvělý dojem, že se nikdy nestala a že je to jenom zoufalé přání zastiňující skutečné události. (Což mi přijde jako docela cool interpretace srážející náběh k předávkování sentimentem.) P. S.: S hrůzou jsem si vyzkoušela, že kdybych já byla Red, tak si "Zihuatanejo" několik let nevydržím pamatovat. (19.12.2014)

Scénář: Frank Darabont .. Co má společného dokonalá emocionální filmová podívaná a The Shawshank Redemption? Úplně VŠE! Je to stále blyštivější klenot kinematografie, plný lidskosti a nezlomené naděje. Napoprvé to byl opravdu strhující zážitek s naprosto odzbrojujícím a dojemným závěrem!! A je stále stejně silný i při každém dalším zhlédnutí !! (2090) (27.03.2005)