Ostrov

Film o muži, který o druhé světové při jedné události musel udělat něco hrozného, jenže se mu povedlo přežit a stal se mnichem. Stále si však nemůže odpustit svůj čin. Musím říct, že Ostrov je hodně dobrý film, který vyniká především svojí silnou poeticko-spirituální atmosférou a skvělým výběrem místa, protože tohle zasněžené prostředí tam neskutečně sedí a vytváří právě tu poetiku. Právě díky tomu mě ten film ani na minutu nenudil, a to tam jsou pasáže, kdy se "nic neděje", ovšem ale jen zdánlivě. Mělo to i dobré herecké výkony, zajímavě se to vyvíjelo a líbila se mi i ta celková myšlenka. Je tu i dost silných scén, především ty scény, kde se snaží ostatní vyléčit a taky se mi hodně líbila ta scéna, kde vymýtá z těla ženy démona, ta byla mnohem působivější, než ta vymýtání v amerických hororech, a to myslím vážně. Dostal mě i samotný závěr, který celý ten film perfektně uzavřel. Tohle je opravdu hodně povedený film, který bych sám označil jako Meditativní s velkým M. Kéž by takových filmů bylo víc. 5* (11.01.2020)

Nádherne stvárnená hĺbka celoživotnej modlitby osoby, ktorá sa nepovyšuje nad ostatných. Nie žeby šlo o nejakú falošnú pokoru sebaponižovania či nedôveru v Božie odpustenie, ale muž si je vedomý svojej slabosti a úbohosti a zostáva v stave "previnilosti", pretože stojí pred tvárou Dokonaléh. Práve preto vidí svoju nespravodlivosť a vie, že cez neho Boh chce a môže konať pre dobro ľudí, a tak sa nebojí stať duchovným otcom pre každého, kto za ním príde a je otvorený počúvať. Definícia svätosti. Toto dielo je spojením citlivo-drsného filmového ruského umenia so silou "duchovného života" či skôr vzťahu "žitého" z túžby po Tom, ktorý túto túžbu naplňuje tým, že ju neustále nanovo povzbudzuje. (23.07.2012)

Umělecký a myšlenkově hluboký pohled do východní spirituality. Drama člověka, jehož si Bůh vyvolil, aby stal jurodivým starcem mezi ruskými mnichy na odlehlém ostrůvku v moři. Režisér Lungin na tomto jednoduchém - a přece tak fascinujícím - příběhu dokázal mistrně divákovi přiblížit křesťanskou (pravoslavnou) víru, sílu pokory a modlitby. Osobně mne tento film zaujal více než Tarkovského Andrej Rublev. (07.08.2009)

Tento film mi priniesol veľké sklamanie. Úvodná scéna ponúkala omnoho zaujímavejšie pokračovania, než bolo to, ktoré som sledoval. Možno mal režisér ambíciu prihlásiť sa k Dostojevskému, Solženicynovi alebo bigotnému ruskému pravosláviu. Urobil to však nudným, odpudujúcim spôsobom a pokazil mi dojem z celého filmu. Jediné, čo som oceňoval bolo to, že to bol ruský film v pravom slova zmysle. Sklon Rusov k mystike je neprehliadnuteľný. Ale to je tak všetko. Tie náboženské bláboly ma iritovali už od prvých minút a nemal som sa prakticky o čo oprieť, aby ma nezdolávala nuda. (04.04.2015)

Tenhle film jsem viděl na festivalu ve Varech a opravdu mne dostal. Je to ten vzácný případ, kdy se síla příběhu pojí se skvělou formou zpracování. Je to natočeno v pomalém tempu s krásnou kamerou a skvělými hereckými výkony, s důvěrou v příběh a jeho sílu. Nádherný film, který mi po čase zase připomenul, jak velké jsou možnosti filmu. - Uznávám ovšem, že diváka, který tyhle věci nějak moc neprožívá (vztah k Bohu, hledání pokory a tak podobně), film tolik oslovit nemusí. Pro mne je to ovšem jasných 100 procent a doporučení každému, kdo se zajímá o filmy s duchovní tematikou. (09.07.2007)