Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ďábelský nápad StB - falešná státní hranice uvnitř republiky - a fiktivní příběh lidí, kteří ji překročili. Námětem příběhu je tzv. akce Kámen, při níž agenti Státní bezpečnosti záměrně mystifikovali občany Československé republiky, kteří se pokoušeli o ilegální odchod do zahraniční, vytvářením falešných hranic i falešných pohraničních hlídek a vyslýchajících skupin amerických, německých a francouzských úřadů. Příslušníci Státní bezpečnosti při výsleších zadržené utvrzovali v domněnce, že skutečně překročili státní hranice naší republiky a získávali od nic netušících lidí informace, které byly následně používány v rámci trestního řízení. V průběhu této akce byly zatčeny téměř dva tisíce občanů Československé republiky a většina z nich se o tom, že se stali obětí komplotu, dověděla až po roce 1968. (Česká televize)

(více)

Recenze (116)

Colonist 

všechny recenze uživatele

Česká televize vyprodukovala na televizní poměry velice slušný film, co strčí do kapsy mnohé současné české snímky, které najdeme v našich kinech. Je k nevíře, že Jaromír Polišenský, který zde na režisérské stoličce odvedl kus kvalitní práce, natočil pro Novu po všech stránkách laciné seriály jako "Ordinace v RZ" a "Světla Pasáže". Téma bylo zpracováno velmi dobře, film měl spád, napětí a silný závěr, který jsem sice tak nějak od začátku čekal, ale pořád jsem si říkal, že to třeba skončí jinak. Silné bylo i herecké obsazení v čele s výtečným Vladimírem Dlouhým. Škoda, že byl děj občas trochu zmatený a románek Ingrid Timkové s Sašou Rašilovem byl jen prvoplánovou vsuvkou, která navíc zůstala jaksi bez pointy. Tak jako tak dobré televizní drama o době, kdy člověk nemohl věřit takřka nikomu, a kdy komunistická strana upletla nad naší zemí síť ďábelské konspirace. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Na televizní film určitě kvalitně zpracováno a natočeno se spoustou výborných herců, ale i tak se mi zdá celkový potenciál snímku trochu nevyužitý. Některé situace šlo možná ještě víc vyhrotit a rozvinout. Hlavně někdy od poloviny filmu do nás začne scénárista chrlit všechny možné a nemožné zvraty, až se v tom divák začne ztrácet. Každopádně zase ten poslední byl dobrej a trochu nečekanej a taky oceňuju, že to nekončí žádným happyendem, ale spíš tak jak by to celé dopadlo i v reálu. No mezi 3* a 4*, ale ty nakonec těsně nedám.65% ()

Reklama

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Když už ani ta železná opona není na svém místě, musíte se při klanění ve světlech reflektorů spokojit s jiným jevištěm.. Tragická epizoda z časů, kdy jste museli hrát podle jejich not a ani netušili, jestli to není falešně. Nehledě na televizní look fungují jak naléhavost premisy, tak i postavy, které přesvědčivě pokoušejí i tápou (na Dlouhé však byli všichni krátcí). Nezbývá než souhlasit s Winstonem Churchillem, který tvrdil, že komunismus je vzpoura méněcenných.. ()

borsalino 

všechny recenze uživatele

Přiznávám, tohle mě dostalo. Četl jsem knihu o akci Kámen, viděl dokumenty a byl jsem se podívat za obcí Všeruby, prošel po hrázi Myslívského rybníka a dále kolem rozvaděče po cestě k hranici. Film jen volně využívá kulisy této události a nemá ambice být dokumentárním. Polišenský dokonale ztvárnil dobu, kdy nešlo nikomu věřit a každá snaha o důvěru byla přísně potrestána. Ale především Alois Švehlík mě doslova rozebral, dostal dost prostoru a skoro mě přesvědčil, že důvěra má smysl. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Swingtime je vyjímečný filmařský počin. Při jeho sledování mi běhal mráz po zádech. Strhlo mne to natolik, že už jsem nevěděl, komu mám v tom filmu vlastně věřit. Podezíral jsem všechny a jen děkoval Bohu, že mne téhle doby ušetřil. Vladimír Dlouhý a Ingrid Timková skvělý výkon a Alois Švehlík je prostě klasik...90% ()

Galerie (17)

Zajímavosti (2)

  • Filmovalo se v Kytíně a Praze. (M.B)
  • Když Pavel (Vladimír Dlouhý) diktuje Jiřímu (Alois Švehlík) tóny písně "In the Mood" a hraje při tom na klavír, zapomíná, že klarinet je nástroj laděný in B. Místo "C-E-G-C..." by měl říkat "D-Fis-A-D...", protože klarinet zní o tón níže než klavír. Stejně tak Jiřího zdůvodnění, proč nechal hry na klarinet, je poměrně zvláštní vzhledem k faktu, že při výuce se nepostupuje po tóninách, ale samotných tónech - zahrát B nebo Fis není o nic těžší než zahrát ostatní tóny. (L_O_U_S)

Reklama

Reklama