Kiraware Macuko no iššó

Na základe úspešného knižného bestselleru prináša tvorca "zábavne ujetých" Kamikaze Girls životný príbeh Matsuko - ženy, ktorá sa až po svojej smrti dočkala človeka ochotného spoznať jej celý ("nevšedne" bohatý) životný príbeh prostredníctvom parciálnych spomienok ľudí z jednotlivých etáp jej života. To, čo by inde pravdepodobne skončilo žánrovo rovnako ako samotná kniha (silná dráma) sa však v rukách veterána reklamných klipov mení na farebne hýrivé vizuálne tornádo (ešte viac ako Kamikaze Girls), kombinujúc muzikál s prvkami komédie a drámy. Svojou formálnou a naratívnou eklektickosťou ide príťažlivý mix imaginácie Moulin Rouge, Amélie a Forresta Gumpa. Vážnosť témy, predkladaná s odzbrojujúcou ľahkosťou je najsilnešou zbraňou snímky, ktorá vo mne takmer neustále prebúdzala smiech i plač zároveň. (11.02.2007)

Matsuko, Matsuko...Ne příliš šťastný životní příběh jedné ženy, který je ztvárněn v perfektním kontrastu, ve kterém dominuje vizuální stránka filmu, která tak velmi zjemňuje a vlastně i staví celý příběh do velmi zajímavých rovin. Prostě originalita je v tomhle filmu vidět každým coulem. Ale i tak jsem se nemohl při sledování ubránit dojmu, že jsem se občas nudil, což mě mrzí, protože bych s hodnocením tohoto povedeného snímku tak neváhal. Ale i přes nesporné pozitivní argumenty z filmu, které jsem tu uvedl, nemůžu dát více jak velmi dobrých 65% a plně zasloužené 3 hvězdy. Mně tohle vše ne úplně sedlo, alespoň ne v téhle délce. Každopádně film obsahuje velmi velmi nádherný konec. "Život nemá cenu podle toho, co dostáváme, ale podle toho, co dáváme". (06.08.2010)

Nechte Japonce filmovou kameru vyrobit, miniaturizovat , ale nenechte je točit filmy podobně jako Dány... Mentalita jejich národa je totiž z jiného vesmíru...Zcela nesourodého... Kýčovitá, nekoukatelná barevnost a home video jsou tu vydávány za umění a svět fantazie za kabaretní hudební výjevy, které jsou zlem již samy sobě...Mluvit tu o odkazu Amélie z Montmartru nebo poetice Moulin Rouge je rouhání...Na místě by bylo snad jen přirovnání k Takešiho hradu, což je trapnost a magořina stejného kalibru :) (11.05.2011)

Vesele a odlehčeně podaný příběh jednoho nešťastného a zbytečného(?) života, který retrospektivně rozplétá útrapy a slasti životní pouti slečny Matsuko, zcela oddané zoufalému hledání lásky a štěstí. Bohužel si při tom často počíná značně nevybíravě, excentricky a hloupě, takže hlavně zpočátku nepůsobí zrovna sympaticky a ty facky a kopance si snad i zaslouží; postupně ale získává na zajímavosti, účasti a dojímavosti. Snímek je natočen nesmírně nápaditě, svižně, pestrobarevně a stylově, s muzikálovými čísly a zpěvy, trochu takový japonsky ujetý mix Amélie a Moulin Rouge. (31.01.2013)

Jak jsem se tak dívala na místní určení žánru "Drama/Komedie/Muzikál", usoudila jsem, že to bude něco, čemu se snad i trochu zasměju, a protože jsem na takový druh filmu měla chuť, s radostí jsem si to pustila... Ale za celých 130 minut jsem se nezasmála ani jednou. Abych to upřesnila: Ač je film Kiraware Matsuko no isshô jakkoliv plný kytičkové barevnosti a poměrně optimisticky laděných písniček, je to především drama - Sice muzikálové drama, ale stále drama. Jedná se o poměrně nešťasný životní osud jedné Japonky, která i když má vůli, jistou dávku optimismu a zajímavou představivost ve stylu Amélie z Montmartru, její přílišná obětavost a důvěřivost jí život spíše zkomplikuje a nedopadne to s ní dobře. I když jsem čekala něco úplně jiného, musím uznat, že to byl silný film a udělal na mě obrovský dojem. Při sledování, jak osudy Matsuko odkrývá její synovec, se totiž každý musí s hlavní postavou aspoň do jisté míry sžít a možná mu pro ni i ukápne slza. Takže, přestože jsem se vůbec nezasmála, jak jsem čekala (naopak mi v některých scénách ukáplo těch pár slz), a přestože uznávám, že celému filmu by určitě neuškodilo, kdyby byl o takové čtvrt hodiny kratší, hodnotím sice ne zcela úplnými, ale přesto pěti hvězdami. Kiraware Matsuko no isshô je rozhodně zajímavá a výjimečná záležitost. ~(4,9★)~ (12.01.2010)