Angel

Čo to (preboha) bolo? Absolútne zmiešané pocity. Filmu kraľovala Romola. Svojím šarmom a krásou si získala u mňa hviezdičku. Ale žeby som bola zo zvyšku nejaká očarená? Neviem v akom svete sa pohybovali tvorcovia. Chceli ukázať Angelinu snovosť, krutosť reality, byť "nestranný"...? Rozhodne celý výsledok oscilujúci okolo linky priemeru, akoby neistý, nevediaci kam sa uberať, vo mne nezanechal stopu, dobrý dojem. A pritom potenciál tam je. Téma je stále súčasná. Rojčenie, úteky od skutočnosti, vzťahy s mužmi, túžba po uplatnení sa či splnení snov... ___ Čo ešte podotknem sú občasné krásne kostýmy a ich premena plynutím času. A niektoré zaujímavé zábery. Avšak to najlepšie je žiaľ v traileri. /ktorý považujem za celkom "catchy" vzhľadom na film/. Mimochodom je zaujímavé vidieť ako sa Romola výrazne zmenila od tohto filmu. Nepoznám nikoho iného s tak znateľnou zmenou za krátky čas. /nie v zlom/ (13.02.2010)

Francois znovu rozehrál brutální hru kýče. Tentokrát však nejen výtvarného, ale také -vyrovnaně fifty-fitfy- literárního. A tohle vymazlené a přeslazené všechno valí divákovi do smyslů a do hlavinky. Na hraně snesitelnosti a utrpení, nutno podotknout. Má však pár triumfů v rukávu na to, aby dojel do finiše jen s jednorázovou hříčkou na kýč: očekávaný -nicméně důležitý- závěr, neustálou konfrontaci téměř hmotnějící fantazie a reality jako takové a postavy. Obzvláště dva výtečné glosátory v podobě nakladatele a jeho ženy a vskutku nesympatické hlavní hrdinky. Angel má svůj jasný smysl. To, že je natočen, tak jako bychom četli jednu z těch "úžasných knih", jichž je hlavní postava autorkou, jen podtrhuje jednoznačné směřování, záměr. 80%. (24.01.2009)

Angel má zo začiatku sebavedomia na rozdávanie. Sebavedomie, ktoré hraničí s arogancioiu. Romolu mám rada, ale k jej postave som si hľadala cestu väčšiu časť filmu. Napriek tomu je vývoj Angel (hneď v závese vývoj postavy Esmého) tým najzaujímavejším na filme. Sympatie si získala najmä jej nezlomná vôľa a optimizmus, ktorý hraničil až zo zaslepenosťou. No, bol to jej spôsob vyrovnávania sa s realitou, ktorá pre ňu nikdy nebola tak dôležitá ako jej fantázia. Nečakala som taký vývoj udalostí, tým viac ma potešil. Hudba príjemná, v titulkoch krásne citlivá. Moment s dažďom a dúhou - záchvat smiechu. Silná postava Nory, Neill a Rampling dôstojný pár, pre Fassbendera mám slabosť, takže sa mi páči vždy. Inak pekné (kostýmy), zveličené, farebné ale trochu nezáživné a zdĺhavé. (10.06.2011)

Původní záměr (byl nějaký? jaký?) se zcela jistě nepodařilo jakýmkoliv způsobem poodhalit příjemci - divákovi. Těšila mě naprosto davová a cynická reakce publika v kině (art klub!!!), když došlo k prvnímu polibku hlavní hrdinky a jejího vyvoleného bonvivána. A těch protáhlých ksichtů po závěrečných titulcích!!! Kde je mých šedesát korun!!!??? 2/10 PS: u slušného filmu se publikum při úmrtích a sebevraždách nechechtá a netleská (12.10.2007)

Jedno se musí Ozonovi nechat – každý jeho film je úplně jiný, ať už je to muzikál, psychologické rodinné drama nebo romantický kostýmní film. Ne všechny se mi nakonec líbí, ale na každý nový se vždycky nedočkavě těším. „Anděla“ jsem si naprosto užívala – kýč o protivné holce, která toho hodně chtěla, hodně toho dostala a nakonec skoro všechno ztratila. Filmu vévodí krásná výprava a kostýmy – Paradise mi opravdu přišel jako ráj; scéna v dešti s červenými šaty a duhou byla lahůdkou pro moji kýčovitou duši. Jen Romola Garai v hlavní roli mi neseděla – měla jsem s ní problém už v Pokání; nikdy nevím, jestli je její přehrávání úmyslné nebo je jen tak špatná herečka. Ve srovnání např. s vedlejšími postavami Nory (Lucy Russell) nebo nakladatelovy ženy (Charlotte Rampling) působil její projev (výrazový i mluvený) opravdu tristně. (14.07.2008)