Nikdo není dokonalý

Zpočátku neotřelý a celkem zábavný pořad, kdy se dařilo natahat do studia relativně vtipné hosty a z tázaných na ulici často vypadávaly humorné odpovědi. "Kdo osvobodil Prahu na konci II. světové války?" Snaživě odpovídá cca 19-letá blondýna: "1914 až 1918... nó, 1918 tu vznikla ta... ČSSR... Tomáš.. Gerik..... Masaryk???" Pozoruhodné znalosti předvádí někteří občané České republiky! Nejlepší odpovědi obvykle vypadávaly z našich pracovitých, poctivých, slušných, vzdělaných, perspektivních a mírumilovných indoevropských spoluobyvatel, leč z nějakého "záhadného" důvodu se jich postupně moderátoři přestali ptát. Úpadek zasáhl také Krampolovy hosty, o moderátorovi samotném ani nemluvě, nejen ty dotazované nebožáky. Dnes se krampolovinám vyhýbám, dřív mě to však dokázalo rozesmát; člověku tak příjemně povyrostlo ego, když viděl, že jsou na světě i větší idioti, než je on sám:-). 50% (19.08.2011)

No... taková klasika televizní zábavy pro masy u televize :-). Ke Krampolovi je možné mít spoustu výhrad, ale na podobný typ pořadu se hodí dokonale a občas se mu podaří i nějaký ten vtip. Když se v konkrétním díle navíc povedly otázky, o zábavu bylo postaráno. Je mi jasné, že tvůrci vybírali vždy ty největší perly, ale i tak to bylo někdy až "hrůzostrašně" zábavné a některé otázky a odpovědi si pamatuji dodnes. (20.11.2018)

Bratia Člováci přišli s ekvivalentem této taškařice pod názvem Aj múdry schybí. Tam si alespoň na nic nehráli, natočili hafo cigánů, mentálů mebo maďarů (často šlo o jednu a tu samou personu) a vybrali krále dementů. Koktající Krampol, trpící záseky ze sebeuspokojení, nám představuje slaboučký odvar. K tomu má ještě produkce tendenci zvát jako hosty jedince, kterým bych s rozkoší šlápnul do úsměvu. (09.07.2012)

Nejzáživnější věcí byla pouze komická nevědomost některých českých jedinců. Návštěvy hostů a jejich historky, které nepřinášely nic nového, krom vzpomínek z divadla, natáčení a nebo cest do zahraničí, do kterých se musel Krampol a jeho suchý humor vždy vměstnat, mně však vzaly i tuto jedinou radůstku... (03.08.2009)

Tohle můžete pouze buď milovat nebo nenávidět... Některé momenty působí jako nefalšované absurdní drama (Lucie Vondráčková na závěr dílu hovoří o svém nedávno narozeném synu a Jiří Krampol to celé zakončí recitací básně Josefa Kajetána Tyla), některé jako scény z porevolučních komedií Marie Poledňákové (přehnaně artikulující Krampol, kterýžto fakt přisuzuji buď tomu, že má nové zuby, nebo tomu, že má ve zvyku si před každým natáčením přivodit v zákulisí decentní opičku), některé jako Rumburakovo alternativní vysílání - a celé to působí jako dokonalý brainwashing. Což o to, byl bych pokrytec, kdybych se nepřiznal, že se také rád zasměji na cizí účet, ale jsem si vědom, že by se dal čas trávit užitečněji. To je slušná bilance. Nebo ne? Co?.......Po zhlédnutí prvních pár minut z premiérových dílů vysílaných v současnosti na TV Prima Family musím poupravit svůj komentář - Krampolovi už definitivně, s prominutím, hráblo. Jinak si nedokážu vysvětlit stupňující se "nesofistikovanost" (chtěl jsem být slušný, kdyby si to náhodou Jirka četl, proto využívám eufemismu) pořadu. Bylo mi stydno, ale zároveň jsem si uvědomoval, že jsem svědkem něčeho naprosto neopakovatelného. Takový blázinec by si jeden nevymyslel, ani kdyby chtěl. Kdysi jsem na to koukal, jelikož mne upřímně fascinovalo, jak ze sebe Jiří na začátku vždycky vypálil "A teď příchází PEtr Vojnar". Ale po odchodu PEtra Vojnara už zbyl pouze marasmus a deprese... (28.08.2012)