Neuvěřitelný život rockera Coxe

I když je ve filmu jedna 20ti minutovka, kde jsem totálně vypnul a čekal až skončí, protože disco minulých let mě vůbec nezajímá, pořád je zde dostatek inteligentního:) humoru na to, abych se bavil nadstandartně!! Navíc John C. Reilly hraje a zpívá opravdu výborně a přitom je obklopen borcema kalibru devítky, kteří doplňujou střeštěnost filmu na 100%, film má tu výhodu, že nemůžete očekávat, ani to nejde, jakým směrem se bude ubírat, proto budete několikrát mile překvapeni, možná se zasmějete i ochvilku později, než byste měli!! Jednou větou: Produkce Judda Apatowa nezklamala, i když to neni taková palba, jakou všichni budete čekat!! (17.10.2008)

Tak v tomto případě jsem se o daleko lepší zábavu a vůbec celkový požitek z filmu připravil vlastní vinou, neboť koukat na parodii něčeho, co jsem neviděl, není prostě úplně moc vychytané a dvakrát chytré. Walk the Line je tím hlavním zesměšňovaným filmem a má neznalost originálu způsobila to, že jsem se bavil tak napůl. Spousta fórů bylo sice i tak velice vtipných a především fungujících, ovšem stejná porce mi jich zase až tak úderná a zábavná nepřišla, ovšem ty všechny možná docením až po shlédnutí zmiňovaného Walk the Line, ovšem možná také ne. Každopádně, na to, že jde o snímek z dílny Judda Apatowa, přišlo mi to celé dost strnulé, s minimem opravdu výrazných scén (ikdyž tu závěrečnou s hovnem si budu pamatovat hoooodně dlouho 8D!!!) a navíc bych to rozhodně tedy nepovažoval ani za čistokrevnou parodii, neboť krom několika opravdu typicky šílených gagů na konkrétní momenty z jiných snímků si tento film na ryzí parodii razí až příliš svou vlastní cestu, sice hodně bláznivou a ne zcela korektní, ale pořád svou, kdy se drží vlastní linie, má své originální postavy, svůj příběh a hlavně spoustu svých vlastních nápadů. Nicméně, největší zásluhu na celkové zábavnosti má jistě hlavní hrdina v podání Johna C. Reillyho, který tu opět dokazuje, že je jedním z mála herců, kteří dokážou perfektně ztvárnit jak totálního magora v ulítlé komedii, tak sebenáročnější postavu v oceňovaném dramatu, je prostě skvělý. A zde si roli Deweyho Coxe fakt náramně užívá a tento film je skutečně právě jeho. Jinak mě samozřejmě film pobavil po hudební stránce, má švih, je stylová, prostě je fajn. Neuvěřitelný život rockera Coxe je zkrátka ,,skoroparodie", tu zábavná velmi, tu méně, občas vůbec, jako celek ale drží pohromadě v pohodě, nuda u něj nehrozí, takže jednoduše zábavný, nenáročný průměr. (02.12.2012)

S žádnou parodií na hudební filmy jsem ještě tu čest neměl, takže jsem byl na tenhle film docela zvědavý, a pravda je, že některé fórky a scénky byly hodně vtipné (obzvláště neustále opakovaná hláška "Umřel nesprávný" byla hodně vtipná), ale bohužel některé fórky byly hodně trapné a jak tak ten čas postupoval, tak už mi tam nepřišlo vtipné vůbec nic, u druhé poloviny filmu jsem se už vůbec nesmál, už mi to přišlo zkrátka ohrané a nenápadité. Což je velká škoda, protože ze začátku jsem se smál docela často, ale mám pocti, že ten humor ně zkrátka s postupujícím časem stále více otupoval, až prostě zbyla jen hořká příchuť trapnosti. Ale celý film rozhodně nikterak špatný nebyl, bylo tam čemu se smát a ty songy byly opravdu hodně chytlavé a hodně originální, po hudební stránce je to maximálně dokonalý film, který nemá chybu. Pokud bych se měl věnovat hereckým výkonům, tak tu máme zcela jasnou one-man-show Johna C. Reillyho, který Deweyho Coxe hraje perfektně a jemuž nemám absolutně co vytknout, ale bohužel i jeho výrazy a gesta s tím, jak film postupuje, ztrácejí na zajímavosti. Takže pokud to mám nějak shrnout, tak výsledný dojem je takový, že film si nějaký ten průměr udržel, ale bohužel na nějaké lepší hodnocení to nevidím, tvůrci se zkrátka musí spokojit s tím, že ode mne více než tyři hvězdy, které právě uděluji, nedostanou. (30.06.2010)

Ha ha ha ha ha ha. Jak trefné! Některé momenty jako vystřižené i z jiných tvůrčích profesí. Třeba ty hádky z partnerkou, při nichž dostáváte ty nejlepší nápady a musíte si je běžet zapsat, hádka nehádka. Mýtus umělce a jeho zrodu je tady karikován ad absurdum, jasně, je to doslovné až hanba a neumí to včas skončit, ale stejně -- tohle je jedna z nejchechtavějších komedií mého diváckého života (konzumovaná droga při koukání: pouze pár sklenic vína a šňupací tabák //šidítko za kokain, hi hi//). (08.10.2008)

Trošku zůstávám zaražen že i na životopis hudební hvězdy se dá udělat parodie. John C. Reillyho moc upřímně nemusím, tady navíc dostal veškerý prostor jen pro sebe. Nakonec ovšem předvedl několik humorných scén, které střídaly trapnější pasáže. Jakési koulo filmu začíná působit až s blížícím se koncem, když už poněkolikáté začne Dewey Cox ničit umyvadlo, anebo když stále a stále nachází svého černého spoluhráče někde v šatně jak bere nové a nové drogy. Zvláštnímu humoru jsem nakonec přišel na chuť. Podobné to mám rovněž s filmy Jacka Blacka, který si zde švihnul roličku Paula McCartneyho. Navíc některé písničky jsou opravdu pěkné. Hlavně Rock Hard. 60% (14.03.2010)