Austrálie

Austrálie není pouhý kýč, je to pastiš z kýče. Baz Luhrmann sestavil svůj film z filmů jiných a každého herce přinutil k strašlivému přehrávání. Kidman se tak z nóbl hysterky, kterou divočina děsí a odpuzuje, stane drsnou sexy rančerkou, která se vyrovná urostlým chlapům. Jeden takový se do ní samozřejmě musí zabouchnout a ukázat své mocné pěsti a odvážné, dobré srdce. Ale nejdříve se teprve musí najít, což se nejlépe děje skrze hádky. A ano, všiml jsem, jak jejich hádání nápadně připomíná "rozpory" Indyho Jonese a jeho bab - žel, toto povšimnutí mi nepřivodilo filmový orgasmus a Luhrmannovi nepřineslo mé uznání. Podoba tam je, je jistě záměrná, ale, promiňte ta slova: "Hovno z toho." Nezůstalo u herců, i scénář byl sepsán s touhou využít kdejakých klišé tak, až si každý uvědomí: "To on to tak chtěl, tím nám jistě cosi sděluje," ale nesděluje nic. Někdo se třebas pobaví tím, jakou s ním Austrálie hraje hru na dojetí, které se v zápětí musí zahodit, a upřímně se uchichtne. Jiný (Subjektiv) si řekne, že je ta hra trapná a opakovaný vtip není vtipem. Že - SPOILER - třikrát oznámená a třikrát zrušená smrt hlavního hrdiny či hrdinky či hrdinčíka - KONEC SPOILERU - není hra s divákem, ale s divákovou trpělivostí. A je toho spousta, s čím musí divák bojovat, pokud nepodlehne - SPOILER - proměna z honáka ve lva salónů, pád do v reálu neexistující propasti, balacování nad ní, bezproblémové sledování zkušeným domorodcem, dojemná smrt napraveného vedlejšího hrdiny, idyla divočiny, zkažený velkopodnikatel, atd. - KONEC SPOILERU. A kdo si myslí, že soulož pár dní po zatlačení manželových vík je vrcholem romantiky, snad by se neměl do žádného vztahu ani pouštět. Luhrmannova důslednost však nezná mezí a instruoval i výtvarníky přes kulisy a to samozřejmě tak, aby jejich práce byla co nejbarevnější a aby co nejvíce působila jako - kulisy. Kamera, hudba a další již jen dokreslují výsledný obraz, kterému nemohu upřít promyšlenou a jednotnou koncepci (i přes jisté žánrové proměny). Z té koncepce mi ale není dobře. (29.10.2009)

Austrálie měl být velkofilm. Nakonec je to ale průměrně velkolepá slátanina, kde hlavní roli mají hlavně vztahy. A to mě skutečně nebavilo. Je ale jasné, že ze začátku se to tváří velkolepě dokonale, ale po chvíli se z toho utvoří taková kravina, že mě fakt mrzelo věnovat mu dvě a půl hodiny svýho času, umíral jsem u toho a musím se přiznat, že byl problém to dokoukat. Jít na to do kina, dost možná bych skončil párkrát v bezvědomí jako se to stalo Enšpíglovi. Fakt mu to nezávidím. Bejt tam sám, uteču a už se do toho sálu v životě nevrátím. Znám ten pocit. Jako když se mozek zpomaluje a člověkovi se zdá jakoby mu sledováním toho filmu měknul a dementněl mozek. Mozkový buňky bych odboural radši tunou chlastu, než tímhle filmem. (17.09.2009)

Vizuálna nádhera na čele s roztriešteným obsahovým gýčom. Film, v ktorom zavítate do divej Austrálskej púšte, domáceho hniezdočka Nicole Kidman vybaveného na anglický štýl, rozplyniete sa pri milostných scénach divokého Jackmana a princeznovskej Nicole, ktorých spočiatku sprevádzalo iba :,,Drž hubu, blbá krávo," a nakoniec vás k sebe pritiahnú fantasy scénky o fúzatom šamanovi, ktorého premúdrelý výraz starého inteligenta vás prinúti rozmýšľať nad zmyslom života. Prvá tretina a hlavne časť, kedy je šialený Hugh omotaný Nicolinou sexi bielizňou, je úchvatná, ostatné dve tretiny sú už iba vypovedaním o osudovej láske, ktorú nezmaril čas a už vonkoncom ľudská márnomyseľnosť. Pretože hoci by hlavným hrdinom nad hlavami tanky padali, love is just love. (07.05.2009)

První hodina je parádní. Sice digitální v každém druhém záběru (pád krav z útesu nemá daleko k honičce ze čtvrtého Jonese), ale romantická, epická, vizuálně poutavá a hlavně nasáklá australskou atmosférou a potem Hugh Jackmana. Ten zbytek je pak jenom laciný pokus o citové vydírání spojený s patetickou anti-rasistickou agitkou, doprovázenou efektními záběry jak z Tobruku a teleportujícím se šamanem s látkovým prezervativem na krku. Nechápu tě, Bazi. A ani tví krajané zjevně ne. Být Australan, nechám se po zhlédnutí filmu okamžitě sežrat aligátorem nebo převálcovat stádem dobytka. A abych nezapomněl - ZABTE NĚKDO TOHO SPRATKA!!! KDOKOLIV!!! Kam se hrabe mladý Smith. P.S.: Snad bude k dispozici director`s cut, v němž film skončí po příjezdu do Darwinu. Ale asi ne. Damn... (18.12.2008)

Božské, fenomenální, úchvatné... a krásné. Austrálie není film, ale FILM, a to proto, že se vzdaluje lietatuře a divadlu a vypráví zásadně obrazem. Je to ryzí kinematografie, co nám tu Baz Luhrmann předvádí - médium definitivně osvobozené z přidružených umění, jejichž syntézou na počátku dvacátého století vzniklo. Austrálie by knižně vůbec nefungovala. Začtete-li se do scénáře, nespatříte ani zlomek z výsledného díla. A o tom to celé je. ____ Jak poznamenal Luhrmann v Reflexu, „Inteligentní divák ví, že s ním hraji hru“. Naznačuje tím, že celá Austrálie podobně jako avantgardní Speed Racer nebo sebereflexivní Indy 4 patří jak na filmovědní semináře, tak do multiplexů, protože film neuchopuje ani jako umění, ani jako zábavu, ale jako obojí; jako médium poddajné otázkám rigorózních analytiků (neoformalisticko-kognitivní náhled - co dělá divák s filmem) i přecitlivěle silnému pohnutí srdíčkářů (poststrukturalisticko-psychoanalytický náhled - co dělá film s divákem). Byl to ostatně Hitchcock, kdo světu ukázal, že lze točit komplexní a sofistikované filmy v rámci americké populární tradice. A že skončila Austrálie propadákem? Nezapomínejme, že většina se většinou mýlí: všechny velké pravdy - ve vědě, umění i náboženství - vždycky nejprve narážely na většinové mínění. (23.02.2009)