Zavraždění Johna Lennona

Film který si začal diváka na začátku postupne podmaňovat svýma dialogama avšak nic netrvá večne a upadlo to do stereotypu který začal pomalu nudit. Ale dialogy byli skvelé, výborne v nich bylo videt do mysle Chapmana a dost to přiblížilo jak se cítil. Pak už to bylo jenom čekání na konec který byl dost obyčejný, prúmerný. Taky musím říct, že atmosféra byla dobrá vúbec bych neřekl, že byl film natočen před nekolika lety ty končící 70. léta tam sou dost cítit. (06.04.2011)

Na Chapter 27 jsem se těšila jak malé dítě! Jednak kvůli Jaredu Letovi, který je dle mého výborný herec, a pak kvůli tématu, které mělo býti zpracováno již dříve. Mé nadšení trochu opadlo, když jsem se dozvěděla, že v tomto dramatu má hrát Lindsay Lohan. A opadlo právem... Celou dobu jsem čekala, kdy se začne konečně něco dít... Čekala jsem tak nějak marně, jelikož zmíněné "něco" přijde pět minut před koncem... Pro budoucí psychology možná zajímavá sonda do myšlenek Chapmanovy choré duše, ovšem mne naprosto nenadchnul... A je to velká škoda (12.05.2012)

Heh, ten hlavní hrdina byl opravdu Jared Leto? Vůbec jsem ho nemohl poznat, nevím, jestli tloutl kvůli roli, ale podobný sám sobě tu měl jen hlas. Ten doprovází celým filmem, takové napůl šeptání, v prvním okamžiku ani nevíte, zda mluví muž či žena, ale postupem času se na to dá zvyknout. Jen by takhle nemusel mluvit tolik, přeci jen byly výraznější scény, kdy se na place něco dělo. Tímto stylem mi to celé přišlo dost uspávací, navíc když člověk celou dobu ví, jak vlastně film dopadne. Trochu víc potěšila Lindsay, které to tu dost slušelo (jak to ta holka pořád dělá, to nevím :-) (19.09.2010)

Pro dvě věci na tento film jen tak nezapomenu. První je úžasný a reálně prostorově výraznější Jared Leto, který jakoby skutečně BYL Mark Chapman. Z jeho filmografie mě byl nejpříjemnější právě tady. No a zadruhé mě zaujala režijní stránka věci, která si sice (a bohužel) nevybrala tu nejsprávnější formu, spousta věcí tam byla malých a slabých, ale atmosféra snímku byla velká a od scény, kdy se Chapman hádá s fotografem o svém původu, se ve mě kumulovalo napětí, jaké bych od tohoto snímku nečekal. (21.09.2008)

Kromě šoku, že jsem asi půl hodiny nepoznal Jareda Leta (kulaťoučkej jak balónek), mi tento film nepřinesl nic, co bych už o této politovánihodné události nevěděl. Opakuje jasná fakta, tu skrytou stránku, o které jsem se domníval, že film poodkreje, zůstala pořád skrytá. Sice nám Chapter 27 trochu poodhalil Marka Chapmana, ale do duše mu stejně nenahlédl, ať se Leto snažil jak chtěl, Chapman to nebyl (porovnávám z pár záběrů z televize, kdy se na nich objevil skutečný Chapman - tehdy mě z toho chlápka mrazilo, v tomto filmu mi ho bylo skoro líto - a to by opravdu nemělo NIKOMU). Škoda promarněné šance, a to že Lennon se prakticky ve filmu neobjeví, ani když je sám vražděn, mi přišlo absolutně k smíchu. (08.03.2009)