Štědrý večer pana rady Vacátka

Velice příjemný a pohodový vánoční příběh, odehrávající se na Štědrý den roku 1928 na motivy seriálu Hříšní lidé města pražského. Je určitě velice zajímavé vidět, jak se tehdy před 80 lety slavili v Česku velice skromně Vánoce, jak to tehdy o Vánocích vypadalo a jak stačil dítěti ke spokojenosti elektrický vláček pod stromečkem. Dneska se člověk těm dětem vůbec nezavděčí, tehdy všechno bylo skromnější a mnohem méně megalomanské. Možná si říkáte, že tohle do komentáře filmu nepatří, ale já o tom mluvím proto, že když už se na tenhle film nechcete podívat kvůli ději nebo když vás to po dějové stránce nebaví, tak se alespoň dozvíte, jak to tehdy vypadalo a jak se tehdy Vánoce slavily. Skoro si troufám tvrdit, že mne ani tak nezajímal příběh, jako spíše zjištění, jak se tehdy slavily v Česku Vánoce. Příběh u mne byl až na druhém místě, ale zase musím uznat, že film vůbec nenudil a jednalo se o zajímavý příběh, který mne dokázal zaujmout. Své herecké kvality tu prokázal jak vynikající Jaroslav Marvan, tak neméně vynikající Vlastimil Brodský, o kterém si troufám tvrdit, že Marvana dokonce předčil. A i ten klučina hrál docela dobře. Zkrátka toto je velice zajímavý film, který si o vánočních svátcích místo v televizním programu určitě zaslouží a který stojí za vidění. Dávám čtyři hvězdičky. (25.12.2008)

Tak trochu neprávem pozapomenutý vánoční příběh pana policejního rady Vacátka, ovšem tentokráte už bez jeho kolegů Boušeho (J. Vinklář) a Brůžka (J. Bláha), Mrázek ( F. Filipovský) zůstal. Rada Vacátko tentokrát vyšetřuje případ kasaře Nováka (V. Brodský). Film stavěl na stále dobrých hereckých výkonech a to ve všech rolích, ale na populární o čtyři roky mladší televizní seriál "Hříšní lidé města pražského" i na pozdější čtyři celovečerní filmy samozřejmě neměl. Na to byl příliš krátký a jen spec. zaměřen. Poslední Marvanovo vystoupení v televizi. (25.12.2006)

V těžkém televizním looku se policejní rada Vacátko loučí nijakým případem, spíše jen příjemným posezením u kasaře Nováka, který měl v plánu na Štědrý den v plánu jiné věci, než si povídat s panem radou, poslouchat jeho pohádku o kasaři, kterou povídá jeho synovi a sedět doma. Milé, ale ničím ohromující rozloučení s radou Vacátkem. (07.01.2014)

Jak málo stačí, aby vznikl krásný, milý, ale zároveň smutný příběh. Tři herci (a kluk), dva interiéry, jeden exteriér a trocha hudby. Jenže když se na to díváte, nevidíte Marvana, Brodského a Filipovského, vidíte prostě radu Vacátka, kasaře Nováka a inspektora Mrázka. A to si vemte, že nikdo z nich neměl opravdovou hereckou školu a začínali spíš jako ochotníci. Neuvěřitelný... (21.12.2023)

I nerudný pan rada, dokáže být rudný... Pro nářadí k vyloupení pokladen se používají v příběhu slova „vercajk "které pochází z německého slova „Werkzeug“, tedy nástroje.  Další pojmenování kasařského nářadíčka je „Chrom Nickel Stahl“. Jedná se o materiály, ze kterých bylo nářadí zhotoveno, tedy chrom, nikl a ocel, navíc slovo „stahle“ je zaměnitelné se slovem „stehlen“, což znamená „(u)krást“. (24.12.2021)