Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Drama nelítostného střetnutí nováčků, neboli „zobanů" s „mazáky" se odehrává v československé armádě v sedmdesátých letech. Přesto nelze říci, že konflikty, které zde můžeme sledovat, patří minulosti. Nejsou dokonce ani výhradně a jedině doménou armády. K eskalaci těchto problémů může dojít všude tam, kde se zmocní vedení nekontrolovaná a nemravná moc, mající dost nástrojů k prosazení své vůle. Armáda se může přirozeně stát relativně vděčným prostředím pro vybujení šikany, protože je postavená z dobrých důvodů na strohém principu podřízenosti a nadřízenosti. Ale vždy jde o problém širší a obecnější, který se bohužel projevuje v různých sociálních zařízeních i v dnešní společnosti.
Knihovník Cejnar je pro vojenskou kariéru fyzickými i psychickými vlastnostmi ten nejméně vhodný. Usiluje jen o to, aby povinné období služby prožil bez pošlapávání lidské důstojnosti. Má ale smůlu. Zrovna v jeho útvaru je skupinka mazáků, kteří mají o náplni povinné vojenské služby jiné představy. Jejich násilnické sklony rostou úměrně s inteligentním odporem zobanů, které inspiruje ten zcela nehrdinský, ale zarputile zásadový Cejnar.
Scénář napsal Zdeněk Krhounek, který vzhledem ke svému dlouholetému působení v armádě velmi dobře znal i nešvary spojené s šikanou. Za režii Zobanů získal režisér Jiří Vanýsek cenu Pierot 94. (Česká televize)

(více)

Recenze (95)

Dvojirakri 

všechny recenze uživatele

Tento snímek jsem poprvé viděl možná dokonce v TV premiéře někdy v sedmi letech a strašně jsem se pak bál že budu muset na vojnu, kde bych se svou submisivní pacifickou povahou jistě strádal, naštěstí došlo k profesionalizaci armády a už se mě povolávák netýkal, přesto ve mě dodnes zanechal velký dojem a vždy když Zobany vidím, jsem užaslý hereckými výkony a mírou nedůstojnosti. Beze sporu jeden z nejlepších polistopadových televizních snímků které tu vznikly! ()

Rakosnicek77 

všechny recenze uživatele

Když to bude člověk brát objektivně, tak ano i takhle drsně mohla vojna někdy vypadat i když si sám osobně myslím, že tady jsou vtěsnané veškeré možné mazácké kratochvíle, vyšroubované až do extrému. Ale dejme tomu, mít to takhle pěkně všechno pod jednou střechou, asi nebylo pro zobáky nic moc příjemné, ale to byla prostě vojna. Extrémy s mrzačením a úniky do hraničních pásem, to už bylo fakt jen pro televizi... Vcelku ale zajímavě zvládnuté, rozhodně na televizi! ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

,,Vidím, že jste nepochopili, že čištění našich kanad je pro zobany svátek!'' ---- No tahle pakárna mne naštěstí minula, byť jsem to měl u odvodu za A. Sice jsem lecos slyšel o šikaně na útvarech od svých známých jimž se to nevyhlo, nic z toho ale nebylo jako zde. A dnes se tomu i někteří šikanovaní dokonce smějí... Chytání světla do pytle a vypouštění ho v temné místnosti, balení jehličí do balíčku kus po deseti, samozřejmě čištění bot, zásobování kuřivem a proviantem... Známý co sloužil na letišti vyprávěl o leteckém polachu, kdy pokoj byl rozdělen na letku vrtulníků a bombardérů Stealth. Vrtulníci po rozsvícení přiběhli ke skříni, vzali ramínka, otočili je a roztočili prstem čímž předvíáděli okamžitý bojový start helikoptér. Stealth letka na sebe natáhla pláštěnky, předklonila se, ruce dala za sebe ve tvaru obráceného V čímž se pláštěnka napnula a každý bombardér ševelil tiše..fššš, fšššš, jsem neviditelnej.... Leckdy tedy šikana byla sice otravná, ponižovala, ale málokdy to šlo do extrému, že se někomu něco stalo. I mazáci nebyli blbí aby si na poslední rok či dokonce půlrok vojny zadělali na nějaký průser, nebo dokonce prokurátora. A to ani za komárů. Navíc leckdo coby mazák pak podobné praktiky v rámci tradice vyžadoval od bažantů. A dokonce jsem slyšel od jednoho známého jistý pocit zklamání, že u nich na útvaru nic z toho nebylo a to dokonce ani pasování na mazáky páskem! Pak si vyberte! :-) . Je ale možné, že se tohle někde dít mohlo. Na vojně je hlavní problém v tom, že často člověk inteligentní je někdy pod velením naprosté gumy a idiota, který když bude chtít, zadupe inteligenta do země jako červa a inteligentovi nic jeho rozum nepomůže. Jednoduše proto, že idiot má víc pecek a tak má i pravdu ať je jakákoliv.. --- Tady ve filmu tedy jaksi vůbec nechápu co to bylo za útvar a kdo tam velel. Bareš sice vypadá jako velitel, ale měl jsem dojem, že do kasáren spíše nahodile dochází. A to jak to měl na háku a nechal všechno na bedrech četaře a mazáků mi přišlo dost nereálné. Etzler hrál s gustem a chvilkami vypadal opravdu nebezpečně a odporně. Ze začátku mně film celkem bavil, ale po prvním násilném zranění lopatou kdy se nic nedělo mi to začalo připadat málo uvěřitelné. Vrcholem byl pak ,,akční'' závěr. Pochybuji, že PS by tam Etzlera jen tak nechala běhat na čáře... Kdyby jim frnkli oba, těžko by to pak hlídka někomu vysvětlovala. Myslím si, že to mohlo být dobré drama, kdyby se tam moc netlačilo na pilu. Ne všechny herecké výkony byly dobré a hlavní šikanovaný hrdina hrál dost ochotnicky. Jeho roli jsem mu nevěřil. Každopádně film je celkem neznámý a jedná se o takovou raritku, která stojí za pozornost už kvůli Etzlerovi. Tři zavrkání. * * * ()

Daddko 

všechny recenze uživatele

Mladšia generácia sa tu pýta ako bolo možné že existovala šikana. Jednoduchá odpoveď. V medzivojnovom ČSR tento jav nejestvoval rovnako ako v Slovenskej armáde. Tam velili páni dôstojníci ktori poznali slovo povinnosť,morálka a česť a podobné javy si nedovolili ani sami vojaci. Komunisticky režim vsetko zmenil vrátane dôstojníckeho zboru, komunistickou propagandou sa vymyvali mozgy. Nechcem samozrejme všetkých hádzať do jedného vreca, ale Cerní baróni sú ideálnym príkladom. A dobrým vojakom z povolania bol každý, aj Tí s IQ hupacieho koňa čo by v civilnom živote boli nuly. Jedno s druhým šikana sa netrestala ale tutlala. A kto nieco z vojakov "natrel" pomsta starých ho neminula. A keď starí odišli do civilu mladí na vlastnú šikanu rýchlo zabudli a skúšali to na nováčikoch .... a dookola. Z demokratickej spoločnosti sa stala degenorovana. ()

sud 

všechny recenze uživatele

V naší krásné malé zemi se natočilo několik filmů a seriálů z vojenského prostředí, které se nechají zařadit do tří kategorií. První jsou hořké komedie o vojně za Čepičky ("Tankový prapor", "Černí baroni"), dále oddechové komedie, které mají vojenskou zápletku spíše na okraj ("Copak je to za vojáka?", "Otec neznámý") a pak socialistické agitky ("Dneska večer všechno skončí"). Výjimku tvoří muzikály "Kdyby tisíc klarinetů", "Bylo nás deset" a film "Zobani". Tolik k úvodu, nyní se už zaměřím pouze a jen na poslední jmenovaný. "Zobani" nejsou vůbec komedií a už vůbec agitkou. Je to docela drsný psychothriller s hutnou atmosférou o vojenské šikaně. Zprvu jsem k němu přistupoval s rozpaky, ale mazácké ántré mě strhlo a nepustilo do konce. Film opravdu ani na vteřinu nenudí a pořád se něco děje (no, někdo někoho mlátí či buzeruje). Ukazuje stinnou stránku lidově demokratické armády, ovšem může se zároveň odehrát někde jinde, ovšem všude tam, kde se velení chopí zlí debilové (příběh se odehrává v roce 1968, krátce po invazi Sovětských vojsk, důstojníci jsou propuštěni, protože nepodepsali souhlas o vstupu armád VS a vedení se ujímá banda mazáků, vedená četařem Konečným). Samozřejmě, pár výtek k filmu také mám, hlavně ze strany hereckého obsazení. Zatímco mazáci jsou opravdová, charismatická, odporná a skvěle zahraná hovada, zobani jsou nevýrazní a toporní. Miroslav Etzler byl přímo geniální a jedná se možná o jeho nejlepší roli. Jeho slizký a sadistický četař Konečný je jedním z nejodpornějších záporáků, které jsem kdy ve filmu viděl. Oproti němu je seržant Hartman z "Olověné vesty" hodný strejda. Scénář je skvělý, i když obsahuje pár děr (mazáci zavraždí Banýra a víc se o něm nikdo nezmíní, proč si nakonec Konečný nevzal samopal a šel proti Cejnarovi s holýma rukama), ale zbytek tyto drobné nedostatky přehluší. Nikdo není dokonalý a dokonalým filmem nejsou ani "Zobani", inscenace Brněnské televize od režiséra Jiřího Vanýska. Ovšem díky svojí atmosféře, (některým) skvělým hereckým výkonům a poměrně drsnému otevřenému konci (snad jediný vojenský film natočený u nás, kdy se v závěru nejde z vojny domů) mě tento za pár kaček a s nepříliš známými herci natočený TV film přilepil na 90 minut k obrazovce. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (7)

  • Když četař Konečný (Miroslav Etzler) zastřelí Aladara, má za uchem krev. O záběr později zezadu už však žádnou krev na uchu nemá. (ČSFD)
  • Když četař Konečný (Miroslav Etzler) zakřičí: "Stůj, nebo střelím!" a poté začne na prchající dvojici střílet, je vidět, že má na ústí hlavně nasazený cvičný nástavec, což znamená, že v tu chvíli střílel slepými náboji. (JardaaT)
  • Za réžiu filmu získal Jiří Vanýsek cenu Pierot 94. (Jello Biafra)

Reklama

Reklama