Zobani

V naší krásné malé zemi se natočilo několik filmů a seriálů z vojenského prostředí, které se nechají zařadit do tří kategorií. První jsou hořké komedie o vojně za Čepičky ("Tankový prapor", "Černí baroni"), dále oddechové komedie, které mají vojenskou zápletku spíše na okraj ("Copak je to za vojáka?", "Otec neznámý") a pak socialistické agitky ("Dneska večer všechno skončí"). Výjimku tvoří muzikály "Kdyby tisíc klarinetů", "Bylo nás deset" a film "Zobani". Tolik k úvodu, nyní se už zaměřím pouze a jen na poslední jmenovaný. "Zobani" nejsou vůbec komedií a už vůbec agitkou. Je to docela drsný psychothriller s hutnou atmosférou o vojenské šikaně. Zprvu jsem k němu přistupoval s rozpaky, ale mazácké ántré mě strhlo a nepustilo do konce. Film opravdu ani na vteřinu nenudí a pořád se něco děje (no, někdo někoho mlátí či buzeruje). Ukazuje stinnou stránku lidově demokratické armády, ovšem může se zároveň odehrát někde jinde, ovšem všude tam, kde se velení chopí zlí debilové (příběh se odehrává v roce 1968, krátce po invazi Sovětských vojsk, důstojníci jsou propuštěni, protože nepodepsali souhlas o vstupu armád VS a vedení se ujímá banda mazáků, vedená četařem Konečným). Samozřejmě, pár výtek k filmu také mám, hlavně ze strany hereckého obsazení. Zatímco mazáci jsou opravdová, charismatická, odporná a skvěle zahraná hovada, zobani jsou nevýrazní a toporní. Miroslav Etzler byl přímo geniální a jedná se možná o jeho nejlepší roli. Jeho slizký a sadistický četař Konečný je jedním z nejodpornějších záporáků, které jsem kdy ve filmu viděl. Oproti němu je seržant Hartman z "Olověné vesty" hodný strejda. Scénář je skvělý, i když obsahuje pár děr (mazáci zavraždí Banýra a víc se o něm nikdo nezmíní, proč si nakonec Konečný nevzal samopal a šel proti Cejnarovi s holýma rukama), ale zbytek tyto drobné nedostatky přehluší. Nikdo není dokonalý a dokonalým filmem nejsou ani "Zobani", inscenace Brněnské televize od režiséra Jiřího Vanýska. Ovšem díky svojí atmosféře, (některým) skvělým hereckým výkonům a poměrně drsnému otevřenému konci (snad jediný vojenský film natočený u nás, kdy se v závěru nejde z vojny domů) mě tento za pár kaček a s nepříliš známými herci natočený TV film přilepil na 90 minut k obrazovce. (30.04.2008)

,,Vidím, že jste nepochopili, že čištění našich kanad je pro zobany svátek!'' ---- No tahle pakárna mne naštěstí minula, byť jsem to měl u odvodu za A. Sice jsem lecos slyšel o šikaně na útvarech od svých známých jimž se to nevyhlo, nic z toho ale nebylo jako zde. A dnes se tomu i někteří šikanovaní dokonce smějí... Chytání světla do pytle a vypouštění ho v temné místnosti, balení jehličí do balíčku kus po deseti, samozřejmě čištění bot, zásobování kuřivem a proviantem... Známý co sloužil na letišti vyprávěl o leteckém polachu, kdy pokoj byl rozdělen na letku vrtulníků a bombardérů Stealth. Vrtulníci po rozsvícení přiběhli ke skříni, vzali ramínka, otočili je a roztočili prstem čímž předvíáděli okamžitý bojový start helikoptér. Stealth letka na sebe natáhla pláštěnky, předklonila se, ruce dala za sebe ve tvaru obráceného V čímž se pláštěnka napnula a každý bombardér ševelil tiše..fššš, fšššš, jsem neviditelnej.... Leckdy tedy šikana byla sice otravná, ponižovala, ale málokdy to šlo do extrému, že se někomu něco stalo. I mazáci nebyli blbí aby si na poslední rok či dokonce půlrok vojny zadělali na nějaký průser, nebo dokonce prokurátora. A to ani za komárů. Navíc leckdo coby mazák pak podobné praktiky v rámci tradice vyžadoval od bažantů. A dokonce jsem slyšel od jednoho známého jistý pocit zklamání, že u nich na útvaru nic z toho nebylo a to dokonce ani pasování na mazáky páskem! Pak si vyberte! :-) . Je ale možné, že se tohle někde dít mohlo. Na vojně je hlavní problém v tom, že často člověk inteligentní je někdy pod velením naprosté gumy a idiota, který když bude chtít, zadupe inteligenta do země jako červa a inteligentovi nic jeho rozum nepomůže. Jednoduše proto, že idiot má víc pecek a tak má i pravdu ať je jakákoliv.. --- Tady ve filmu tedy jaksi vůbec nechápu co to bylo za útvar a kdo tam velel. Bareš sice vypadá jako velitel, ale měl jsem dojem, že do kasáren spíše nahodile dochází. A to jak to měl na háku a nechal všechno na bedrech četaře a mazáků mi přišlo dost nereálné. Etzler hrál s gustem a chvilkami vypadal opravdu nebezpečně a odporně. Ze začátku mně film celkem bavil, ale po prvním násilném zranění lopatou kdy se nic nedělo mi to začalo připadat málo uvěřitelné. Vrcholem byl pak ,,akční'' závěr. Pochybuji, že PS by tam Etzlera jen tak nechala běhat na čáře... Kdyby jim frnkli oba, těžko by to pak hlídka někomu vysvětlovala. Myslím si, že to mohlo být dobré drama, kdyby se tam moc netlačilo na pilu. Ne všechny herecké výkony byly dobré a hlavní šikanovaný hrdina hrál dost ochotnicky. Jeho roli jsem mu nevěřil. Každopádně film je celkem neznámý a jedná se o takovou raritku, která stojí za pozornost už kvůli Etzlerovi. Tři zavrkání. * * * (29.06.2017)

V podstatě film o tom, co jsem zažil. Šikana byla šílená a překvapilo mě, že největší šikanisté nebyli ze Šaleného východu ale z jižní Moravy. Takové zmrdy v mém téměř rodném kraji máme. Film je zajímavý i tím, že upozorňuje na kriminalitu mezi důstojníky a poddůstojníky. Zde se jednalo o kšeft s kanadami. U nás vítězila nafta a obchodovalo se s bodáky a části kulometu. Nejlepší řešení přežití bylo držet hubu, břichem leštit parkety a když se mazáci ožrali, jezdit motorky, či dělat vrkůů. Měli jsme u útvaru 6983 14 sebevražd za rok na 2700 mužů. To nebyly sebevraždy z nešťastné lásky jak to potom ta chátra komunistická vysvětlovala. Ti kluci to prostě už nemohli vydržet. Já patřil mezi ně, ale díky 100 kilo a košili velikost 45 jsem přežíval lépe než ostatní. Takže pro mě film realistický, slušně natočený ale Bumbálkovo herectví tedy nic moc... (24.03.2013)

Hodně tvrdý film popisující jeden z nejdrsnějších případů šikany v čs. armádě, kdy po osmašedesátém bylo u některých útvarů málo režimně spolehlivých důstojníků. A podle toho to taky někde vypadalo... Děj filmu se však odehrává později, natáčen byl na jihomoravské základně Pohraniční stráže “Devět mlýnů” u Hnanic na Znojemsku, kousek od známé vinice Šobes v Podyjí. Když jsem fím viděl poprvé, připravoval jsem se k odvodu a pocity po shlédnutí filmu nebyly úplně nejlepší. Trošku jiná káva než většina naší vojenské produkce (Copak je to za vojáka, Chlapci a chlapi). Závěr mi přišel poměrně nerealistický, takovéhle hrátky by PS ve svém revíru nikdy nestrpěla, ale snižovat hodnocení nebudu, ten film si pamatuji dodnes a pocity z něj mne nepřešly ani po opakovaných shlédnutích. Mrazivě přesný Etzler. (29.03.2021)

Povinný kino, až se zase někdy někomu bude stýskat po povinné vojenské službě... S podobnými zážitky se vracela polovina vojáků. Nejhorší na tom je, že tyhle šílený praktiky mohou mít na armádu - na její fungování - ve výsledku skutečně pozitivní dopad. Proto se šikana nikdy skutečně nepotírala, naopak se ve skutečnosti skrytě podporovala. Přispívala k proměně člověka v součást tupého stáda, které pak můžete hnát s kulometem třeba proti tankům. Všechno OK, až na výběr hlavního hrdiny, tahle volba nebyla šťastná. Ale najděte kluka s vizáží suché větve oplývajícího sebevědomím, které mu umožní být přesvědčivým televizním hercem. V tomhle šuplíku byl holt za posledních 30 let Javorský úplně sám. (19.08.2016)