Režie:
Tomáš SvobodaScénář:
Tomáš SvobodaKamera:
Václav MyslivecHudba:
Karel SvobodaHrají:
Petr Svojtka, Kateřina Macháčková, Petr Kostka, Josef Kemr, František Řehák, Ivan Vyskočil, Zdeněk Junák, Jiří Tomek, Petr Skarke, Ladislav Lakomý, Karel Hábl, Mojmír Maděrič, Ivana Valešová (více)Obsahy(1)
Příhody začínajícího učitele na jeho prvním působišti venkovské škole, kde se snaží uplatnit své ideály, neformální metody výuky a čerstvě získané znalosti. Mladý a roztržitý muž z města, to se svými ideály na venkově nemá jednoduché. Střet s mentalitou místních občanů, svéráznými kolegy a milostné vzplanutí, to vše stačí k tomu, aby si divák postavu učitele v podání nezapomenutelného Petra Svojtky zamiloval. (Česká televize)
(více)Recenze (24)
Mladý učitel Petr, ještě než vůbec dojde na své pracoviště, vypadne z lodi, srazí se s bejkem a balí vesničanku. Po příchodu do školy trpí v prázdné třídě samomluvou a pak leze do sborovny po římse... A tenhleten blb jako jednu z prvních vět na rande (kam mmch. přijde v pantoflích) řekne holce "Ty jsi cáklá!". Po tom všem, co předvedl v úvodních 11ti minutách a ještě před začátkem školního roku... Je to dada, obrovsky dada, ale je fakt, že pár vtipných momentů to má. Ale jen pár. ()
Je to takové naivní a v druhé půli jako by si s tím nevěděli rady, ale tak nějak nám to přijde milé, protože každý z nás nějak kdysi začínal se svými představami a ideály. Skvělé herecké výkony Petra Svojtky a Josefa Kemra, kterým dobře sekunduje převážně brněnský ansámbl. Fanoušky určitě potěší pokoukání na skupinu F. R. Čecha (Ringo ještě mladý a štíhlý!) a detailní záběry tváře Jiřího Schelingera. Kurs odvykání kouření mi přijde vtipný i po letech. Když se na tuhle komedii dívám, vždycky si kladu otázku, jak by dneska Svojtka hrál.... ()
Jako celek těžko přežitelné, v některých jednotlivostech ovšem velmi vtipné, a to nečekaným dada způsobem, u kterýho jsem si nebyl jistej, jestli náhodou celej štáb nefrčel na nějakým tripu. Ale to by asi nepřipustil Josef Kemr, jenž je skvělej v úplně každý scéně a mimochodem používá hláškovací dikci jako později Schmitzer v Černých baronech. Že by čórka? ()
Nejvíc z celého filmu mi utkvěla hospodská rozprava o setkání s kombajnem. A nejvíc taky pobavila. Kufr plný nadějí je vcelku pohodová televizní záležitost. Kateřina Macháčková je ještě švarná děvucha a vesnice působí relativně kouzelně. Petr Svojtka má plno učitelských ideálů a chtěl by to dělat jinak. Otázkou je, jak mu to vydrželo. Ve třetí třídě se s dětmi ještě pracovat dalo, zajímalo by mě, jak by to dělal s těmi dnešními nevychovanými parchanty, za nimiž stojí rodiče a kasají se v lepším případě ústně, v horším šrajtoflí nebo postavením. Každopádně souhlasím s tím, že praktikovat školu způsobem, jakým se to dělá u nás, nemá budoucnost. Doba jde holt dopředu. A vzhledem k mnoha okolnostem je dnes škola skoro na obtíž, mnoho lidí se obejde bez vzdělání, což je sice šokující a děsivé, ale je to fakt. Když člověk překoná snahu tvůrců vylepšit vesnici než jaké to na venkově skutečně bylo, lze si tenhle film užít. Sám Petr Kostka říká: "Máme už skoro všechno a lidi pořád odcházejí, už není co vymyslet, tak co třeba bazén?" Tehdejší vesnice ale nebyly tak moderní, jak nám tvůrci předkládají. ()
Moc pěkná je závěrečná scéna, kdy děti vbíhají bez rozhlédnutí a s úsměvem na tváři do kolejiště :-) Ale teď vážně: Kufr plný nadějí je sympatická inscenace plná výborných hereckých výkonů, má celkem slušný nenáročný příběh, ale bohužel se na ní podepsala doba, kdy byla natočena (dítě vzpružené pohledem na rudou fangli). Dohromady je to pro mě za 60%. ()
Reklama