Krásný čas

Režijně mnohem sevřenější než Můj otec a ostatní muži. Sedláčková jakoby znovu nabyla dočasně ztracené režisérské zručnosti, předvádí několik moc pěkných nápadů a rozhodně nenudí. Co však (zvlášť v posledních minutách) nudí velice je scénář – sice se nesnaží řešit žádná velká témata, ale ty malé milostné hry a hříčky působí již tak omšele a nenápaditě, že vám asi brzy dojde, kam bude příběh směřovat – rozhodně ne do nějak závratných výšin. Také jsem úplně nepochopil, co se událo od Renatina návratu na konci Mého otce – proč se teď vracela, jakoby poprvé a kdy se celý film vlastně odehrával? V roce 1994? V roce 1999? V současnosti? Opět skvělí jsou herci – zvlášť Táňa Vilhelmová a ve své malé roličce také Ivan Trojan, jen do role českého šlechtice mi moc neseděl „humpolácký“ Roden (sorry, Karle). 75% (20.11.2006)

...aneb jak to dopadá, když se film podobá skutečnému životu. Žádná velká bžunda. Nicméně o hodnověrnosti a uvěřitelnosti nemá smysl polemizovat - takhle to prostě může fungovat - ani černá, ani bílá - hodně odstínů šedé, jen sem tam nějaká pastelová - jde jen o to, jak rychle ztratí jas. Tenhle díl se mi líbil moc. Nebýt typických neduhů filmu točenýho pro televizi (mluvím zejména o kameře), hodnotil bych i lépe. (14.02.2018)

Překvapivě dobrý televizní film, vedoucí k hlubšímu zamyšlení nad českou společností. Příběh mladé ženy je reálný, či jinými slovy velmi pravděpodobný a má všude kolem nás tisíce variant, ale s jedním společným prvkem: žádný fundament, není vyšší smysl života, není jiná odpovědnost než sobě sama. Mladí lidé chtějí být šťastní a chtějí být lepší, ale nemají žádný pevný bod. A tak se snaží sami sebe (jako baron Prášil) vytáhnout za vlasy z bažiny, do níž je to stále stahuje. Andree Sedláčkové se výborně podařilo vykreslit postavu estébáka v demoliberální společnosti, též šlechtice i mladé Renaty, která reprezentuje tolik jiných českých dívek... (04.02.2008)

Asi jsem až moc hodnej, že dávám ještě tři. Hlavní zápor je podle mě to, že charaktery postav (kromě hlavní hrdinky, ta je blbá permanentně) se neustále mění. Klasický příklad je Trojan, který je ve druhém dílu násilnickym žárlivcem a tady se o Vilhelmovou stará skoro s otcovskou láskou. Proč však dávám ony 3* je fakt, že paní Sedláčková na sobě zapracovala a dialogy jsou o něco lepší. (14.07.2017)

Po pravdě, tento film mám jakýmsi způsobem neustále v sobě. Neberu v potaz ani to, že Karla Rodena opravdu uznávám a mám ho ráda, ale samotný děj mě okouzlil. Mám ráda takový typ filmů, který vás dokáže uzemnit. Já na tento film po zkončení ještě pět minut koukám a nemám slov. I když to má v jistém smyslu neuzavřený konec a děj byl vcelku jednotvárný. I když se ve filmu nestane nic převratného, mám ho ráda. A díky tomu si vlastně můžu i říct, že mám pořád ještě s tátou dobrej vztah. :) (13.01.2008)