Režie:
Evžen SokolovskýScénář:
Ludvík KunderaKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Zdeněk PololáníkHrají:
Petr Čepek, Eva Jakoubková, Štěpánka Ranošová, Ladislav Běhounek, Vlastimil Slezák, Josef Karlík, Tomáš Töpfer, Pavel Rímský, Antonín Molčík, Josef Somr, Karel Koloušek, Jaroslav Dufek (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Splývání reality s legendou, obraz skutečnosti (rusínská Verchovina v letech 1920) a její zrcadlení v myslích lidí – tím se vyznačuje příběh novodobého zakarpatského zbojníka Nikoly Šuhaje, který „bohatým bral a chudým dával“. Román Ivana Olbrachta, jeden z uměleckých vrcholů moderní české prózy, je dramatickým příběhem o válečném zběhovi, jeho lásce ke krásné Eržice, příběhem o mstě za příkoří, pronásledování, o zradě a smrti. Šuhajův osud v paměti lidí splýval s pověstmi. Spojením prvků minulosti a přítomnosti, dokumentu a mýtu, se příběh změnil v baladu o tom, jak věčný a silný je lidský sen o svobodě a štěstí... Televizní zpracování románu natočil podle scénáře Ludvíka Kundery v roce 1977 režisér Evžen Sokolovský v malebné krajině Rožnova pod Radhoštěm. Do titulní role Nikoly Šuhaje obsadil skvělého Petra Čepka. V roli Eržiky uvidíte Evu Jakoubkovou, v roli strážmistra J. Somra. (Česká televize)
(více)Recenze (31)
Celková pohádková atmosféra je, podle mne, zapříčiněna režisérem. Evžen a jeho režie na jednu dobrou se bohužel odráží i zde. Čepek jede celou dobu naprosto stejně, Somr hraje až moc a celkově všechny přebil Ota Sklenčka se svým vynikajícím židem. Skutečně jsem čekal daleko silnější příběh, a hlavně preciznější zpracování, které by jiní režiséři z předlohy dozajista dokázali vyždímat. ()
Spíše než dramatem zbojníka je Sokolovského adaptace Olbrachtova románu podle scénáře Ludvíka Kundery naturalisticky laděnou, silně odpoetizovanou freskou z Podkarpatské Rusi, z níž tvůrci setřeli veškeré lyrično, což venkoncem znamená, že se z přelidněných scén, kde se střídavě trpí, šílí, smlouvá, modlí, hrozí, miluje a kleje, ztratila krajina, pro níž první Nikola zběhl z vojny, a jeho příběh (a pád) tak započal. Čepek je ovšem v titulní roli opravdu přesvědčivý – stejně jako Jakoubková co protagonistka Eržiky. Ostatní – jako posedlí nebo naopak vyčerpaní – buď nezřízeně přehrávají nebo s krajní nesmělostí obcházejí své postavy. – Dlužno dodat, že divadelní a později i filmová adaptace téhož díla z divadla Na Provázku poskytla podstatně celistvější a živější výklad než tento pokus. ()
Nesrovnatelně atraktivnější adaptace Olbrachtova románu než u staršího kamaráda z roku 1947. Postavy zde dokonce měly vlastní tváře a charektery, tudíž mi nečinilo problém je dokonale rozlišovat. Rovněž mi přišlo, že tahle televizní inscenace se předlohy drží mnohem více, ač je vše opět ukázáno v pořádné zkratce. Bohužel mě nijak neoslovila ani knižní předloha, a tak těžko hledat úspěch u té filmové, která je skoro vždy horší. * ()
Je to televizni kousek, coz znamena, ze po obrazove strance se neni cim kochat. Mohly by to zachranovat herecke vykony (resp. musely), ale to se bohuzel nedeje. Prislo mi, ze kazdy herec a herecka hraje jinak, neco jineho a pod jinym reziserem. Co potesilo: Cepek se svym standardnim hereckym vyrazem, Medricka jako carodejnice a jeji dcera Wilhelmova, zid Sklencka, lekar Voska. A pak jeste podivna vernost Erziky... :))) ()
No nevím nevím... herci hráli (až na mladého Tomáše Topfera a pár dalších vyjímek) vyloženě podivně, jako by se jich to snad netýkalo a když náhodou týkalo, tak se z toho snažili udělal komedii a baladický příběh. Hudba taky žádný zázrak. A konečně - ani ta rozseklá hlava vidět nebyla. Dal bych 3*, ale vzhledem ke knižní a historické předloze, tím pádem i slušnému příběhu a výše zmíněnému Tomáši Topferovi, dám ty 4*. 71% ()
Galerie (7)
Photo © Česká televize / Olga Svobodová
Zajímavosti (2)
- Natáčelo se ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. (Cucina_Rc)
- Zbraně, které mají Nikola (Petr Čepek) a jeho kamarád při útěku při sobě, jsou Karabiner 98 Kurz, které byly vyráběny až od roku 1935, vojáci prchající z první světové války je tedy u sebe mít nemohli. (ArthasKarfa)
Reklama