Nejvyšší pocta

Zajímavé, jak dokáží Američané vytřískat u svých občanů a některých potroublých lidí bez znalosti historie, kladné body na ryzím zlu, kterým z jejich strany byla válka ve Vietnamu. 100x opakovaná lež se stává pravdou... Jak řekl ctihodný senátor tuším z Jižní Karolíny (volná parafráze): Válka ve Vietnamu byla dávno, přestaňte už konečně kopat do mrtvé kobyly. A já dodávám, pokud chcete lhát o historii a na těch lžích stavět vaše vlastenectví, radši netočte vůbec nic. (06.12.2021)

Medal of Honor. Významná pocta pro významné lidi. Tenhle film ale není zdaleka jenom o tomto ocenění, aniž by to někomu nemuselo být na první pohled jasné. Je proto celkem mimo odsuzovat film na základě toho, že je dost jasné jak dopadne. Asi bych k tomu dodal, že je třeba být k filmu otevřený a neodsuzovat ho před shlédnutím jeho konce, který je pro mě celkem powerful a to hodně díky projevu Linuse Roache. Celkem mě mrzí, že mám po shlédnutí každého filmu potřebu zabrouzdat do sekce komentářů a číst si pár výplodů ostatních uživatelů. Jak by ale řekl Michael Phelps: It’s not how you start, it’s how you finish. (24.01.2021)

„Patton řekl, že by se kvůli ní vzdal velení, Eisenhower zase Bílého domu. Proč si myslíte, že by tohle čtyřhvězdičkový generál a prezident řekli?” Nejprve mu byl nějaký požadavek na udělení Medaile cti pro zdravotníka William H. Pitsenbargera v oněch místech, poté se o tohle nejvyšší vojenské vyznamenání rval jako tygr. I za přispění manželky, která ho nikdy neviděla před ničím couvnout („Strach je dobrá věc. Strach je instinktem pro přežití.”). Jenže právě podobných „povzbuzení” uslyšíme mnoho. Stejně jako nespočet patetických gest. Projev Sebastiana Stana je stejně nezáživný jako tenhle předvídatelný příběh. Naštěstí má vedle sebe takové matadory, jako jsou Harris, Plummer, Fonda, Hurt či Samuel L. Jackson. Ve výsledku se k nám ovšem dostane jen vlastenecký patos, utahané momenty, umělé emoce a závěrečné tlačení na pilu. Docela dietní tři hvězdy. (17.05.2020)

Dobře obsazený, přesto neuvěřitelně nudný příběh o vyznamenání vojáka In memoriam. Snad jediná věc, co mě na filmu bavila, byly velmi povedené záběry a scény z války ve Vietnamu. Tyto doplňující retrospektivní scény jsou hodně slušně natočené a filmařům se podařila vykreslit velmi drsná atmosféra. Nebýt těchto scén, snímek by mě asi unudil k smrti, protože ta omáčka okolo je příšerná nuda. Opravdové emoce dokáže film vyvolat až ke konci, jelikož závěr je velmi dojemný. Není to sice bůhví jaké drama, ze kterého se divák posadí na zadek, nicméně žádný průser se také nekoná. Jde o zajímavé, koukatelné a dobře obsazené drama. 6/10. (03.04.2020)

Po přečtení obsahu vám v podstatě musí být jasné, jak film dopadne, jde tedy hlavně o způsob, jak se tvůrci k závěru propracují. Proti hercům nemůžu říct ani slovo, úředník Sebastian Stan je fajn, ale důležitější jsou představitelé veteránů - Samuel L. Jackson, William Hurt nebo loni zesnulý Peter Fonda, kterému je snímek věnován. Jejich flashbacky z válečné vřavy dokáží vtáhnout, na druhou stranu mladé vojáky ztvárňují snadno zaměnitelní no name herci, takže vám ani není jasné, který z nich je tím největším hrdinou. Osobně si nedokážu tu snahu vyznamenat dávno mrtvého vojáka příliš ospravedlnit (obzvlášť ne v případě, kdy už posmrtně oceněn byl, jenom ne "nejvyšší" medailí), Amerika je ale svým patriotismem proslulá, takže asi proč ne. Standardní drama s dobrými herci, které ale není ničím výjimečné. (20.04.2020)