Hry bez hranic

S nostalgií jsem uplynulé léto v nedělních ranních hodinách přilepen k dětskému kanálu ČT zhlédl reprízu ročníku 1993 a s odstupem dvaceti let jsem se kromě samotných her pobavil také tím, jak se celý pořad ukázal být prognostickým v následujících třech bodech. --- 1. Nárůst průměrného věku matek z pětadvaceti let v roce 1993 na třicet let nyní, jelikož časté a upřímně míněné dotazy Marcely Augustové na počet dětí našich sotva plnoletých členek týmu se nesetkávaly s velkým pochopením, protože proč si, Marcelo, pořídit dítě, když je konečně doba, kdy si můžeme hrát. --- 2. Osud Řecka v době, kdy v Evropě nebudou bez hranic jen hry, jelikož z deseti základních kol byl řecký tým osmkrát, a většinou s jasným odstupem, poslední, jednou předposlední a, pravda, jednou dokonce čtvrtý. --- 3. Přednostní zaměření Petra Vichnara coby sportovního komentátora na alpské lyžování místo hokeje, jelikož si se železnou pravidelností pletl při čtení časových ukazatelů minutu za sekundu a sekundu za setinu. (27.09.2014)

Vždy jsem se na to dívala, jako malá a ráda bych se dívala i dnes... ale to jde bohužel jen z nahraných kazet :-((( škoda :-( Mimochodem... když se na to podíváte v dnešní době - tyto hry měly něco do sebe... a ne jako stálé opakování soutěží typů hledáme star, pěvecké či jakékoliv jiné reality show... Nynější soutěže jsou bez ducha.... (06.01.2008)

Jedna z mála soutěží, kde si dospělí hrají jako děti a diváci v křeslech to akceptují a předou jako kočky. Entuziasmus Adamcové působil příjemně - vypadalo to, že má soutěž a lidi kolem ráda... Zjevně jí formát soutěže sedl. Když byla hostitelskou zemí H.B.H. ČR, dost jsem to prožíval a přišlo mi škoda, že naši tvůrci nevyvinuli takovou kreativitu, jako některé jiné země. Alespoň jsem měl ten pocit. Ale možná svou roli sehrál i rozpočet, který byl asi menší, než měly bohatší země. Docela mě mrzelo, když toto roztomilé bláznivé klání skončilo a H.B.H. přestali vysílat. (07.04.2012)

Nemá to sice tady co dělat-je to jen hra (to by sem mohla patřit i olympiada), přesto poruším pravidla a ohodnotím to. Ve své době to byla bomba. Nepamatuji si nikoho, kdo by nefandil nám Čechům v této zábavné mutaci olympiady. Časem to sice ztrácelo grády (možná tím, že jsem přestával být dítětem), ale i tak do dnes na to vzpomínám s láskou, (21.10.2008)

Nostalgických 5*. Tento pořad byl skvělý, zábavný, jedinečný... prostě samá superlativa bych musel vyjmenovat. Sledoval jsem jej jako malý a rád se podívám i dnes na reprízy v tv. Dnes (13.7.2011) jsem viděl zrovna reprízu dílu s Třebíčí a i dnes to mělo spád. I když jsem věděl, jak to dopadne, tak jsem se bavil. Dokonalost (13.07.2011)