Režie:
Václav HudečekKamera:
Alois NožičkaHudba:
Milan SvobodaHrají:
Jana Hlaváčová, Dana Medřická, Petr Svojtka, Jiří Štěpnička, Jiří Bartoška, František Němec, Ivan Luťanský, Václav Voska, Petr Kostka, Luděk Munzar, Boris Rösner, Rudolf Hrušínský, Josef Somr (více)Obsahy(1)
Dvoudílná televizní inscenace podle tří her Jaroslava Vrchlického ("Drahomíra", "Bratři" a "Knížata") se vrací k počátku našich dějin, do období budování českého přemyslovského státu. Nechce být jen historickou kronikou, ale vyprávěním o lidech, kteří ve své době na sebe vzali odpovědnost za společnost a naplňovali ji se vší důsledností. První část zachycuje období od smrti knížete Vratislava (921), kdy vládla jeho manželka Drahomíra, až po zavraždění Václava (935). Jak naznačují dochované legendy, bylo první období Václavovy vlády naplněno boji a vnitřními konflikty. Druhá část pokračuje obdobím vlády Boleslava III. Ryšavého. Vypráví o schopnostech lidí uskutečňovat dějiny, o posedlosti mocí, která musela být získána proti všem, kteří stáli v cestě, i proti vlastním, nejbližším… (Česká televize)
(více)Recenze (16)
Hra o moci. Moci, která je posedlá sama sebou. A také hra o smrti, která je činem. Souboj Jany Hlaváčové a Dany Medřické i Luďka Munzara a Rudolfa Hrušínského patří k velkolepým okamžikům československé televizní historie, k těm hereckým kreacím, jimž nezbývá než složit hold a úctu i v současnosti, která toho k obdivu a uznání nabízí zoufale málo. ()
Zatím viděn pouze první díl. Na můj vkus příliš velká umělecká licence co se týče historie (zřejmě už u autora předlohy Jaroslava Vrchlického, pořád ale přijatelná ve srovnání s Hálkem nebo Hilbertem), trošku poplatné době a hodící se spíše na divadelní prkna, ale Luťanského (byť zde v celkem atypické roli) vidím vždycky tak ráda, že jsem schopna nad tím vším přimhouřit oči. Hodnotit budu až po zhlédnutí druhého dílu. Za tento by to byly (necelé) čtyři hvězdičky. ()
Tradičně skvělá historická inscenace, který bych skoro dal pět hvězd, ale nedám z důvodu, že některý zejména klíčový scény mi přijdou natočeny špatně nebo bez šťávy (vražda sv. Václava, vyvraždění Vršovců - tam už to sice bylo lepší, ale zase v určitých pasážích chyběl zvuk, který by dodával scéně šťávu). Tuto inscenaci stojí vidět už jen za skvělý herecký výkon (nejen!) Luďka Munzara. Jednu věc ale nepochopim. Proč už se několik desetiletí zpracovávají tak skvělý náměty jen pro televizi? Ne že by to bylo špatně, ale chtěl bych opravdu někdy vidět velkofilm například o českym knížectví. ()
Oceňuji krásnou vázanou řeč básníka Vrchlického. 1) První díl - Drahomíra - nabízí ukecaný nudný děj i dialogy oděné do národoveckého obrozeneckého nadšení._____ 2) Ve 2. díle (vlastně třetím, druhý díl filmaři ponechali stranou) autor opustil veršování. Nuda se zvýšila._____ 3) Špičkoví herci dělali, co mohli. ()
Seba to upřesnil zcela správně. Tahle inscenace - a zejména její druhá část - patřila k nočním můrám mého dětství. Krev, sobectví a bezohlednost - tak se rodil český stát, ostatně stejně jako kterýkoliv jiný stát té doby. Vynikají nadprůměrné herecké výkony "bratrského" tria Munzar, Somr, Štěpánek. Syrové, kruté, ale nadmíru poučné. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (3)
- Poslední film Petra Svojtky. (M.B)
- Název Pouť králů je pro desáté století zavádějící. Nikdo z aktérů první ani druhé části králem nebyl. Českým králem se stal až vnuk Oldřicha Vratislav a dědičný nárok na královský titul získali Přemyslovci až roku 1212. (Pedro72)
- Jana Hlaváčová si tady střihla roli Drahomíry, ovšem v pozdější TV inscenaci Kníže Václav (1995) si zahrála neméně velkolepě roli Ludmily. (dana32)
Reklama