Já, legenda

Řečeno bez servítek, Já, legenda je tupě napsané a rutinně natočené béčko, které kromě slušného postkatastrofického vizuálu nemá divákovi co nabídnout. Neznám nic profláknutějšího než motiv ničivého viru, který lidstvo změní v armádu krvežíznivých zmutovaných zombies - a tady se s ním pracuje, diplomaticky řečeno, neobjevně. Chytré na tomhle filmu není nic, Will Smith nezvládá ani to minimum psychologického herectví, které se po něm požaduje, a nad existencí zobrazovaného světa a chováním hrdiny příběhu je lepší se nezamýšlet. Idylická komunita přeživších s běloučkým kostelem uprostřed na mě působila spíš jako zdvižený prostředníček. Snímek je snadno zapomenutelný počin hodný leda odvysílání na Nově po 23. hodině. Celkový dojem: 25 %. (23.10.2017)

Will Smith je prostě ikona a má tak sebevědomý herecký projev a charizma, že bych mu bez obav svěřil hlavní dvojroli v Batman vs Superman... Francis Lawrence má zase bezesporu režisérský talent, z jeho tři roky prázdného a chátrajícího New Yorku tryská mrazivá atmosféra do všech stran. Za to páni scénáristé film v druhé polovině zařízli jako vypasenou slepici. Dobrá atmosféra, dobré lekačky, zapamatování si hodné obrazy, vtipné i smutné okamžiky, průměrné efekty, rozpačitý konec. Určitě si ale film pusťte. 70% P.S.: připadá mi, že nejdražší scénou filmu není ona proklamovaná sekvence ´odříznutí ostrova a první útoky zmutovaných´, nýbrž ´dva golfové míčky odpálené ze zadního křídla SR-71 Blackbird s prázdným městem v pozadí´... 150 miliónů dolarů(rozpočet)/582 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (06.02.2008)

Start legendy je strhující. Mírně přehnaná adrenalinová jízda plynule pokračuje jako zábavné přežívání jednoho trosečníka, který, ač nemusí, v rámci zachování vlastního duševního zdraví respektuje určitá pravidla a sociální interakci si krom povídání s věrnou fenou („Drž mi packy“) vynahrazuje pravidelnými návštěvami videopůjčovny, kde každý den potkává ty samé němé tváře. Jediná živá osoba v hodně širokém okolí… Člověka skoro napadá, jaká by to byla pohodička. Jenom si nesmíte začít klást otázky typu „odkud ještě po třech letech bere potraviny, vodu a elektřinu?“. Nemluvě o nepředstavitelné psychické zátěži, zde reprezentované všehovšudy jedním dvěmi záchvaty vzteku. Cirka po třiceti minutách přichází na řadu první náznak žánru, k němuž se tvůrci hodlají přiklonit, což s plným nasazením (bohudík) učiní teprve v poslední dvacetiminutovce. Tak jako tak, film po vyložení hororových karet ztrácí část svého kouzla. Najednou absentuje nadsázka a větší prostor dostávají rádoby psychologické momentky, příliš povrchní, aby nezačaly i při tak skromné délce působit jako vata. Neobviňoval bych Willa Smithe (ač mi do role vědátora ani trochu neseděl), Francis Lawrence mixuje dohromady příliš mnoho žánrů a žádnému nevěnuje náležitou péči. Když z toho nakonec vykvete další stoprocentně korektní rodinné drama, překvapen bude asi málokdo. 75% Zajímavé komentáře: anais, Tomco, Blackberry, Desperado, Triple H, Alojs (15.01.2008)

Hollywoodská odpověď na 28 DNÍ POTÉ. Dobrá kamera a výprava dechberoucí, pro newyorčany musí být pohled na zarostlé a liduprázdné ulice Velkého jablka obzvlášť působivý. Ale ty odporně počítačové upíry si fakt mohli odpustit (zvířata mi až tak nevadila), tam měli být jednoznačně namaskovaný lidi, aspoň já se shluků pixelů nebojím. A každopádně je to přes řadu fajn nápadů vykalkulované a cityždímající až to hezké není. Ale mezi blockbustery tahle komorní one man show zajímavě vyčuhuje. (20.04.2008)

Velmi slibný rozjezd, který zabírá 3/4 filmu, je dokonale zabit poslední čtvrtinou. Jakoby vám před očima kuchař připravoval delikátní specialitu a pak vám to číšník převrhl do klína. Je jedno, jak to celou dobu vypadalo nádherně, protože ten číšník celý zážitek dokonale pokazil. Stojí za vidění. Avšak kdo by chtěl něco takového dobrovolně zažít víckrát, že ano. (01.06.2008)