Světová válka Z

Při sledování World War Z jsem trpěl jako zvíře. Ne ovšem "obvyklým" způsobem, ale trýznivou představou, jak dobré dva až tři filmy mohly vzniknout, kdyby si hoši pořádně rozmysleli co chtějí natočit a nezačali na několika místech na cestě mezi psaním scénáře a postprodukcí tak neuvěřitelně blbnout. První půlhodina je na plných pět hvězd - jako čerstvý otec si samozřejmě vlastní občasné fantazie o zombie apokalypse teprve překlápím z verze "sólo survival" do verze "family survival" (což tomu dává nové grády;)), takže moje objektivita není úplná, ale všechno až do okamžiku naskákání do vrtulníku je co do akce, emocí i logiky naprosto dokonalé. Pak se žánr změní na potenciálně zajímavou, ale předvídatelnou naháněčku po světě s hooooodně zalidněnými a zazombíkovanými záběry, a po dalším veletoči se završí koridorovou napínárnou ve stylu Resident Evil, která ale bohužel nemá s bazální logikou příliš společného a ani se nedozvíme, CO tedy vlastně má být "to ono". Braďák ve všech pozicích přinejmenším velmi dobrý, efekty víc než slušné, a vlastně téměř všechny hodnotitelné aspekty mají svoje kvality - ale bohužel to prostě naprosto nedrží pohromadě a působí divně. Nějak se ale nemůžu přinutit shodit to pod červený level. Takže nakonec to asi bude ta sedmdesátka. (03.10.2013)

Světovou válku jsem již viděl několikrát a mé nadšení stále neupadá. To mne vede k jednoznačnému závěru, že jde o jeden z nejlépe provedených akčních hororů! Provedení s tak poutavou atmosférou a svižným tempem, že zde jedna napínavá scéna střídá druhou a to vždy jen s nepatrnými krátkými odmlkami na doplnění perfektně promyšleného příběhu. Ve výsledku je tak tato dvouhodinovka dokoukána mžikem oka. Jako další přednost snímku vidím náturu viru, neboť rychle se pohybující, silné a odolné verze zombíků bezpochyby přidají na hrůzyplném prožitku. Dále pak nebývale září hlavní hrdina Brad Pitt. Který, jak se zdá, je dokonale přirozený v každé své roli. PS: Film je tak dokonalý, že váhám o nahrazení filmu I Am Legend z Top10. 97% (10.04.2022)

World War Z by měla být vlastně hrozně nesoudržná, neboť se v ní mísí naprosto odlišné přístupy k zombie subžánru, ve skutečnosti je ale nakonec překvapivě poměrně dobrým a zajímavým filmem. Tvůrčí neshody se na něm bezesporu projevily (pokud film něčím není, tak jednou celistvou vizí), možná právě to ale paradoxně přineslo vypravěčsky netradiční výsledek. World War Z jsou v podstatě tři samostatné příběhy, které spojuje hlavní hrdina a vzájemně na sebe navazují, ale v mnoha ohledech se navzájem zásadně liší. Úvod se podobá třeba Snyderovu Úsvitu mrtvých (zombie apokalypsa začíná, hrdinové se snaží dostat do bezpečí), prostřední část je akčním pátráním po původu zkázonosného viru, závěrečná část pak komorním laboratorním hororem. Trochu problém jsem měl jen s prostřední částí, která sice obsahuje několik výtečných velkolepých scén, celkově ale ono pátrání - získávání indicií - působí značně nahodilým a nedůsledným dojmem. Mimochodem střihač se nejspíš totálně zbláznil, v některých akčních sekvencích není vidět vůbec nic, radoval jsem se z každého alespoň trošku delšího záběru. Díky bohu za to uklidněné komorní finále. 75 % PS: Pokud chcete vědět, jaký byl originální závěr filmu, pokračujte na tento článek. Myslím, že v tomto případě je na Lindelofův přepis úplně zbytečná nadávat. Výsledná kino-verze je sice mnohem radostnější, než temný závěr původní, ovšem ani z pozice hororového fanouška si nemyslím, že "temný" se nutně rovná "lepší". Na moskevské bitvy bych se ale každopádně podíval rád, snad je studio uvolní alespoň na Blu-ray, když už je mají natočené ... (27.06.2013)

Spíše než klasické zombie to vypadalo na nakažené lidi např. jak ve 28 dní poté. Jsou zde extrémně rychlé a agresivní, klidně skočí ze střechy nebo vymlátí okno v autě. Když se to tvůrcům hodí (poslední část filmu, spojovací křídlo zdravotnického centra), tak ale pokojně zůstanou stát za zatarasenými dveřmi, ze kterých by, dle předchozího chování, nadělali třísky za pár vteřin. Ten film ale ustojí všechno. I superrychlý rozjezd, kde si máte vytvořit vztah k Pittově rodině, která mi byla totálně u anusu. Opravdu bavit mě to začalo až od výsadku v Koreji. Film pak nabírá neskutečné grády a Pittova postava tam zažívá fakt globální megadobrodružství. Zdrhá milionům zombií v epických scénách, i se potichu plíží po chodbách, kde je čekání na zvuk kterým to někdo posere přímo nesnesitelné. Finální pointa mi přišla chytrá a Marc Forster potvrzuje status univerzála, který dokáže natočit cokoliv. (09.09.2013)

„Shit happens.“ Neschopnost režírovat přehledné akční scény Forster prokázal již v Quantum of Solace. WWZ naštěstí, navzdory klamnému marketingovému zdání, nestojí na akčních atrakcích. Jeho nejsilnější zbraní je takřka romerovsky důsledné vytěžení společenských přesahů zombie žánru. Neustálé přepínání mezi mikro a makro perspektivou ukazuje, že v nastalém chaosu ví jednotlivec stejně málo jako instituce, které své zájmy realisticky nepodřizují osobnímu bezpečí (buď jdeš s námi, nebo přes palubu). Právě skutečnost, že vyprávění není limitované tím, co ví jeden člověk nebo skupina lidí, znemožňuje označit WWZ za film promyšleně využívající videoherní narace. Gerryho postup přesto odpovídá narativnímu modelu, pro který mají herní studia pojmenování „string of pearls“. Teprve poté, co je plně využito vyprávěcího potenciálu jednoho prostředí (a dochází k pomyslnému ukončení levelu), může se přejít do prostředí jiného. Nejde ale jen o monotónní sbírání informací, které vedou k dalším informacím. Film jednak podvrací očekávání tím, jak vtipně nakládá s prvkem (blbé) náhody, jednak průběžně mění kontext, v němž se k zombie nákaze vyjadřuje. Od dominujícího kontextu rodinného se přes vojenský, politický a medicínský dopracuje zpátky ke kontextu rodinnému (na jehož svrchovanost jsme s různou mírou citové agresivity upozorňováni v průběhu celého filmu). Je tím nejenom stvrzeno melodramatické schéma, na němž stojí většina hollywoodských blockbusterů (opravdu nejde jenom o nějakou mou úchylku – hledat za vším melodrama), zvolený vyprávěcí oblouk zároveň dobře slouží humanistickému poselství filmu, výzvě, abychom se nestyděli za své slabosti (lidskost, která nás činí zranitelnými, jako nejsilnější zbraň). Díky solidnímu výkonu Brada Pitta není emocionální rovina filmu zcela plonková a beze studu připouštím, že mne Gerryho písemná prosba krátce před závěrem dojala. Z hlediska distribuce informací a vytváření paralel mezi současnou politickou situací a fiktivní zombie zkázou chytrá zábava nakonec doplácí hlavně na snahu zavděčit se příliš mnoha skupinám diváků. Jak už jsem zmínil, akční scény jsou chaotické, scénám jako z herních survival hororů chybí originální nápady a atmosféra (protože víme, že se za pár okamžiků stejně bude chrčet, utíkat a kousat), některé scény postrádají logiku (rozvrzané bicykly měly být tišší než chůze?) a v jiných nadbývá násilný product placement (jestli nechcete ve scéně s automatem spatřovat jízlivou kritiku konzumerismu). WWZ na každý pád skvěle šlape, má v sobě potenciál na ještě lepší sequel a mezi zombie filmy dneška představuje sympatickou výjimku také svou vkusností (což je možná contradictio in adjecto, ale osobně mi vůbec nevadilo, že krize dopadla také na umělé mozky, střeva a jiné laskominy). 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Psema, flanker.27, xxmartinxx (27.06.2013)