Bourneovo ultimátum

Parádní vyvrcholení Jasonova příběhu. Akce je v Ultimátu nejvíce strhující ze všech Bourneů, Greengrass tímto pro mne stvořil jeden z nejlepších akčních filmů všech dob. Ten by svým zběsilým, ale stále přehledným stylem, dokázal i z rozhovoru stařečků nad šálkem horkého čaje udělat monumentální akční scénu. Ultimátum se žene vpřed obrovskou rychlostí, nemá ani jedno hluché místo a vyžaduje od diváka velké množství soustředěnosti. Nejedná se sice o nijak intelektuální látku, ale po chvíli nepozornosti člověk netuší, co kdo proč dělá - tak moc je tenhle snímek rychlý. U mne maximální spokojenost. (05.09.2008)

V očekávání vyjímečného filmového zážitku jsme se tentokrát do kina i učesal. Ovšem to co přišlo za adrenalinový akční uragán jsem prostě čekat nemohl . Paul Greengrass se totiž rozhodl, že nám nedá perfektní film, ale že nás do toho filmu rovnou dostane a šlehne do nás tolik adrenalinu, že budeme potom chcát prdelí, žrát nohama a ušima postavíme mrakodrap. Naháněčka na nadráží má přeci jen jednu chybu, musí být totiž promítána ve společnosti lékaře, který Vám zajístí umělé dýchání, protože tahle scéna vám dech ne vyrazí, ale doslova vykopne. Akce v Maroku ve stylu výbuch,motorka, přestřelka, přeskoky z okna do okna zakončená soubojem muže proti muži, který sám o sobě je udělanej tak, že nemá v týhle galaxii obdoby, tak takhle část filmu, to už je prostě na orgasmus. Ostatně sotva tahle "marocká akční šleha" skončila, tak mě kámoš pošeptal do ucha " Ty vole, mě se z toho snad postavil". Já měl úplně strach se kouknout na cibule, kolik je hodin, že mě v tom tryskovým tempu ulítnou. Jestli mě někdo začne tvrdit, že bez dechu může člověk bejt jen několik málo minut, tak je to kec. Bez dechu člověk dokáže být 111minut, přesně tolik totiž trvá nejdokonalejší adrenalinovej akční koncert filmového plátna - Bournovo ultimátum. Jelikož jsem u jiných filmů kritizoval Matta Damona, musím chlapsky říci, že jsem se pletl. MATTE DAMONE, smekám před tebou svou občas nosící kšiltovku a hluboce se ukláním, protože jsi svým hereckým výkonem dokázal stvořit úplně novej typ akčního hrdiny, typ ze kterýho seru modrý hovna, typ chlapa jehož jednání je tak sexy a tak stylový, že promění všechno kolem sebe jen v bezvýznamnou kulisu. Tenhle film mě prostě totálně rozhodil můj účes, ale zase mám jasno komu pošlu při svátku všech zamilovaných svou Valentinku. 21.12. 2020 Upgrade - Ted jsem viděl na Netlixu Bourna znova a tak už jsem se dlouho nenasral, co akční scéna, to roztřepaná , přestřihaná sračka, co je platná nápaditost scén, když z nich mám uplný hovno. S tím komentářem co jsem tady napsal v roce 2007 vůbec nesouhasím, ale nebudu se tady veřejně hádat sám se sebou, nebo by mě už fakt odvezli k Chocholouškovi. Je to poprvé co jdu z 5* na odpad. (06.09.2007)

Nemohu si pmoct, ale lepší, než druhý díl to prostě nebylo. Vadila mi za 1) až příliš hyperaktivní kamera, místy se to prostě nedalo usledovat. 2) Naprosto neinovace děje - jede se pořád na stejné schéma, které se nasadilo už v půlce jedničky - Bourne někam přijde a pak od tamtud zdrhne.. pak někam přijde.. a zase od tamtud zdrhne.. 3) Znovunakopnutí zápletky mi přišlo trošku umělé (trošku dost) a nakonec ani Extreme Ways už nejsou, co bývaly (měli nechat původní verzi, ne dělat remix). Dále chybí výraznější záporák (Ramirez nemá ani na Owena, ani na Urbana), ale Damon je stále setsakra řezník a jako hodně nadprůměrný a zábavný akční trihller to pořád bohatě stačí. (16.08.2007)

(1001) S každým dalším sledováním ztrácí a ztrácí na poutavosti. Ještě několik promítaček a budu si myslet, že je to volovina. (A jenom mám tedy potřebu ještě dodat, jak mě prostě deptá, že je příběh seskládán ze všech zásadních momentů obou předchozích filmů, že nepřináší nic nového, že jenom recykluje. Nejvíc mě asi deptá ta scéna, kdy způsobí autonehodu, aby se zbavil zabijáka, který ho nahání, a potom se při pohledu přes zbraň rozhodně býti člověkem - to je přesně do puntíku to, co se stane v Bournově mýtu, až na to, že tam je na druhé straně hlavně Karl Urban, který je mnohem hezčí psychopatický zabiják než Edgar Ramirez. To je prostě drzost, recyklovat staré emoce a odvolávat se na ně místo vzbuzování nových. Asi bych dokázala leccos odpustit, ale tohle ne.) Ale kvůli vyčítavému pohledu Daniela Brühla (o němž jsem nicméně úplně stihla zapomenout, že tam hraje, protože při scénách v tom bytě vždycky nábožně obdivuji ten fíkus u okna a tu bonsaj u dveří) jsem se rozhodla zmínit i pár pozitiv a ukončit můj soud na smířlivější notu. Celá scéna s novinářem na londýnském nádraží je neuvěřitelně poutavá, nejspíš to bude moje nejoblíbenější sekvence z celé trilogie. A i jak pošle agenturu v New Yorku na procházku je celkem zábavné. Jenomže poslední akt filmu všechno zahodí a začne hrát na emoce a tam prostě vždycky ztratím zájem. I ten Moby na závěr jako by už zněl trochu opotřebovaně. -"Get some rest, Pam. You look tired." (29.01.2008)

Už vím, co mi na slavné bourneovské trilogii nesedí. Je to naprosto nudný, nelidský a nezajímavý hrdina, který prostě programově plní svou pomstu, aniž by přitom vyzařoval nějaké emoce. I přes precizní formu mě to právě proto nějak zvlášť nebaví sledovat a užívám si ten film jen coby poctivou filmařinu, nic jiného. (04.08.2012)