Země zatracených

Scenárista se rozhodl napsat další scénář o traumatizovaných válečných veteránech, takže zkouknul všechny starší podobné filmy, z každého si vybral něco, místo Vietnamu dosadil Irák a výsledkem je slátanina se spoustou klišé, hrozných dialogů, amerického patriotismu a patosu. Ale co je ještě horší, je ta konzervativní ideologie. Ten film není protiválečný ani politicky kritický, naopak, je to probushovská armádní agitka: vojákům sice občas hrábne, ale brzy je to přejde a někteří nadšeně narukují zpátky do armády, Amerika je velká a spravedlivá, Bush je neomylný, válka v Iráku byla správná a Iráčané jsou blbí, protože to nechápou. Fuj, chce se mi blejt. (29.11.2009)

Solidní "válečný" film o vypořádávání se s traumatem nasazení ve válce v Iráku. Válečný jsem dal do uvozovek úmyslně, jelikož v Iráku se odehrává pouze úvodní zápletka snímku. Zbytek už je "doma" za "velkou louží". Nejde o nějaké hluboké psychologické drama. Film poměrně přístupným způsobem znázorňuje většinu problémů, s kterými se vojáci nasazení v Iráku setkávají po návratu do své vlasti. Samozřejmě je vše znázorněno hlavně pro amerického diváka, nicméně nějakých nechutně patetických výlevů se zde naštěstí nedočkáme a Země zatracených je tak vcelku kvalitně zpracovaným, spíše komornějším (byť s účastí některých velkých jmen), sledovatelným americkým válečným filmem. A spojení těchto atributů žel nebývá až tak obvyklé. Přesto je ale tempo filmu možná až příliš poklidné a pro určitou "rozvláčnost" nemohu dát více než tři hvězdy. (14.06.2013)

Je to agitka, není to agitka. "Home of the Brave" si nemůže vybrat a tak to není ryba ani rak. Na jednu stranu ukazuje ošklivost války, na druhou Brina Presleyho, který v "céčku" (promiňte ten žargon, ale byl jsem také na vojně) hledá nějakou identitu, protože v obchodě se zbraněmi, kde pracoval už ho šéf nezaměstná a nenachází ji, jen to v čem je dobrej, jak říká. Dělat svou práci tj. válčit. 50 cent (bez leukoplasti na ksichtě) má napsanou postavu poměrně hloupého černouška, kterému rupne v zádech i kouli (jako hlavě). Nejzajímavější a nejvíce realistická je postava lékaře , kterého zahrál Samuel L. Jackson. Jessica Biel je sice krásná žena, ale postavu vojandy jsem jí neuvěřil ani za mák. Celkově mám pocit , že slyším šustit papír a to není dobře. (11.10.2008)

Přestože jsem už jednou tento film odmítnul (nepřekonal jsem těch prvních osudných 15 minut), nyní jsem ho přijal; jsem už týden nemocný, a jak je známo, cizí deprese (velké) mírní vlastní (malé). Film se sice snažil tvářit neutrálně, ale optimismus z něj trčel jako sláma z bot (samozřejmě sedláckých, nikoli vojenských). Tři ku jedné v úspěšnosti řešení  je celkem dobrý poměr, horší je to bez poměru: počet zraněných US vojáků: 300 000 jen ve válkách  v Koreji, Vietnamu, Afganistánu a Iráku (snad jsem to dobře spočítal), by (dle filmu v daném poměru znamenalo dalších 100 000 mrtvých. Jedním z oněch tří případů je i řešení Pavla Bäumera dle knihy "Na západní frontě klid" (návrat na frontu, kam stejně musel). Pokud by náš Američan propadl německé romantice bylo by to už půl na půl. Pokud člověk není vyloženým psychopatem, platí tu prostá karlo-krylovská slova: Co mi tu říkáte, že šel bych zas, rád?.... Pokud mi dovolí vybudovat na Veselíčku bystu či dokonce sochu Neznámého vojína, určitě se tam tento nápis objeví. (04.03.2023)

Začínam mať pocit, že v USA už majú traumu z Iraku aj filmári... Predsa len je tých snímkov na tému "boli sme vo vojne a teraz sme z toho mimo" dosť. Tento patrí k tým slabším, navyše je kompletne prelezený amíckym pátosom a klišé. Jessica Biel mi ako vojačka vyslovene vadila, Poldolár bol absolútne mimo. (28.12.2008)