Smrt krále Václava IV.

Doba vzniku filmu vpašovala do díla jasně definovaný názor, zda je lepší vláda panovníkova a jeho proradných poradců, šlechty a bohatých měšťanů či stavů. Rudolf Hrušínský podle mého názoru svůj výkon až moc dramatizoval a přehrával. Jako by hrál v divadle. Slabší dílo, až moc autorské na úkor historických fakt. (15.05.2016)

Na TV inscenacích té doby je fajn, že se neškudlilo na obsazení. Hrušínský, Cupák, Munzar, Němec... I v malých rolích tu jsou super herci. Co je trochu potíž je taková divadelnost toho celého, já mám přece jenom radši trochu civilnější provedení. Taky takového socialistické pojetí husitství víc jako střetu tříd než jako náboženského sporu je trochu nešťastné. Jinak ale pojetí Václava IV. jako lavírujícího a labilního krále myslím docela sedí. (28.11.2019)

Unešena jsem zcela Hrušínského uměním hereckým. Bylo tu sice křiku a povyku co hrdlo jeho stačilo, ale oni jsou persona par excellence. Zcela nehnutě, jako socha tesaná z mramoru, seděla jsem s ústy pootevřenými a s úctou a obdivem vnímala ten koncert slov a prožitků. Položiv se do toho tak, že role krále otce vlasti jeho poslední by mohla býti. (15.05.2016)

Film, ve kterém se 78 minut pateticky řve, což střídá divadelní ztišování hlasu a vážné pronášení podivných filozofických úvah, místy dochucených historickým dějem. Špatné kulisy tomu nesvědčí, ale Věra Galatíková měla neskutečný šmrnc a Cupákův hlas je prostě geniální skladba vážné hudby. A Hrušínský? Nemohu si pomoci, neviděl jsem v něm Václava. Ano, cholerické alter ego Václava IV. zahřál dobře, ale kam se jen poděla ta složka jeho duše, která dala stvořit vyspělému umění a překrásné architektuře? Neztratila se scénáristovi mezi řádky? Nebo v levné kořalce čepované tehdejším režimem? Chutná hořce a má nepříjemnej ocas - jako tenhle film. (15.06.2016)

"Nad ránem chodí po cimbuří smrt.." a "zbytečný král" Václav IV, co se nedokáže rozhodnout, zda chce být "bratrem lidí nebo králem" prožívá poslední okamžiky svého života. Tento Šotolův historický apokryf má skvostné (občas typické filosoficky laděné) dialogy, Z hereckého hlediska jde pak o skvělou podívanou. Rudolf Hrušínský sice působí možná až trochu afektovaně, ale kdo ví, zda přesně nějak takto se král Václav před tím, než jej postihl infarkt, nechoval. Z dalších postav musím vyzdvihnout dvojici Munzar/Preissová, jejichž herectví má vážně jiskru. Munzarova postava bodrého "Chlebečka" sice asi moc reálný základ mít nebude, celé hře však dodává šťávu a určitou lehkost. Jinak by to byl jen samý křik či samé filosofování (01.06.2023)