Mé druhé já

Tak tohle jsem dokoukal, jen abych se ujistil, že to skončí tak, jak jsem si myslel. Takový hloupý a předvídatelný blábol s Jodie jsem už dlouho neviděl. A od odpadu to zachránila jen ona a relativně civilní kamera a způsob vyprávění. Jenže scénář opět posílá příběh do kytek a nemyslím tím jen logické kopance, ale i celkovou hloupost. Kolikrát se člověk dostane do nějaké obdobné nebezpečné situace, jako ona? Jednou, maximálně dvakrát? Pochybuju, že by je potkávala na každým kroku a to ještě úplnou náhodou. Ani jednání detektiva Mercera není moc reálný, k závěrům dochází spíše skokově bez nějakého důvodu a má až neuvěřitelně "dobrý" šestý smysl a policejní čuch, který mu říká, které verze spáchání zločinu se má držet. Ve výsledku se to tak stává jen nenápaditou slátaninou, kterou umocní jen finální nedůvěryhodná "katarze" hlavní hrdinky a trapné sympatizování od zákonem impotentního policejního detektiva, který chce, ale nemůže. (01.03.2012)

Hleďme, štěstí!!!!!! Chodí po pupku světa a přemejšlí, koná a blouzní. Jsa vystrašen vším tím bláznovstvím, že tenhle film je nereálná Alma Mather snímků s ružovýma brejlema, klepal jsem se jako drahej pejsek. Jenže Erica má kvér a úmysl, režisér zase obrovský srdce a hlavu v oblacích. Tak jsem to měl i s filmem. Byl jsem odhodlanej. A hlava má? No tak ta byla v nebi, ale nohy byly v přítomnosti nás všech, avšak boty tlačily. A jak jsem byl velkej, nemohl jsem se vyzout. Tlačila mne ta nechutná realita (!!) a taky, že nezáleží na tom, jak moc chceme, ale záleží na výsledku. Erica měla, lidově řečeno, z prdele kliku, ale vyšlo jí to. Stejně jako Jodií. Radost? OBROVSKÁ! ! ! ! ! ! ! ! Procent? 90!! (26.04.2010)

Zajímavý film, který vás už na začátku překvapí a zaujme tvrdou realitou, která se v dnešním světě může stát každému. Naveen Andrews ( Sayied ze Ztracených ) jako Dr. Kirmani si tam sice moc nezahraje, ale Jodie v roli rozhlasové reportérky Erici vám to plně vynahradí. Alespoň ze začátku, kdy je tak psychycky rozzuřená, že se snaží odstranit každého, kdo se jí snaží vyděsit, kdo není správný a ubližuje nebo ponižuje ostatní. Už nechce jen nečinně přihlížet. Nejvíce se děsí ale sebe sama, má strach kam až to může vést a že je překvapivě při vraždách klidná. Proto se nejspíše seznámí s detektivem Mercerem (Terrence Howard), který se věnuje jejím vraždám a ten už má jen blizoučko k tomu, aby jí odhalil. Oba hlavní představitelé zahráli na jedničku. Jen ten konec byl poněkud rychlý a pro mě nepochopitelný z jakéhokoliv hlediska ho beru. Neodpovídá jak realitě (kulky ve dvou tělech byly ještě ze zbraně, kterou jí detektiv nepůjčil, tak nevím jak by to poté vzal na sebe) a pak proti všem zásadám detektiva Mercera, které ve filmu řekl. Pro mě tedy tři a půl - 70%. HUDBA od oscarového Dario Marianelli za Pokání a nominace na Oskara za Pýchu a Předsudek. Takže se máte na co těšit. (31.03.2008)

Po agentce Starlingové se Jodie tak trochu plácala ve vodě, ale touto rolí se, alespoň pro mě, vrátila zpátky na nebe. Výborný výkon dělá z trochu prvoplánového scénáře skvělý zážitek i přesto, že se cyklicky objevují slaboty a srdcolamy - v reálu by černý policista (v USA dělají fízly snad už jen negři:-)) byl komisně prudný a debilně oficiální, i když možná pod vlivem přízně bílé dámičky by poroztál:-) Ale ruku na srdce, komu z nás se stalo tohle a kdo z nás v téhle situaci by měl sílu udělat to, co ona? Takže pro mě dobrý, film mě bavil, cítil jsem uspokojení z každého výstřelu a výslednou satisfakci už trapné sebeobětování uvědomělého negra nemohlo zkazit. A na závěr, tady je krásně vidět, co jsou zač ty kreatury, nosící řetězy na krku, které poslouchají hiphop nebo rap, debilně kroutící rukama, s čepicí nakřivo, prostě barevný šmejd. Tak si říkaj sami, pozor! (18.05.2008)

Jodie Foster nám xichtem zraje do rolí babiček, zvláště když se namaluje, ale postavičku má stále k světu a herečka je to zkrátka výborná. V této psychologičtější variaci na "Přání smrti" nahradila v hlavní roli Charlese Bronsona. Násilí a obrana před násilím, velmi vděčné téma a v některých ohledech brutálně realisticky zpracované. Jenže místy si logika odběhla na záchod a tak se setkáme i s nepříliš věrohodnými situacemi - (mírný SPOILER) hlavně ze závěru jsem lehce rozpačitá, tam na paní logiku asi přišla sračka. Takhle to v životě prostě nechodí, jakkoliv by bylo fajn, kdyby ano. Závěrečná čtvrtina dojem z filmu poněkud snížila, ale pořád se udržel v solidním nadprůměru (napomohla i výhybka oproti očekávanému romantickému klišé, díky za ni). 71% (24.05.2010)