Koření života

Nenápadný nápad s nápaditým obsadením a veľmi vkusným, no občas až príliš sofistikovaným a nekonfliktným spracovaním. Film na rozhraní drámy a komédie s romantickou zápletkou určite nezaškodí a neurazí žiadneho diváka, mohol by sa však prikloniť aspoň k jednému žánru viac, než len nesmelým naklonením. Eckhart až hanlivo zatiaňoval Zetu-Jones prakticky počas celého filmy a on bol hlavným hereckým ťahúňom. Záver klišéovitý, no prijateľný. 70%. (03.02.2009)

Jsem milovnice filmů, kde se vaří. Tady se vařilo až to doma vonělo a do toho ehm...ta lááááska. Vztah mezi Catherine a Aaronem byl víc než dostatečně hezký a malá Abigail samozřejmě zase nezklamala. Pro mě dobře koukatelné a milé, místo opravdu skvělé. Jdu proti nízkému hodnocení zde a dávám 5 hvězd, ikdyž nejsou úplně tak čisté. (25.03.2011)

Nedá se říct,že by se mi film nelíbil,jen mě zklamalo,jak rychle tvůrci vzdali úvodní snahu o něco lepšího a nechali děj sklouznout do typické předvídatelné linie.Potřetí jsem byl překvapen tím,že mi nevadí dítě ve filmu a i teď za to může Abigail Breslin stejně jako ve filmech Určitě,možná a Malá Miss Sunshine,bude to tím,že tady z ústřední trojice hrála nejlépe,ale zároveň v sobě musí mít nějakou dávku neotravnosti,jinak to nevidím.Snímek jako takový vidím jako průměr,nenaštval mě,neoslnil,je prostě takový neutrální,dá se využít jako poklidná kulisa k žehlení nebo utírání prachu. (19.08.2016)

K čertu s tím, že je to jen další sladkobolná romance o ženě, která potřebovala okořenit život nepředvídatelným a štramáckým mužem a protrpět si pár životních kotrmelců, aby se v závěru všem dostalo zadostiučinění. Ačkoliv beru v potaz, že romantika nefunguje, jak by měla, a o komedii vesměs vůbec nejde, Hicksova režie se mi docela zamlouvá, především v jemných nuancích, kdy odkazuje na psychologii postav prostřednictvím jejich gurmánského založení. Eckhart opět okouzluje všechno v okolí, Abigail Breslin ještě pořád nepřipomíná Dakotu Fanning (to je velký klad) a Catherine hraje na neutrál. Výsledkem je místy příjemný a místy nahořklý polotovar, který by potřeboval více prohřát, ale i tak je na jeden oběd vcelku fajn. 50% (15.09.2007)

Mám slabost pro italskou kuchyni, romantiku nad talířem a Aarona Eckharta (překvapivě víc než pro Catherine, která tu vypadá dost unaveně), ale tomuhle filmu chybí... víc koření! Scott Hicks remakoval možná až příliš uvolněně a jeho otravně vyvážená režie ještě umocňuje dojem z vyžehlenosti a předvídatelnosti finálního produktu. Tak nějak mi to celé splývá s Ratatouille a už si pamatuji v zásadě jen tři věci - pravidelné zavírání se do mrazáku, rozkošnou Abigail Breslin (vážně jsem to napsal? ;) a Eckhartovy stoprocentně italské špagety od jeho babičky z Miami. Měl bych si nějaké udělat. Abych zajedl ten mírně hořký pocit ze spálené šance. (50%) (24.08.2007)