Příběhy ze Zeměmoří

Goro Miyazaki natočil svůj první film a už od začátku je na něm poznat, jak moc se snažil odchýlit od otcova stylu a jít si vlastní cestou. Gedo senki je hodně jiné než většina Hayaových filmů. Příběh je komorní a přímočarý, vystačí si s minimem postav, tempo je opravdu vražedně pomalé a celý film je daleko temější a chladnější. Problém ale je, že vedle otcových filmů spíš než jako rovnocenný soupeř působí jako Eragon vedle Pána prstenů. Jednoduchý a plochý příběh je hodně na škodu a sráží Gedo senki silně do průměru, pomalé tempo znamená v podstatě jen to, že se před vámi nic neděje a vy máte co dělat, aby jste u toho neusnuli a chladné zpracování vám způsobuje zbytečný odstup od příběhu a postav. To, co Gedo senki právě nejvíc chybí, je totiž ten úžasný život, který Hayao dokáže do svých filmů vdechnout a proč se okamžitě dotknou vašeho srdce a naplno si vás získají. To totiž Gedo senki nedokáže. Scény se střídají, příběh plyne dál, ale vše kolem vás jen tak pomalu proplouvá a vaše srdce zůstává chladné. (26.08.2007)

Někde jsem slyšel, že nejhorší je, když ve vás film nevyvolá žádné emoce a nechá vás na konci lhostejnými s osudy hlavních hrdinů. Přesně to se podařilo tomuto výtvoru ze studia Ghibli, Gedo Senki, v němž Goro Miyazaki šíleným způsobem - nemohu to nazvat jinak - sloučil třetí a čtvrtou knihu Zeměmoří. Mohl bych se přít o to, že to, co se zde nazývá poklidností, je vlastně jen místy docela hezky animovaná nuda, příběh, který je rovný jako lajna a zcela plochý, jednotlivé scény jsou poskládané za sebou jako v jednoduché skládačce: Vždyť i Tonari no Totoro je větší nervák! A že každý záběr trvá moc dlouho, že se mi vůbec nelíbí ten mdlý dabing hlavních hrdinů, neboť i ten nejprůměrnější japonský anime seriál je namluvený mnohem lépe! Také bych mohl nadhazovat, že s rozervanost hlavního hrdiny mohlo být naloženo méně povrchněji, aby působila méně směšně, nebo by se mohli alespoň obtěžovat s vysvětlením oné neznámé zkázy, která postihla Zeměmoří. Hlavní záporák Cob je muž, nikoliv žena, jak by se mohlo na první pohled zdát. Nevím, proč Goro udělal z člověka, který je v knize popisován jako muž silných paží, někoho, kdo spíše připomíná hermafrodita. Všechny nedostatky ještě více vyplynou po přečtení si některé z knih Zeměmoří. Zjistíte, bez ohledu na odlišnost příběhu, že Le Guinová dokáže několika větami, jednou zdánlivě obyčejnou scénou vytvořit více emocí než Goro Miyazaki v celém Gedo Senki; neplatí pokud narozdíl ode mne vládnete tou správnou filmovou empatií ;-) … Zcela souhlasím s hodnocením IMBD, klidně by však IMHO mohlo být i nižší. Po Howl's Moving Castle je tu pro mě další Ghibli propadák. Já dávám 30%. PS. Goro Miyazaki se údajně kvůli tomuto filmu se svým otcem pohádal, pokud však měl tu aroganci tento film, Gedova válečná kronika, jak se dá titul přeložit (kde je jaká válka?), i přes názor svého otce protlačit do studiové produkce, zasloužený propadák doma v Japonsku a v Americe mu zcela patří. Zde v Čechách by se tak jistě nestalo, protože hezké omalovánky a jméno Ghibli zaručují vždy vysoké hodnocení… :-( poznámka: většinu tohoto zdrcujícího komentáře jsem psal ještě před tím, než jsem se seznámil s knižní předlohou. (20.07.2007)

Snad by bylo hodnocení lepší kdybych neznala díla jako Mononoke, Nausicaa, Cesta do fantazie, Haruhi, prostě všecky ty skvělé příběhy, které vás prostě dostanou a nenechají vás jen tak netečně sedět, ale nutí vás přemýšlet a prožívat ten příběh s hrdiny daného dílka.. Tohle ale ve mě Gedo senki nevyvolalo ani omylem..:( Ač s animací jsem byla spokojena, nemohla to zachránit, jak už tu bylo mnohokrát poznamenáno - příběh ač dobrý, přímočarý, byl jaksi vytržený z kontextu.. minimálně tak to na mě působilo.. Nechápu proč se stalo tohle, proč ona byla tohle, proč on udělal tohle, no prostě nějaké lepší uvedení do děje, by neškodilo.. Věřím, že příště to bude lepší..;) (20.10.2008)

Jsme rád, že Goro je trochu jiný v přístupu k příběhu a světům než jeho otec, ale po výtvarné stránce se drží vysokých standardů Ghibli studia, které naopak otec postrádá ve svém Ponyo. Adaptace světa od Ursuly K. Le Guinové je fantastická, vybírá si důležité momenty, které rozvíjí spíše v pozvolném tempu v prostředí, které se drží realistických měřítek a upomíná tak hlavně na nejlepší Miyazakiho film Princeznu Mononoke. Na konec ale překvapí svou hlavní myšlenkou, která se ve filmech zase tolik neobjevuje, ale je to skutečnost, která se nás dotýká a těžko se o ní mluví, přestože ji pociťujeme každým nadechnutím a která mě osobně velmi sedla - duše pohlcená temnotou poté, co chlapec nevidí v životě, který dřív nebo později skončí, smysl. A co víc, na konci máte takovou chuť žít jako nikdy. V tom je Godo Senki naprosto úchvatný. (06.03.2011)

Asi poprvé se mi stalo, že by některý z hlasů, které v anime zazní, mi byl až bytostně nepříjemný. Když Tanaka Júko mluvila svým sladce úlisným hlasem, myslela jsem si, že si zacpu uši. Co se týče příběhu, měla jsem z toho takový pocit, že se tam všichni plácají od ničeho k ničemu a pokaždé když postavy někam dojdou, tvůrci si řekli: „Jo, ještě by tam mohl být tenhle motiv, líbí se mi pověsti o tom a tom, tak to tam dáme také.“ Jako celek mi film nepřijde dobrý, ale dílčí kousky určitě zajímavé jsou, jen velmi nešikovně slepené. Závěrečná píseň pěkná, ale to je přesně styl Ghibli. Takový obyčejný průměr. (23.02.2015)