Bílá masajka

Dokud Carola nevytáhne karty na stůl (nastolení civilizace a s ní spojený feminismus), tváří se film jako sympatické dobrodrůžo o jedné Evropské pipině, která chtěla poznat nepoznané a zakouká se do masajského bojovníka. Snímek u romantiky nezůstane a tak jsme svědky toho jak si takhle kráva občas dupne a převrátí život v kdysi spokojené vesnici vzhůru nohama. Paní co psala tuhle knížku by se měla spíše stydět než oslavovat. 55% (05.07.2017)

Já osobně žít s tou ženskou, která se rozhodla pro tak radikální krok, ještě před letem jí uškrtim a žádná epopej o tom jak se mladá nadějná holka z Německa rozhodla zůstat s černochem na pospas osudu nikdy nestala a předešla by všem těm problém, průserům, nudy, nenávisti a žárlivosti a koneckonců by taky od všeho toho muchlování byl taky pokoj. Bílá masajka není zas tak hrozný film. Na druhou stranu má pár opravdu silných scén, jak tady řada uživatelů o nich píše. Scény, na který jen tak asi nezapomenu, protože to snad ani nejde. Ale i tak je to vcelku nuda, kterou povyšuje jen pár vydařených scén a fakt, že to je podle skutečné události. (28.03.2008)

Dobrý a veľmi poučný film. Lebo keď toto je podľa skutočnej udalosti, tak toto len máloktorá hlava poberie a snáď bude pre niektoré radodajky mementom. Lebo prísť na dovolenku do Kene s priateľom, s ktorým ste dva roky, a potom ho poslať rovno k vode a ostať žiť v riti len preto, že sa vám páči dlhá klobása miestneho šamana, tak to je už fakt IQ mínusových hodnôt. A potom si po čase uvedomíte, že aha, oni majú asi iné tradície. Nechápem, ako mohla táto fľandra tak dlho vydržať žiť v podmienkach prvotnopospolnej spoločnosti a až ženská obriezka ju po čase presvedčila, že ono to s tým civilizačným vývojom v Afrike nebude také prudké. A ešte si o tom napísala knihu, aby sa pochválila. Fakt tuposť. (20.02.2022)

Tak knížku jsem četla a jelikož v současné době žiju ve Švýcarsku, tak v době uvedení do kin jsem viděla i několik televizních vystoupení s Corinne Hofmann, s autorkou původní knížky. Všude na mě zapůsobila jako naprosto praštěná a nerealistická osoba, která se po hlavně vrhla do věci, o které jí muselo být předem jasné, jak to dopadne. Přečtení všem doporučuju, zvláště fotky, protože Jacky Ido působil ve filmu vedle skutečného masajského válečníka z knížky jako Schwarzenneger vedle Adriana Brodyho :-) Na filmu samotném vyzdvihávám hudbu a překrásnou výpravu. Keňa musí být krásné místo na dovolenou, ale ne se tam zahrabat, jako to udělala hlavní hrdinka. (13.07.2006)

Všichni máme rádi pohádky, ale tahle o princezně divožence a princi hotentotovi je nestravitelná jak v knižní, tak ve filmové podobě. Jistě, láska je slepá, ale hrdinka musela utrpět i poškození mozku. Jedna věc je zatoužit po krátkém dobrodružství s exotickým domorodcem, o kterém bych pak mohla ještě dlouho snít a vyprávět kamarádkám a doktorům na infekčním, druhá je myslet si, že se mávnutím kouzelné hůlky stanu bílou Masajkou, což je mimochodem stejně pravděpodobné, jako že se jednoho rána probudím jako sova pálená. Kniha působí jako slohovka ze třetí obecné a film její styl věrně následuje. Howgh. (15.11.2019)