Tobruk

... A jako osamělý poustevník se toulal po vyprahlé pustině. Zbaven zdravého rozumu nad hrůzami, které ho potkaly, bloudil osamocen pustou krajinou. Tobruk mohl být skvělý válečný film. Jenže zde byla spousta věcí, které mu to ne zcela plně umožnily. Sázka na neznámé herecké tváře vyšla, neboť chlapci se skutečně snažili a jejich dialogy zněly až na několik okamžiků věrohodně. Scénář je vytvořen kvalitně, ale spolu s obsahovou stránkou děje, která je velmi slabá, nedokáže tento film nabídnout nic víc, než zcela průměrný zážitek s několika málo drsnými momenty a sympatickými postavami. Přišlo mi, že film je až moc "český", nemá skoro žádný zásadní příběh, z něhož bych cítila to pravé, syrové válečné peklo, či měla dojem, že se jedná o silné a mrazivé drama. Chyběla mi větší míra autentičnosti, uvěřitelnosti, větší propracovanost charakterů, k nimž by se divák mohl přimknout a ponořit se více do děje. Celé to na mě působilo jaksi prázdně, jakoby všechno zůstalo stát kdesi na okraji. (29.08.2011)

Výtečná kamera, přeplacený zvuk a ucházející výprava jsou upotřebeny v celém batalionu skvělých a potenciálem nasycených scén (ty jsou samozřejmě vykoupeny řadou slabších, předvídatelně vypointovaných a zbytečně natahovaných, ale to je podružné), které však z dramaturgického hlediska nefungují jako celek - a to vůbec. Navíc mne značně zarazilo, že na nepokrytě "artově" oddramatizovanou formu (omluva pro fragmentárnost děje?:)), která pragmaticky nabízí akci jako žánrovou nutnost, nikoli východisko, je Tobruk až překvapivě málo meditativní a přemýšlivý (abstraktní, metaforická a metonymická síla pouště je využita pouze esteticky). Marhoul opravdu není Malick, třebaže jistě neměl přehnané ambice. Jak známo, prioritou pro něj bylo uctění památky československých veteránů. V tomto ohledu splnil misi na jedničku, ale jinak je výsledek velmi rozpačitý - tedy z pohledu globálního. (03.05.2009)

Smutně prázdné válečné drama, které se nedokázalo rozhodnout, o čem bude. Postavy mohou být zajímavé (a slušně zahrané), ale žádná z nich se netváří jako hlavní a ani nemá pořádný prostor. Naprosté odosobnění postav na plátně vede k tomu, že divák rychle ztratí zájem o to, zda zemřou, nebo budou žít (v druhé půlce jsem hlavně nechápal, proč že ještě žijí....). Vizuálně to vypadá velmi dobře, což je ale "vinnou" prostředí pouště, která na kameře vypadá velmi dobře (ne však skvěle jako v Anglickém pacientovi). trochu mě mrzí, že se za takový film dalo 80 milionů a ve výsledku vidíte pár mužů někde v poušti, jak dvakrát za film střílejí po Němcích. Chápu vysokou cenu za exotické prostředí, ale ve filmu, který je natolik prázdný ani exotika nepomůže. Bohužel tedy nejsem naladěn na stejné vlně jako Václav Marhoul a očekávám jiné válečné filmy než jakým je Tobruk. Jedna zahozená šance, která se stala pouze a jen velkým "díky" všem vojákům, kteří bojovali a nevzdávali se i přes těžké strasti vojenského života. (05.05.2009)

Tak pochválit se to musí, wtz. Kamera je opravdu pekná (konečně někoho napadlo používat pořádně filtry, takže to nevypadá jako trademarkový český film s televizní kamerou) a výbuchy tu opravdu duní jako svině po pořádné dávce šrotu. Jen to zakončení a vůbec....člověk si ani nestihne vytvořit nějaký vztah k jednotlivým postavám, protože jich je celkem dost, ale stopáž je holt dost krátká. Tímto si ale u mě Marhoul vyžehlil vroubek zvaný Mazaný Filip, což byla přehlídka trapnosti a debility.. (21.04.2009)

Opravdu hodně těžké rozhodování a zase jeden z filmů, na které mi pětihvězdičková stupnice nestačí. Marhoul evidentně zvládá techniku a o válce ví dost, aby do filmu vtiskl její hrůznost a tragičnost. Už jen celkové pojetí jako epizoda z válečného života několika vojáků je mi sympatické. Jenže psaní scénáře a vedení herců už nejsou jeho silnou stránkou. Vývoj dialogů proto občas nepůsobí moc přirozeně a herci v přechodech mezi scénami někdy jakoby ráz na ráz změnili náladu z "je to v pr..." na "chvilku posedíme u táboráku." Některé scény navíc trochu maskují nedostatečný rozpočet. Problém je, že přitom film chce působit velkolepě. Takže je to přesně na hraně mezi 3 a 4. Ale za téma a šanci konečně český film trochu oživit to přece jen ocením vyšším hodnocením. BTW román Rudý odznak odvahy byl už dvakrát zfilmován, verzi z roku 1974 jsem tuším dokonce kdysi viděl v televizi. (13.09.2008)