Baekmanjangjaui cheot sarang

Stejne jako se Kwak Jae-yong, o kterem nebyla dlouha leta ani vidu ani slechu, zniceho nic dostal do popredi ztelesnenosti te nejcistsi romantiky, a stejne jako ji o par okamziku pozdeji sam boura pod tihou prekombinovanosti a kyce, stejne tak z niceho nic Kim Tae-gyun odhalil svuj neuveritelny talent do detailu vystihnout nejniternejsi tuzby srdce, ktere se i pres evidentni citove vydirani stejne cele rozechveje pod doteky krehkosti a lidsky zobrazene uveritelnosti, ktera i se zavojem perfektniho prostredi, daleko krasnejsiho nez ta nejpreslazenejsi realita, dokaze pohladit a uchlacholit smysly snazici se nepodlehnout lacinosti pod rouskou cukrkandlu. Zobrazeni lasky v nevinnych predmetech a situacich, ktere bereme za samozrejme a zdanlive jako pro film neatraktivni, je o mnoho pusobivejsi nez vykonstruovane situace dohnane do dokonalosti. Nebyt zanroveho rozdeleni filmu do dvou polovin, nesoucich s sebou zcela odlisny emocionalni naboj, byl by nejspis tenhle film jednym z najkrajsich romantik pro drtivou vetsinu vsech, co ho kdy uvidi. (17.04.2006)

Dlouho před tím, než jsem viděl tento film, mi padla do rukou americká Dlouhá cesta (2002) s herečkou Mandy Moore. Avšak po shlédnutí onoho korejského filmu, jako by si oba filmy z oka vypadly. Nejspíš se nechali Korejci pro jednou inspirovat v USA a myslím, že kdo shlédl obě verze, mi dá za pravdu ,že korejská je jistě lepší. 85 % (11.02.2009)

"Je to zvláštne mesto. Stačí 10 dolárov a všetci sú šťastný..." Do zapadlého mestečka je nútený prísť namyslený dedič nesmierneho bohatstva. Čo by to bola za romantika bez dievčaťa, ktoré stretne a čo by to bol za kórejský film bez sĺz v závere. Na tie slzy to od úvodu vôbec nevyzerá,skôr som čakal šťastný koniec, ale je to presne tak ako napísal Kitano. Kórejci si vytvorili vlastný podžáner, kde dostanete x-tú variáciu na to isté. Mňa to však zatiaľ baví. Zaujímavý príbeh mi čiastočne pripomenul film 12 podmienok k dedičstvu, ale od polovice filmu postupne vtipných scén ubúda a začne prevládať vážnejší tón.Záver je ako zvyčajne smutný. tentokrát to však so mnou trochu pohlo, postavy sú sympatické, divák si ich ľahko obľúbi preto je o dosť ťažšie vytvoriť si nejaký obranný val a tváriť sa, že tieto scény so mnou nepohnú. Určite by som v tomto prípade videl radšej happyend, ale i tak dávam 4*. 80%. (04.05.2014)

Nemá cenu nic zastírat, ten film je citově vyděračský, naštěstí, jsem na tohle zvyklý(u asijských a zejména korejských filmů s tím člověk musí počítat) a stejně jako Pirkaf to beru s nadhledem. Některé pojetí scén má své skouzlo ,stejně jako různé momenty(hlavně začátek filmu je vizuálně skvěle zpracovaný), ale celkově to má různé chyby, jako nevyvážené tempo vyprávění, scénář. Jenže hraje v tom Bin Hyeon, Yeon-hee Lee a hlavně, nevím jak je to možné, ale opět mě naprosto dostal soundtrack, podobně jako u Windstruck, tohle je jedna z nejpovedenějších složek filmu, hudba spojení hudby s obrazem. Po letech a opakovaných shlédnutích musím uznat, že jde o silný napdrůměr, nikoliv slabý, jak jsem se dříve domníval, síla filmu prostě zůstala. (05.03.2009)

Tu na hodnotení podstatne doplatila moja (v tom čase) neskúsenosť v celkovom obore ázijskej kinematografie respektíve ich zmyslu pre romantiku, špeciálne kórejského, taktiež aj roztomilý párik a špecifická choroba hl. hrdinky, ktorá mi tak trošku pripomína môj zdravotný stav. Aj ja chcem také biele bavlnené dvojprstové rukavičky %) (17.09.2008)