Rocky Balboa

Snad nejsmutnější, nejpomalejší a nejsentimentálnější z celé ságy, s naprosto banální zápletkou a tunou nehorázných klišé. Přesto je zde klíčové jedno jediné slovo, proti kterému nic nezmůže ani hollywoodská tuctovost a klasická snaha vyždímat z diváka nějaké ty peníze pokud je to alespoň trochu možné - tím slovem je nostalgie. Jakkoli je hlavní hrdina okoukaný, stejně se mu nedá nefandit. A Stallone si zaťaté pěsti rozhodně zaslouží nejen za strhující a dojemnou scénu v mastně, za kterou bych mu v pomyslné kategorii nejlépe zahraná momentka roku s chutí udělil plešouna. Jeho pěsti jsou pořád stále silné a i když je finále hodně stříhané a krkolomné, je vcelku na co koukat. Potěší příjemné vedlejší role, vadí typická přeslazenost a do očí bijící jednoduchost, ale tvůrci z toho vytřískali co se dalo a legenda přece jen zkončila se ctí. (15.08.2007)

Spoiler v závěru komentu! Rocky prochází napříč generacemi, stejně jako se třetí díl lišil svým přístup od těch předchozích, tak i ten šestý přichází s novým pohledem na již dávno vyčpělé téma. Sylvester vsadil na nostalgii a již od začátku žvatlá, vzpomíná a snaží se o přítáhnutí diváka, jenže to se mu příliš nedaří. Scénář je otřesný, tentokrát ani nevadí ani ta přímočarost, jako spíše otřesné dialogy, kde je většina vět až zbytečně poučná. Kde nepomouhou vzpomínky na místa či situace napomůžou záběry ze starších dílů a nám nezbývá než čekat, kdy se začne něco dít. Vrcholem snímku měl být finální zápas, který se ovšem minul s účinkem. Dixon vypadá jako bezbraný floutek, který by svou pěstí dokázal zkušeného - i když přestárlého - Balbou pouze polochtat. Rychlost mu sice slouží, ale díky hloupému úrazu předává celý zápas Italskému hřebci. Přestylizované finále je sice fajn, ale působí jakoby bylo z úplně jiného filmu. Škoda, chybí tomu ta stará jiskra, a teenegři se stejně na tohohle seschlého boxera podívat nebudou, takže jaký to má smysl? Rocky sice svůj poslední zápas nevyhrál, ale odcházet s hrdostí může... [TOP 19/7 74%] (21.05.2007)

Poslední (doufám) Rocky ničím nepřekvapí - příběh je opět jednoduchý a přímočarý, se špetkou zápasového adrenalinu a některá životní moudra snad vypadla z harlekýnek, některá zas naopak hladila po duši. Závěrečné Rockyho loučení s publikem v boxerské aréně (potažmo symbolicky i Slyovo s touto postavou, která ho zničehonic vyšvihla na filmový Olymp) mě sice nechalo překvapivě chladným, ale nedá se popřít, že je to rozloučení důstojné. Hlavně proto, že zde nechybí NADHLED, Stallone se přibývajícím létům postavil čelem a občas se v některých scénách i mile a vtipně shodí. Zkrátka a dobře - Sly mě potěšil. Film za 3*, tu čtvrtou přihazuje paní Nostalgie, kterou Sly oživil několika funkčními krátkými flashbacky. A proč to nepřiznat - mám pro tohodle snaživýho "italskýho hřebce" slabost. (09.01.2007)

Stallone navázal neuvěřitelně přirozeně a předvedl nejlepší rozlučku se svou životní rolí, jakou snad mohl. Uvěřitelné chování a motivace hrdinů (hlavně Rockyho) a zajímavý děj. Po tom, co jsme už s Rockym prožili v předchozích dílech (více či méně vydařených), mu nemůžeme než fandit. Balboa se povedl a předvedl důstojné zakončení ságy. 70%/80% (13.12.2009)

Dostal ránu a zvedl se na nohy. Dostal další a zase se zvedl. A zase. A zase. Někomu se to může zdát jako jednoduchá myšlenka, a ona jednoduchá vlastně je, jenže je taky důležitá. Sylvester Stallone se s Rockym vracel na stará známá místa už v předchozím dílu, ve kterém měl také potíže se synem a také se znovu musel bít... Jenže s tím filmem nebyli spokojeni ani diváci, ani on sám, a tak po šestnácti letech vznikl reparát. Naštěstí. Je to totiž víc než důstojné završení celé ságy, které se neutápí v nostalgii, melancholii ani v slzách, ale je sice posmutnělé, ovšem zároveň plné naděje. Čtyři a půl. (10.01.2016)