Rocky Balboa

K filmu jsem přistupoval obezřetně, připraven na nejhorší, tudíž od něj „odcházím“ mile překvapen. Celá první hodina je nostalgicko-melancholickým naříkáním nad starými dobrými časy. Rocky truchlí nad hrobem milované manželky. Rocky je mrzutý kvůli svému kariéristickému synkovi. Rocky vede obyčejný dialog s ženou, kterou poznal jako dívku. Takhle to skoro vypadá, že Stallone předvádí něco jako herectví. Ne, nepředvádí. Všechny uvedené scény přesto fungují. Vše se bude do jisté míry odvíjet od vaší nálady a ochoty akceptovat lehkou debilitu hlavního hrdiny, velkou naivitu jeho slov a vysokou nepravděpodobnost chování ostatních postav („a teď dám výpověď, abych udělal tatíkovi radost“). Až mě překvapilo, že jsem s tím neměl problém, a jak rychle kecací část odsejpala. Pak pochopitelně následuje nějaký ten trénink a nějaký ten zápas, obojí zrežírováno mnohem dynamičtěji než předchozí utápění se ve vzpomínkách a přesto na něj plynule navazující. Právě z několikaminutového tréninkového sestřihu s klasickým rockyovským hudebním motivem „Gonna Fly Now“ pro jeho silný retro nádech příjemným způsobem mrazilo. Finální zápas, se kterým stojí a padá každý díl Rockyho, potěšil vyváženosti realističnosti (skoro bych uvěřil, že šlo o sestřih skutečného mače) a efektnosti (černobílý obraz s červenou krví je cool). Věřím, že Stallone to cítil podobně jako Rocky, jako starý unavený chlápek, který si potřeboval vyřešit poslední věc (no dobře, ještě ten Rambo, ale pak už snad zasloužený důchod). Sebral všechny síly a vypotil ze sebe výkon dávající s úctou vzpomenout na tolik proklamované staré dobré časy. I s šesti křížky na krku mě dokázal nabít energií a inspirovat ke koupi boxovacího pytle. 75% Zajímavé komentáře: Adrian, Visáč, Shaqualyck, Dannysek4U, manonfire (30.07.2008)

Sylvester Stallone chytil druhý dych. Čakal som, že "Rocky Balboa" bude prepadák ako hrom. Ale po jeho zhliadnutí, podobnú vec nemôžem v žiadnom prípade konštatovať. Rocky sa vracia v jednoduchom príbehu, ktorý s reálnym boxerským svetom nemožno zrovnávať. Ťažko by starý beloch vybojoval pás ťažkej váhy. No v tomto triumfálnom návrate Italského Hřebca to vôbec nevadí. Iste mu to väčšina divákov celý čas priala. Do toho je nenásilne vsunutá linka vzťahu s jeho synom a novou životnou družkou. Som rád, že Stallone po rokoch týmto snímkom oživil legendu. **** (31.01.2008)

Dojímavá Slyova rozlúčka so svojou životnou (a jednoznačne najlepšou) úlohou. Paralely medzi Rockyho a Stalloneho kariérou fungujú na výbornú a dodávajú filmu neuveriteľne úprimné vyznenie. Iste, Rocky už zažil lepšie časy (kedysi napríklad nemusel nostalgiou maskovať občas škrípajúci scenár a záchvevy "over the top" pátosu v mentorských monológoch). Ale ešte nikdy som mu v záverečnom fighte tak veľmi nedržal palce a nebol taký šťastný, že to ustál až do konca... Skrátka a dobre - áno, na konci som plakal. UPDATE: Po asi piatej repríze musím zdvihnúť na maximum. Len málo filmov z posledných rokov si tak rád pozriem opakovane. A zakaždým mám z toho lepší a lepší dojem. Nádherne čistý film. Rocky je tu možno najsympatickejšia postava filmového plátna po roku 2000. (17.10.2007)

Čo mohlo dopadnúť ako Slyova prehra s jasným K.O. na všetkých úrovniach, nakoniec skončilo minimálne remízou, ba dokonca pre mňa aj výhrou na body (záleži, ako dôverne si tykáte s obsahom pojmu "nostalgia"). Najnovší Rocky vás neosloví ničím, čo by jeho predchodcovia už viackrát nezdôraznili - dokonca aj spomínaná rozdielnosť svetov, názorov a prístupov tu vždy bola, či už charakterizujúca alebo poplatná dobe. Túto dualitu podtrhávajú spracovaním aj povinné dve videoklipové sekvencie - tréning a preklenutie jednotlivých kôl v záverečnom dueli -> na jednej strane ústredná Contiho melódia dokáže stále spoľahlivo napumpovať adrenalín i do oldschool tréningu ako i samotného aktéra, na strane druhej strihačská exhibícia v spojení s obľúbenou kolorizáciou obrazu v záverečnom zápase viac upozorňuje sama na seba ako vťahuje do zápasu (oproti perfektne vygradovanému záverečnému kolu). Vo výsledku, ktorý je na prvý pohľad na nerozoznanie od prvého dielu, sa však kruh krásne uzavrel. Jednička bola o potrebe mať svoj sen, resp. cieľ, za ktorým sa oplatí ísť. Šestka ukazuje, čo robiť po naplnení svojho sna, resp. čo z neho zostáva. Ukazuje, že cieľ nie je statickým bodom v diaľke, ale už samotná cesta k nemu je jeho naplňovaním. A keď ho dosiahneš, cesta nekončí, ale pokračuje ďalej, len je už navyše lemovaná poznaním. Rocky 6 je tu rovnako pre divákov ako aj pre samotného Slya, ktorý do nasledujúceho výroku "But it ain't about how hard you hit... it's about how hard you can get hit, and keep moving forward... how much you can take, and keep moving forward" vložil pravdepodobne väčší kus svojho srdca než ním vytvorená fiktívna filmová postava. A tak to má byť. (22.12.2006)

Úžasně napsaná a zrežírovaná závěrečná kapitola šestičlenné ságy o legendárním boxerovi. A taktéž dokonalá poklona jeho osobnosti a zásluhám. Poklona, jíž si naprosto právem zaslouží. Ale také je tento snímek velmi posmutnělým, melancholickým a nostalgickým. Životem a boxem ztrhaný a stárnoucí Rocky bloumá osamocen životem a v neustálých bolestných myšlenkách vzpomíná na svou milovanou ženu. I na sebe, kým byl a kým je, na své začátky, prohry, výhry, na lidi, kteří při něm stáli a utvářeli jeho osobnost, a na dávné časy. Ale i přes ty "nejtvrdší rány, které dává život", dokáže Rocky v tomto díle pronášet vtipná slova, jimž jsem se upřímně zasmála, ale která už však nezní tak bezstarostně, jako tenkrát. Více pronáší spíše životní moudra, kterých během své kariéry nabyl. Pořád je to ten stejný, obyčejný chlapík s obrovským srdcem, italskou krví a slušivým kloboukem. Jen je o pár let starší a má od života více šrámů. Milo Ventimiglia coby Balboův synek je příjemný a sympatický (ach jo, ty černé vlasy:) na pohled, avšak když jsem si vzpomněla, jak to těm smradům ze školy v Rockym V pořádně nandal, jen těžko jsem si při pohledu na toho černovlasého, jemně vypadajícího mladíka dokázala představit, že je to ten samý, který kdysi dávno dokázal dávat tvrdé rány. Působil příliš jakoby sladce. Příjemně mě potěšil návrat postavy z prvotního dílu, "Malé Mary", která se zde s Rockym sblížila, a vzájemně si podali pomocnou ruku. Při závěrečných titulcích a nezapomenutelné melodii "Gonna Fly Now" jsem cítila mrazení po těle. Po zhlédnutí jsem si pomyslela, kéž by tak někde existoval člověk a boxer jako Rocky Balboa. Ale nejspíš nikdo takový není. To bychom o něm jinak věděli... Jen tak mimochodem, kdo z Vás má chuť si taky vyběhnout po těch slavných schodech, po nichž vždy běhával?:) "Ostatně, kdyby mi bylo 150 let, taky se rozpadám", "To je kapesník, někdy si připadám jako klokan, mám plný kapsy věcí", "Italský jídlo zprasený mexickým kuchařem není specialita." (04.12.2010)