This Film Is Not Yet Rated

Cenzůra skrytá pod hávem starostlivých rodičů. A pak se diví, jak se rozrůstá filmové pirátství, když polovinu lidí do kina ani nepustí. Dokument, který je udělán výborně stylově. Srovnávání filmů a jejich ratingů ukazuje, co za pokrytecké pámbíčkáře a puritány mají pravomoce to všechno hodnotit. Konečný telefonát s ředitelkou MPAA je toho důkazem. (15.07.2008)

Cenzura v plný síle, dokument, který mě spíše naštval, než potěšil, ale to hlavně proto, že vidím, jak debilní tahle MPAA je. Není to jako v minulosti, tady vám nikdo ani neřekne, co máte přesně vystřihnout, protože se nejedná o cenzuru, prostě ten film rovnou potopí, dostat hodnocení NC-17 vlastně znamená znehodnocení filmu a propadu popularity, tohle je prostě hnus. Osobně mi nevadila ani vyšetřovací linka, jo byla nudnější než rozhovory se slavnými režiséry, ale vůbec mi tam nevadila, ani jsem se nenudil. Kirby Dick se toho nebojí a jeho poslání filmu přímo komisi bylo dokonalý, jejich kecy o tom, co tam bylo špatně a proč má film takový a takový rating byl vtipný. Jako největšího komika bych ocenil Valentiho, který si tak strašně sral do huby, že to začalo bejt vtipný, divím se, že takovýho dementa ještě někdo nezastřelil. Skvělej dokument, sice není moc objektivní, ale takhle to je lepší, hlavně se tam neříkalo nic, co by nebyla pravda, prostě to bylo podáno tak, jak to je, nebo bylo v době točení tohoto dokumentu. 80% (05.05.2014)

Za Watersovo bezelstné přiznání "I know a lot of perverts..." bych filmu rád plácnul plný počet, ale objektivní nedostatky, jako třeba absence objektivity, mi to nedovolí. Když chcete mermomocí dokázat, že je MPAA netransparentní organizace, v niž parta tajuplných existencí kuje pikle proti svobodomyslným filmařům, tak to dokážete (nesmyslné je třeba porovnávání samostatných scén, když se rating vztahuje k obsahu celého filmu). Současně je třeba vzít v potaz, co dokument v potaz nebere. Nebýt zavedení CARA, nemůžou vzniknout filmy jako Divoká banda, Taxikář a několi tisíc dalších a dodnes bychom se pohoršovali nad každým f-slovem, které v hollywoodském filmu zazní, natož abychom vůbec věděli, že kinematografii svými výplody obohacují i tak rozkošní úchyláci jako Waters, který mimochodem jako jediný nabídne pár konstruktivních připomínek (vliv aktuálního politického dění na přísnost v posuzování filmů). Byl to navíc zde démonizovaný Jack Valenti, kdo na konci 60. let veřejně hájil právo filmařů vyjadřovat se adekvátními filmovými prostředky k událostem, jež hýbou společností. Zapomenout je stejně snadné jako kritizovat. Zábavnost a neláska zkrátka zvítězila nad pravdou a uctivostí. 70% Zajímavé komentáře: Dadel, rowdys (04.12.2011)

Dokument o MPAA a o jejím určování klasifikace přístupnosti filmů, která se v U.S.A. narozdíl od nás bere velmi vážně a kinaři ji dodržují mnohem svědomitěji než u nás, což v důsledku vede k tomu, že filmaři jsou nuceni dělat kompromisy, aby se nepřipravili o moc tržeb. A spousta amerických filmů tak bohužel není tak dobrá jak by mohla být. Tuto klasifikaci určuje sbor hodnotitelů (cenzorů), jejichž jména MPAA drží v tajnosti, údajně aby na ně nemohl být činěn nátlak. Režisér Kirby Dick si ale najal soukromou detektivku (ženská varianta detektiva), zahráli si spolu na špiony a podařilo se jim totožnost cenzorů vypátrat. A zjistili přitom zajímavé věci. Třebaže podle pravidel se hodnotící komise skládá z "průměrných amerických rodičů" (to je asi něco jako běžný prací prášek), kteří mají potomky ve školním věku, a funkční období je max. asi 5 let, v praxi tomu tak vždy není. A i z archivních záběrů s Jackem Valentim (předsedou MPAA, dnes již naštěstí mrtvý) je zřejmé, že tento sivý a vetchý strážce mravní čistoty amerických dětí je buďto prolhaný parchant, nebo senilní blázen, v každém případě byl z titulu své funkce velice nebezpečný. Perlička na závěr: Když Kirby Dick odeslal svůj film MPAA k zhodnocení, obdržel nejpřísnější rating NC-17 (potrefená husa?). Ale zdá se, že ten film měl smysl, protože 17.1.2007 MPAA ohlásila změny v ratingovém systému, doufejme že k lepšímu. (20.01.2007)

Filmaři oponují tím, že nejde ukázat nic, co by 16i leté děti již stejně neviděli a konverzace o sexu znají. Nejspíš mají pravdu, ale měli by si uvědomit, že filmový průmysl a teď nemyslím ten porno, určuje hranice toho, co je společností považováno za "normální". A proto scény explicitní scény s doggy stylem skutečně nepatří do filmu s pg-13 ratingem, ať se jim to líbí sebemíň. Na druhou stranu to někdy vypadá jako by se MPAA skutečně bála zobrazení čehokoliv lidského. Shrnuto podtrženo, film zajímavý, ale myslím, že strašně jednostranný. (11.08.2013)