O rodičích a dětech

V. Michálka považujem za jedného z najlepších súčasných českých režisérov a aj týmto filmom opäť potvrdil svoje kvality. Príbeh je síce jednoduchý , no napriek tomu ma tá jednoduchosť očarila. V poslednej dobe som si dosť obľúbil Ľ. Kostelného a tu mu to celkom pekne odsýpalo. Film je zaujímavo prestrihaný, dialógy sú dobre napísané a navyše kvalitná hudba. K silnejšiemu zážitku tomu predsa len niečo chýbalo, preto slabšie štyri hviezdičky 70%. (22.02.2011)

Tak už je mi jasné, kam se mi ztrácí zásoba pití ze soukromého baru. Já bláhovej podezíral souseda a on mi na to chodí orangutan zaběhnuvší se z nedaleké Trojské ZOO :-) Teď vážně. Tahle nenucená procházka životem a konfrontace stáří s mládím (rodičů a jejich dětí) a kterou navíc tak dobře zná každý z nás, (z toho svého vlastního soukromého života), vám uběhne tak rychle, jako když padáte ze skály a vám se před očima v okamžiku promítne celý váš dosavadní život. A musím (si) přiznat jedno. Přicházel jsem ji na chuť („procházce“) s každou další ubýhající minutou víc, zvlášť, když se začalo (UPŘÍMNĚ) brnkat na vážnější strunu. Jsem nesmírně rád, že pan Somr dostal příležitost dokázat, že je stále plný sil a „umí“, (byť dotyčný nemusí už nikomu nic dokazovat) a ve spojení s D. Novotným vytvořil (lehce) netradiční, ale náramně se doplňující dvojici. Snímek O rodičích a dětech je civilní , nenucená a naprosto přirozená (vztahová) tragi-komedie ze života, kde se obdivuhodně promýchávají úsměvné momenty s těmi vážnými (inu, to je ŽIVOT) a jelikož už „jsme byli“ dost dlouho vážní, dovolte mi komentář zakončit v poněkud odlehčenějším duchu. „Jdi doprdele s koprem!“.... SOUHLAS! :-) a poprosil bych o dvojitej nášup pravý číny a jako druhý chod lehce netradiční ragů! Kdo viděl ví, kdo teprve uvidí, pochopí...... p.s. a ano, řadím se taky mezi ten zlomek z vás, kteří jsou toho názoru, že bez dvojice Kostelný-Kroftová by se jednalo o mnohem větší zážitek. Tahle linie slouží tak max jako rušivý element. Já bych mnohem více uvítal, aby ta „procházka“ pana Somra s D. Novotným nebyla ničím rušena a s pomocí flashbacků do mládí (dětství) nás oba provedli až na konec (procházky). Btw, samotný závěr pohladil po duši a vykouzlil úsměv (tedy alespoň na té mojí tváři). Srovnání s Linklaterem je na místě a musím (si) přiznat, Michálek (resp. scénář) v mém případě z tohoto „minisouboje“ vychází jako vítěz. Možná to bude tím, že už mi dávno není náct. Ještě pár let a v mém případě bude spíš aktuální Babí léto. No, zase tak brzy to nebude :o) (18.11.2011)

Překvapivě velmi příjemný film, který dokazuje, že i dnes se dá u nás natočit kvalitní film o rodinných vztazích. Dialogy, na kterých celý film stojí, jsou trefné, s jemným humorem a trochou té životní pravdy. A na člověka to většinou opravdu funguje, i když ta stopáž je na můj vkus pro tento film malinko delší. Herecké obsazení také nezklamalo, jenom ten Kostelný mi tam nějak nesednul. Jeden z těch lepších českých filmů poslední let, ale Michálek už přece jenom natočil i lepší. 70% (12.12.2008)

Linie se Somrem a Novotným je jako pohlazení. Tak moc je pravdivá, perfektně napsaná i výtečně zahraná. Těm dvěma jen těžko uvěřit, že nejsou i ve skutečnosti otec se synem. Linie s Kostelným a Kroftovou je jako facka, která má z toho nadšení nad dobrým snímkem probrat. Je nadbytečná, stopáž zbytečně přepalující a kvůli tragicky nepřesvědčivé Kroftové až iritující. Tuzemská otcovská variace na Linklatera se ovšem i tak zdařila. A to tak, že dost. (20.09.2008)

Hřejivý, vtipný, obyčejně lidský a hlavně trefný a pravdivý snímek, podaný skrze vybroušenou formu (osvědčená parta Michálek, Štrba, Lorenc, Hladík), jenž rozžehává jedno ze světýlek naděje, že český film není nutno používat jenom jako nadávku, ale že i o těch rodinných vztazích se dá stále ještě něco málo říct. 4 a ½. (25.09.2008)