Berlínské spiknutí

Soderbergh je vďaka úspechu DANNYHO PARŤÁKOV na koni a plní si sny aj čoby umelecký režisér (skvelý SOLARIS). Berlínske sprisahanie je krásny čiernobiely film, dokonca vo formáte 4:3. Nakoľko v podstate ide o vojnový film, určitý chlad mi prišiel prirodzený, a koniec-koncov ani CASABLANCA mi neprišla nejak extra citová. Hollywoodske idoly v niečom takomto už asi neuvidíme. Príbehovo možnože jednoduché, ale okrem vizuálu sa mi páčili aj charaktery postáv a ich herecké poňatie - z postáv bola cítiť nevyhnutnosť toho, čo robili... (24.01.2017)

Takovej mix Třetího muže, Casablanky, ale i Roselliniho Německa v roce nula. Asi spíš 3 a půl hvězdičky, ovšem film mi přišel od ostatních dost podhodnocenej, takže za snahu 4 hvězdy. Není moc dotaženej a ani moc nevíme o co jde, ale přesto má něco do sebe. Clooney je fajn, Blanchett má trochu moc tragickou postavu, ale takových bylo asi v Německu v roce nula více. Přesto nás překvapí svojí oddanou pomocí manželovi a o její snaze žít a přežít se dá taky hodně přemejšlet. (07.10.2007)

Jaký má smysl natáčet v současnosti film jako ze čtyřicátých let? Kromě potřeby dokázat si, že na to mám? Soderbergh dokonale napodobuje styl amerických filmů z poválečného období, ale jaksi ignoruje skutečnost, že styl není všechno. Natočil si svůj vlastní užvaněný film-noir, zasazený do rozbombardovaného Berlína a (nejenom) plakátem připomínající Casablancu. Hlavním problémem Berlínského spiknutí je jeho obrovská zahleděnost do sebe. Ani herecká účast tří současných hvězd a brilantní stylistická stránka nedokáže zamaskovat samoúčelnost celého počinu. Blanchettová, Maguire, Clooney – prostor pro vyprávění postupně dostanou všichni tři, nejde však o pohled na tutéž událost ze tří různých úhlů. Každý z nich obohacuje příběh informacemi, které ten druhý (třetí) znát nemohl. Bohužel, výsledná mozaika není moc zajímavá a žalostně ji chybí silnější pointa. Zamotaný děj nenabízí krom brzkého odstranění jednoho z hrdinů žádné překvapení a záhy se zvrtne ve zdánlivě nekonečnou sérii nijak objevných dialogů. Tajuplně ponurá atmosféra filmu-noir není příliš hmatatelná a do děje ji nevnáší ani George Clooney, jenž prostě není obdařený podobným šarmem jako takový Humphrey Bogart. Mrzí mě, že jde ve výsledku o film bez chuti. Mrzí mě to kvůli Soderberghově kameře, Soderberghovu střihu (v obou případech je v titulcích uveden pod pseudonymem) a především kvůli Cate Blanchettové. Její uhrančivý pohled, chladnost a smyslnost, ji společně s ohromným talentem pro charakterní herectví staví na úroveň Lauren Bacallové, Ingrid Bergmanové nebo Avy Gardnerové. 60% Zajímavé komentáře: Damiel, elle, Sofia (27.01.2008)

Především nejde o film, ale o hru s klišé. Soderbergh vytváří záměrně filmově snovou atmosféru města těsně po válce, jak ji známe z Třetího muže. Jenže v něm se vypráví příběh (silný gauner a dva parazitující slaboši), zatímco v The Good German je vyprávění sestaveno ze snůšky provařených frází. Jistě, Casablanca je postavena stejným způsobem, jenže u ní to nebyl záměr, jen se výsledný cocktail podařilo namíchat nezapomenutelným způsobem. Soderbergh připomíná alchymistu, který se podle dávného receptu snaží namíchat elixír věčného života, jenže mu z něho vyšel spíše patok - Blanchett je se svým temným unaveným hlasem spíše směšná (kdo může věřit jejímu "Who knows?"), Clooneymu se ten zamilovaný pitomec špatně věří, na to je pořád chandlerovsky tvrďácký a racionální, jen ten Maguire hraje uvolněně (má taky proč). Kamera je sice výborná, jenže křísit atmosféru starých filmů takto vědecky odměřeně prostě nejde. (26.06.2010)

S radosťou pozerať je na tú čb krásu (i keď prechody medzi "dokumentárnymi" a "hranými" zábermi ma rušili), o niečo horšie to je však s príbehom. Nevadí mi chladnosť postáv - v svete po skončení II. svetovej, kedy dochádza k preskupovaniu mocenských štruktúr na mape sveta mi je odmeranosť a neistota pochopiteľná. Ako slabý bod mi príde samotný príbeh, ktorý sa nie celkom šťastne potáca medzi krimi líniou a vystihnutím povojnovej, rodiacej sa atmosféry studenej vojny, čo vedie k pochybovaniu nad motiváciami konania postáv v určitých okamihoch deja. (15.01.2007)