Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tak trochu praštěnou surrealistickou předělávku klasického amerického westernu o bitvě u Little Big Hornu přenesli autoři do Paříže sedmdesátých let. Potupná porážka generála Custera se odehrává na zbořeništi kdysi prosperujícího obchodního centra a tvůrci tentokrát fandí - zcela nepokrytě - krvelačným rudochům. (oficiální text distributora)

Recenze (13)

mortak 

všechny recenze uživatele

Kdyby to mělo čtvrt hodiny! Základní nápad totiž není nijak objevný - paralela Custer versus současnost se hojně používá i dnes (například časopis Time pomocí ní komentoval Bushovy aféry) a po čtvrt hodině se už zdlouhavě variuje neustále jedno a totéž. Celé to je vlastně amaterská besídka roztažená na skoro dvě hodiny (připomíná to současné divadlo Sklep, které též operuje slavnými jmény, ale v globálu jde pořád o buranskou amatérskou produkci). ()

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Humorná a jednoduše vystavěná paralela mezi dvěma vývojovými etapami moderního kapitalismu, lišícími se od sebe (ale ne zase tak moc) prostředky, jimiž si razí svoji cestu k pokroku na úkor všech "nepřizpůsobivých". Proto je jen velmi tenká hranice mezi rokem 1876 (bitva u Little Bighornu) a Ferreriho současností, takže mu nedělá problém ji lehce překračovat. Obě epochy tak mají společného nepřítele - rudé! Jen rudé tváře nahradily rudé názory. (V tomto smyslu je příznačný český výraz pro komunisty jako "Komanče"...) Všechny další narážky, přirovnání a obdoby (dešifrovatelné i pro politické začátečníky) mezi předminulým a minulým stoletím pak vycházejí z tohoto předpokladu. Herecká extra třída své doby drží komediální úroveň na přijatelné úrovni (zejm. Mastroianni, Noiret, Deneuve), oproti tomu Piccoli a Tognazzi si nezasloužili role zkarikované až těsně za únosnou mez. ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

S tímto filmem jsem byl naprosto spokojen, Zajímavý, zábavný, ironický a rýpající do lidského pokrytectví, sobectví, rasismu a dalších společenských nešvarů. Navíc s krásnými hereckými výkony. Paroduje bitvu Little Big Hornu, takže hlavní postavou je nadmíru excentrický George Armstrong Custer (vynikající Marcello Mastroianni). Ten dostane za úkol porazit a vyhladit indiány, protože jsou bílou elitou považováni za zloděje, pobudy a ničemy, kteří brání pokroku a nechtějí se odstěhovat do rezervací, kde chcípají hlady. To ale indiány v čele se Sedícím Býkem (Alain Cuny) tak sjednotí, že v osudné bitvě Custer zoufale zvolá: "Kdo je naučil bojovat? Proč už se nepostaví jako jednotlivci proti stovkám pušek?" Ale jsou tu další vynikající postavy: Marie-Héléne de Boismonfrais (krásně pokrytecká Catherine Deneuve), která je označována za pomocnici indiánů, ale s ohromnou chutí se podílí na jejich ponižování a zabíjení, je navenek puritánská, ale ohnivě se vrhá po Custerovi, dále vychloubačný, ale ve skutečnosti velmi bojácný Buffalo Bill (skvělý Michel Piccoli), který chce být hvězdou bitvy, ale utíká z ní ještě než vypukne, generál Terry (výborný Philippe Noiret), který začně řídit bitvu pouze ze zištných důvodů, indiánský špeh Mitch (bezpáteřní Ugo Tognazzi), který poznává, že pochlebováním se z něj běloch nestane, bláznivý indián (Serge Reggiani), jediný z indiánů, kterému to myslí, ale protože nemá vlasy, tak ho považují za blázna, otec Sedícího Býka (Henri Piccoli), který osobně zastřelí Custera, agent CIA (Paolo Villaggio), který vystupuje jako antropolog a stále pojídá brambůrky a reportér (samotný Marco Ferreri). Prolínají se zde 70. léta 19. století, kdy došlo k bitvě a 70. léta 20. století do kdy je film zasazen do prostoru Les Halles v Paříži. Na místě, kde bylo zrovna zrušeno secesní tržiště a hloubil se prostor pro moderní obrovský obludný obchodní dům. Velmi příjemný film, trochu bláznivý, se skvělým hereckým ansámblem a který buší do lidské přetvářky, mocichtivosti a touze po bohatství a lidské zbytečné krutosti, kterou se většinou jen něco kompenzuje. ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Na tenhle film jsem koukal hlavne kuli Villaggiovi a Noiretovi, ktery me celkem potesili. Ale jinak je film uchylna slatanina, kde v normalni soucasny Parizi na jednom stavenisti se z niceho nic zacnou objevovat haldy indianu a nekdo si na ne pozve generala Custera s jeho armadou a vsichni samozrejme maj typicky uniformy. Takze to ve vysledku vypada, jak kdyz si dve party hrajou na pisku na kovboje a indiany. Navic k bitve dojde az nakejch 10 minut pred koncem, predtim se tam vsichni jen tak motaj. Ale jista zabavnost se tomu uprit neda. No a co se tyce tech hercu. Villaggio tu je asi tak dulezitej jako nahy zensky v necenzurovany verzi Sex Drive. Je tu sice mladej, nesaskuje, ale zaroven je tady fakt silne navic, obcas se nekde v pozadi projde, jindy si nekde sezere chipsy nebo nekoho pozdravi, fakt jsem nechapal jeho smysl tady. Co se tyce Noireta, ten tu je jako nakej vrchni general s obrovskym knirem ala Earl, ma bouzel dost malo scen, ale je vtipnej. Film stoji na Mastroiannim, kteryho jinde moc nemusim, ale role neskutecne vlasatyho Custera mu dobre sedla a bavil. Z ostatnich uz stoji za zminku maximalne tak Piccoli jako nemene vlastej Buffalo Bill. Takze celkove vcelku zabavna kravovina s dobrou hudbou a paradnima hercema. ()

Brejlil 

všechny recenze uživatele

Tak nevím, nápad není špatný, lokace je fascinující, ale celé dílko mi přijde nedotažené. Mnoho se dalo například získat ze 7. kavalerie v moderní Paříži, není vyřešena otázka, odkud se vlastně vzali Indiáni a co v té pustině dělají. Samotný nápad a možnosti, které skýtal, za pět hvězdiček, realizace za dvě, takže bohužel slabší průměr. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (2)

  • Noiretovi se natáčení tohoto filmu krylo s natáčením Hodináře od sv. Pavla (1974). Svoje scény točil pouze o víkendech a když nebyl k dispozici, musel zaskakovat dubl. Takže když je Noiret ve filmu vidět pouze zezadu, tak to vlastně není on. Tyto scény později pouze namluvil. (Locksley)
  • Film nikdy nebyl ve Spojených státech kvůli politickému kontextu oficiálně vysílán. Cenzurou byl považován za extrémní a radikální útok na stěžejní postavy a události historie USA. (GilEstel)

Reklama

Reklama