Indočína

Dosť netradičná, ale veľkolepá love story na pozadí búrlivých rokov nástupu komunistických stúpencov v bývalej Indočíne – čiže dnešného Vietnamu. C. Deneuveová je presne ten typ navonok chladnej, ale citlivej, ktorá šéfku biznisu s kaučukom zahrala s prehľadom. Zdá sa, že film v prvej polovici zapadá presne do šablóny romantických filmov, ale od odchodu adoptovanej dcéry za „šťastím“, film naberá dobrodružný nádych a mení sa i dvojica zamilovaných. Mám rád, keď ma vo filme niečo prekvapí a tu ním bolo nečakané prestrelenie hlavy zloducha v prístave, kvôli ktorému dvojicu zamilovaných čakajú ťažké roky. Ich syn to tiež nemá jednoduché, ale ich príbeh sa stáva legendou. Výpravnému filmu veľmi pomáha aj kvalitná hudba P. Doyla a je to aj jeden z mála romantických filmov, ktorý vám dá aj malú lekciu z dejepisu. 80% (03.02.2012)

Moc pěkný film o moc smutných věcech. Velmi pozvolný průběh vyprávění nabere někdy koncem první hodiny ty správné obrátky a z kýčovité romance se rázem stává drsný boj o přežití. I díky Catherine Deneuve a Vincentu Perezovi nepostrádá tato dvougenerační sága šťávu. Je to přesně ten typ neamerického filmu, který obvykle dostává Oscara. Je zde přítomna láska, válka, zázrak zrození i krutost smrti. Indočína nic přehnaně neidealizuje a tudíž se nevyhýbá ani temným stránkám francouzského (nebo jakéhokoliv jiného) kolonialismu či těm světlým vietnamského komunismu. Nečernobílosti filmu napomáhá také téma rasové tolerance a vzácné schopnosti žít vedle sebe ne jako lidé odlišných ras, nýbrž jako lidé odlišných vlastností. 85% Zajímavé komentáře: Rob Roy, GREGOIRE (19.12.2005)

Zvedám hodnocení do plných. V devadesátých letech jsem filmy sice žrala, ale jako mladé tele, nebyla schopna odečíst, o čem všem film vlastně byl. Včera ho uvedla slovenská dvojka v hlavním vysílacím čase, sice s podivně zvoleným dabingem (Gabriela Škrabáková má pěkný hlas, nicméně ne pro tuto roli. Mimochodem precizně školený ženský hlas končí v generaci Magálové, Studénkové a Milky Vášáryové. Mladší slovenské herečky jsou v tomto směru často afektovaná, hysterická bída, čili i zde jsme měli možnost vidět zralou, nádhernou francouzskou ikonu a do toho uši tahal vysoký hlas, který s Deneuve nekorespondoval absolutně ničím.) Indočína je z ranku velkofilmů, jaké se už dávno netočí. Vášnivá romance, silný příběh, na pozadí politických událostí Vietnamu a okolí. V úvodu film lehce působí jako variace Vzpomínek na Afriku, děj se však stočí jiným směrem, však nakonec se k původnímu stylu obloukem vrátí. V mém případě délka 152 minut utekla jako voda, zajímalo mě vše, žasla jsem nad výpravou, komparzem, lokacemi, kostýmy i hudbou. Záběry jako z Nat Geo. Krásný, silný film. Nic pro jelita. Lépe padne divákům s životní zkušeností. (10.01.2022)

Klasická výpravná tragická romance, vyprávěná oblíbeným retrospektivním způsobem. Čekal jsem, že půjde o vztah mezi Deneuvovou a Pérezem a tak jsem byl první hodinu poměrně zklamán ( Jejich scény příliš nefungovaly a ani ty dialogy nic moc ). Pak příběh nabral jiný směr a tragický tón, do popředí se dostala neznámá čínská herečka a vše začalo fungovat, tak jak má. Další kvalita tohoto filmu spočívý ve spojení dramatického příběhu s historicko-politickou situací v Indočíně a můžete se kochat i pěknými scenériemi a hudbou Patricka Doyla. (17.02.2005)

Francouzsky vypravny velkofilm, ktery me nijak neoslovil. Mam rad herecku Deneuve, mam slabost pro Vietnam a ocenuji i Doyleovu hudbu a zajima me i doba, ve ktere se film odehrava. Pro kvalitni romanci se ale podle me nemusi tocit trihodinove filmy s takovou vypravou. Film je to hezky, me vsak strasne nudil a vim, ze uz se na nej nepodivam... (05.01.2013)