Hledáme Ydol

Je to tak za dvě a půl. Skloubení války s teroristy s americkou Superstar se tvůrcům povedlo, ale jejich cynický a hořký smysl pro humor mě neoslovil a tak jsem se většinu času nudil, což poněkud napravilo až skvělé finále. Čekal jsem zkrátka řachandu na téma Superstar a ne jízlivou a hysterickou politicko-mediální satiru. Grantův hajzlík byl spíš tragický než komický, dementního bushovského prezidenta v podání Dennise Quaida jsem z duše nenáviděl a roztomilá Mandy Moore mě překvapila tím, že byla schopná něco uhrát. Když už jsme u castingu, pobavilo mě, že je převážně poskládán z herců z předchozích filmů bří Weitzových - Chris Klein a Jennifer Coolidge z PRCIČEK a ZPÁTKY NA ZEM, John Cho ze ZPÁTKY NA ZEM a V DOBRÉ SPOLEČNOSTI, Grant z JAK NA VĚC a Quaid z V DOBRÉ SPOLEČNOSTI. Není to vůbec špatný film, ale já nepatřím do jeho cílové skupiny. (12.11.2006)

Jeden z mála filmů s Hugh Grantem, na který se dá koukat, ale celkově to na mě působilo hodně přehnaně a místy až trapně. Kdyby tvůrci přidali více situační komiky, vystřihly některé Grantovy scény a naopak více zapojily Dennise Quaida v roli natvrdlého prezidenta, určitě by to dopadlo lépe. Slabé tři hvězdičky. (23.12.2010)

Parodie na Bushe, islamisty, soutěž Superstar a práci v televizi v jednom. Režisér a scénárista Paul Weitz zkarikoval, co se dalo. Legrace je to k popukání, ale nikdo nepukne, bohužel ani tvůrci. Nebavil jsem se, ani jsem se nenudil...což je vlastně podivné vzhledem k celkové brakové úrovni filmu. Za pár týdnů se kouknu znovu a pak uvidím... (30.08.2009)

Z tohohle filmu si ani po druhém shlédnutí nevybavím nic, než posledních 15 minut. Lehce retardovaný americký prezident v podání Dennise Quaida nebo naivně zamilovaný Chris Klein, k tomu hlášky jako "vyhodím to tu do vzduchu bombou, kterou jsem našel na záchodě. Postě neskutečná prdel. Aspoň teda ten konec. (27.06.2010)

Spojit v jednom satirickém tématu dva tak odlišné světy, jako je ten terorismu a televizního showbizu, je slušný nápad, který ale pravděpodobně dojel na tu skutečnost, že míří na mnoho terčů naráz. I když i tak šlo dopadnout na úrodnou půdu, sám jsem toho příkladem, a kdyby se ještě víc zatlačilo na pilu, mohl jsem hodnotit ještě výš. Líbí se mi, že Grant pravděpodobně natrvalo konvertoval z představitelů nesmělých romantiků na cynické hláškaře, protože tahle poloha mu sedí (jakkoliv bych mu nepřál ani tuto škatulku) a Mandy Moorová si zase s chutí vystřihla blonďatou bezcitnou bitch, která je pro svůj cíl ochotná obětovat cokoliv (a velmi trefně střílí do vlastních řad). Nenudil jsem se, smál jsem se a ve finále jsem byl rád, že si zhrzený Chris Klein nenechal svůj úmysl rozmluvit :-) 80% (01.03.2009)