Obsahy(1)
Z tvorby významného českého dramatika, spisovatele, režiséra a scenáristy Oldřicha Daňka vám nabízíme další útržek z běhu času, jak sám dramatik řadu svých her označuje, jenž vždy staví především na hereckém mistrovství – v tom dnešním (který se úzce dotýká válečných obětí) jsou těmi mistry, pod režijní taktovkou Pavla Háši, Josef Vinklář a Viktor Preiss. V době první světové války, během právě probíhající bitvy u Verdunu (1916) předkládá mladý kapitán armádního sboru, bakteriolog Alexander Fleming, hlavnímu generálovi svůj spis, svou práci. Snaží se dokázat, že dezinfekce hlubokých ran zraněným vojákům neprospívá, ale přímo škodí. V té chvíli ještě nikdo netuší, že běh času prokáže jeho pravdu a že se Fleming stane v budoucnu nositelem Nobelovy ceny za jeden z největších objevů moderní medicíny, za objev penicilínu… (Česká televize)
(více)Recenze (32)
Překvapivě slabý, akademický Daněk, kterému vůbec nepomohla režie s autentickými záběry z bojišť 1. světové války. Přestože Vinklář přehrává a Preiss hraje šablonovitě (naopak Rösner ve vedlejší roli je skvělý), je však celkový dojem daleko lepší než z rozhlasové předlohy (Zdeněk Štěpánek a Adamíra v hlavních rolích, Vinklář místo Rösnera). ()
Josef Vinklář s nádhernou přesností vystihl postavu generála, který je naplněn despektem z vývoje první světové války. Z toho, jak velký rozsah válka nabrala a z toho, kolik mladých životů kvůli tomu zhaslo. A uvědomuje si, že díky své pozici na tom i on má svou část viny. Věnuje zdánlivě přehnaně velkou pozornost uměleckým předmětům kolem sebe, ale to jen proto, aby své myšlenky alespoň na chvíli oprostil od válečných hrůz. Návštěvu mladého lékaře (Viktor Preiss) vnímá podrážděně: jak mu může někdo, kdo nemá se zákopy osobní zkušenost, radit? Název sice slibuje dialog, ale mluví hlavně generál. Jeho slova se nikdy nepřeklopí do realitě vzdálené filozofické úvahy a díky poměrně krátké stopáži také nepřestanou nudit. Známá slova Jana Wericha, že "válka je vůl", si díky této inscenaci uvědomíme ještě intenzivněji. ()
V týlu kousek za Verdunem se snaží mladý lékař přesvědčit přiopilého generála o změně zažitého, ale v důsledku smrtícího postupu léčení hlubokých ran.... Minimalistická a nijak dlouhá záležitost, kterou výborně táhnou Preiss jako kpt. Flemming a Viklář jako generál (+ Boris Rössner, který se tu a tam mihne). Celé se to odehrává v jediné místnosti, jen občas to proloží historické záběry z fronty. Oldřichu Daňkovi se mimořádně povedl scénář, rozhodně to není nuda - celá debata obou hlavních protagonistů má výbornou gradaci, která mě udržela u obrazovky od začátku až do konce. ()
„Poručík Clifford! Sežeňte někde nějakou láhev a odpusťte si komentář. Odchod!“ Střet otupělé ješitnosti a houževnatého idealismu. Řinčení verbálních zbraní týlových krys, aby se nebrala naděje a ta nebyla jen iluzí.. Vadilo mi velké zrcadlo i to, jak Vinklář ve vděčnější roli převyšoval Preisse, ovšem jako zamyšlení nad tím, za kolika ztracenými životy v historii lidstva stála nadutá přezíravost, to funguje perfektně.. Boj doktora Fleminga byl toho času marný, ale může ho uklidnit, že kdyby léčbu frontových ran řešil s generálem Melchettem z Černé zmije, nechá se po pár minutách dobrovolně zabalit do goblénu a vyhodit z okna. A měli bychom po penicilinu.. ()
zajímavý slovní souboj J. Vinkláře, coby starého generála, a V. Preisse jako kapitána Fleminga a budoucího objevitele penicilinu...náhodou jsem přepnul na ČT 2 a už jsem se nedokázal odtrhnout...ač se příběh odehrává v jedné místnosti a kromě Preisse a Vinkláře se tam semtam mihou jen Rösner a Vyskočil, určitě se nebudete nudit...občasné dobové záběry z fronty taky nejsou na škodu... ()
Galerie (4)
Zajímavosti (1)
- Daňkova hra byla poprvé nastudována v pražském rozhlasovém studiu v roce 1967 se Zdeňkem Štěpánkem a Jiřím Adamírou. (Marthos)
Reklama