Režie:
Miroslav BalajkaScénář:
Ivo PelantKamera:
Roman PavlíčekHudba:
Václav VondráčekHrají:
Rudolf Hrušínský ml., Simona Stašová, Libuše Šafránková, Pavel Kříž, Martha Issová, Karel Zima, Naďa Konvalinková, Milena Steinmasslová, Jaromír Dulava, Rostislav Novák st., Zdeněk Vencl (více)VOD (1)
Obsahy(1)
"Pane doktore, cítím se jako pes," sdělil jednoho dne pan Ota Pošta plaše a důvěrně psychiatrovi. A byla to pravda. Pan Pošta, spořádaný opravář praček, se už delší dobu necítil právě nejlépe. Na vině byla jeho rodinná pozice. Pan Pošta byl nenáročný a poněkud neprůbojný člověk, kterému osud přichystal těžkou zkoušku v podobě dominantní ženy Věry. Pracovala jako notářka na notářství a vydělávala dvakrát tolik než on. Měla ho ráda, to ano, ale po svém. Domácí operační prostor pana Pošty nikdy nebyl příliš veliký, ale od té doby, co byly děti z domu se postupně dále zmenšoval. Poslední ranou bylo, když si Věra (snad jako náhradu za děti) pořídila psa. Pan Pošta byl tak vystaven nové konkurenci - a (jak se dalo čekat) neobstál. Ocitl se na posledním místě rodinného žebříčku a zacházelo se s ní jako se psem. Není tedy divu, že se, jednoho dne, sám ve psa proměnil! (oficiální text distributora)
(více)Recenze (66)
Nejdřív jsem si myslela, že to bude hrozná blbost korunovaná nepříliš kvalitní režií. Jakmile se však na scéně objevil manžel Ota v psí podobě, začala jsem se královsky bavit a vydrželo mi to až do konce. Velmi dobré herecké výkony ve spojení s absurdní nadsázkou a slušným scénářem pomohly tomuto snímku vybřednout ze slepé uličky televizní zábavy. (65%) ()
Žena, která se chová ke svému muži jako ke psovi, na druhé straně žena, která se chová ke psovi jako k muži. Toť asi celá filosofie filmu. Absurdnost situace dokreslují reakce psychiatra, který ve změně muže ve psa a naopak nevidí nic neobvyklého. Simona Stašová je parádní fúrie, její filmový partner Rudolf Hrušínský ml. je skvělý hodný, ale slabý muž. Ale nejvíce mě potěšila malá rolička Jaromíra Dulavy, který si zahrál veterináře. Zajímavý televizní film o složitosti dlouholetých vztahů, který nám nabízí tento příběh s nadsázkou a úsměvem. Tolik přirovnání člověka ke psovi se jen tak nevidí. ()
Podivně zpracovaný námět a místy až teatrální vyznění příběhu. Přes veškeré mé výhrady,které většinou k české filmové tvorbě patří až přes podivně zahranou roli paní Šafránkové jsem se musím přiznat celkem pobavila. 3 zasloužené hvězdy za dobře zahranou megeru velké herečky Simony Stašové a psího chytrolína Otíka(Rudolf Hrušínský ml.)-vždy mi nad psími herci zůstává rozum stát a z tohoto pohledu bylo jistě natáčení o něco těžší.Takže takový fajný film na usínání u kterého se nemusí přemýšlet a člověk se i zasměje. ()
Nejdřív jsem si říkal, že to bude pěkná blbost, jejíž scénárista moc koukal na Kdo to štěká?, ale film mě mile překvapil tím, že se vydal daleko šílenějším (a zábavnějším) směrem. Jakkoli je herecká setava perfektní, bez skvělého výkonu psa Alviho (a jeho cvičitele) by tahle komedie určitě nefungovala. ()
Správná ujetost jdoucí ve šlépějích fantasmagorických příběhů z díla pana Macourka (být to natočeno dříve, zřejmě by ústřední dvojici hráli Zázvorková a Brodský anebo Bohdalová a Menšík). Simona Stašová naprosto perfektní, stejně jako Rudolf Hrušínský. Celou dobu si člověk říká, zda je scénárista opravdu takový magor, aby nechal proměnit hrdinu ve psa (už způsob pití vody v psychiatrické ordinaci nasvědčuje, že takový opravdu bude). Začátek naprosto skvostný, od chvíle, kdy se na scéně objevil pes, už to šlo dolů (za což skvěle vycvičený a skvěle hrající pes ale nemůže). ()
Reklama