Hezké chvilky bez záruky

Komický, tragický, současná problematika, spletitost lidských osudů všech sociálních vrstev, žabomyší války jak se říká o ničem. Dobrý film, film o životě, film o pacientech, film o nás všech..Chvílemi jsem byl na prášky i já:-)! A ta neuroticky pohyblivá kamera? Čert ví jestli to byl jen záměr, udělat film ještě více nepříjemným, ale kamera je přeci jen nástroj a nástroj je vždy v něčích rukách a ty ruce chtěli zřejmě jen vyjádřit nějaký pohled na scénu jako součást vyjádření..Dobrá režijní práce Věry Chytilové, která se tu snaží společně s ostatními autory odhalit nejen ty negativní lidské stránky osobnosti každého z nás. V některých okamžicích filmu to bylo jak se říká až nadoraz nebo natvrdo! (06.04.2008)

Chvílemi mě bolela hlava u té roztěkané ruční kamery. Scény s Krausovými byly super, hlavně hláška "Jděte do prdele s vocáskama !!" mě rozesmála. Ale nejvíc se mi líbil Vávra ptající se na konečnou pilulku :)). Vím, že děj je z psychologické poradny a řeší se psychické problémy, ale dívat se na film ve velké depresi, začne leckerý psychicky labilní divák uvažovat o sebevraždě. A na scénáři bylo pracováno s opravdovou psycholožkou. Tři hvězdičky s odřenýma ušima. (27.01.2008)

Na mě toto nepůsobí vůbec vtipně, ve vetšině situací spíš trapně. Nemohu zapřít skvělou hlavní roli. Dialogy jako ze života možná, ale trocha nadsázky jim nesluší. A když si k tomu přičtu nevhodnou kameru, která je roztřesená bez jakéhokoli uměleckého nebo výtvarného záměru, vyjde mi z toho rozpačitý podprůměrný snímek, na který s klidem můžu zapomenout hned, jak tohle dopíšu. 40% = 2/5 (29.08.2010)

Reziserku Veru Chytilovu /Dedictvi aneb Kurvahosi gutntag, Panelstory/ mam rad, ale mam obrovsky problem s jej tvorbou po roku 1999 a teda po reziserkinej 70 -ke. Cize filmy ako Vyhnani z Raje a tato ubohost. Nuda vladne filmu, herecke vykony su tragicke - snad len pan Polivka vie hrat, hral tu aj Ivan Vyskocil /Kandrt z Prodavaca Humoru/, prazdne tliachanie o medziludskych vztahoch a emociach nemam rad. Dejova linia, to je tiez skor vakuum ako realita. Skoda : 6 % (18.01.2014)

Lidská důstojnost, myslím lidská, nikoli mužská či ženská, veškerá žádná. V době, kdy už se spíš starám, aby si mě odnesla blažená smrt a nikoli ta truchlivá, je mi toto téma dosti ukradené. Už i proto, že příznakem blažené smrti je důstojnost. A to ještě nejsem zdaleka tak starý jako režisérka při natáčení tohoto filmu. Samozřejmě důstojnost není žádná konstatnta, ale proměnná v závislosti na času a stavu společnosti, jiná byla u stoiků a jiná u Jednoty bratrské, a jiná bude za sto let, pokud ještě něco, co se dá označit tímto slovem. Babička Chytilová (mám trochu trapný pocit vida čím se zabývá a čím by se měla) se pokusila vykydat z milostných chlévů kupky hnoje a navršit je na jednu velkou hromadu, proti čemuž ovšem nelze nic namítat filosoficky ani empiricky. Nicméně z toho zůstane stále jen kupa hnoje a nikoli nové paradigma. Podstatu (pseudo)problému zde vystihl Tomtomtoma: A pak je tu zdůrazňováno, že člověk skočí po hlavě i do špatného vztahu. A to jen proto, že nechce být sám. A to je opět věcí důstojnosti. A podobně i sv. Pavel: ... je lepší žít v manželství než se trápit (1K, 9). Ale ani jeden neříká, že by se mělo žít v podvodu, klamu, přelétavosti, lítosti, násilí a zanedbávání či týrání toho, kdo či co z lásky obvykle vyplyne. (04.01.2023)