Hezké chvilky bez záruky

Jestli byly předchozí morality Věry Chytilové rozmělněné a částečně kryté za nějakým příběhem, tak tohle jsou syrové flákoty, bez ladu a skladu vršené jedna na druhou. Asi už byla režisérka naštvaná, že si každý spíše všímá něčeho jiného, než poselství jejich filmů a tak předložila - jakoby amaterský natočený - sestřih případů postarší psycholožky, aby všem ukázala, jak jsou naše vztahy odporně zdegenerované. Budiž, ale mě to nezaujalo. (01.08.2007)

Přiznám se, že nerozumím tak nízkému hodnocení ze strany ostatních. Podle mne se Chytilová vrátila k tématu, které ji šlo - zájem o normální lidi a jejich každodenní starosti. Kdo má rád její filmy z 80.let, musí si přijít na své i zde. Janěková je výborná, zdatně jí konkuruje Jana Krausová... zajímavá sonda do života lidí, která nám připomíná, že nejsme sami, kteří si občas myslí, že život je na h...o:-) (06.04.2008)

Film emocemi a lidskými příběhy úplně prekypuje, bohužel v té samé akci, kdy vběhávají choří lidé do ordinace, nedokážete se ani nadechnout, nemluvě o tom, že ve filmu snad není statického záběru. Z kina tedy chodíte pak zrelaxovaní jako z ordinace milé psycholožky :) Záměr to není špatný, jen mě mrzí, že postavy se ve filmu vynořují a pak zase mizí a pak divák má pocit, že je film nedokončený, příběhy nedořešené a proto oběvující se postavy zbytečné. (07.09.2008)

Úporný film plný plochých figurek, které spojuje postava psycholožky a její manželské poradny. Věra Chytilová (jakož i množství českých herců a hereček) ovšem již definitivně ztratila soudnost a natočila expresivní břečku, kde všichni tak strašlivě přehrávají a většina je tak neautentická, že k smíchu nejsou ,,vtipné" dialogy, ale jejich úporné herecké výkony (vrcholem je spíše epileptický než hysterický záchvat Báry Hrzánové v ateliéru, zdatně ji však sekundují i jiní a jiné). Frenetická kamera (pro filmy Věry Chytilové tak typická) Martina Štrby jen dotváří dojem psychotického duševního stavu. Jestliže tenhle film měl vzbuzovat nějaké emoce, pak v mém případě se to povedlo... Věra Chytilová si díky svému postavení může obsadit prakticky kohokoliv a také tuto možnost hojně využívá. Otázka zní ale k čemu? První dáma českého filmu kdysi provokovala, teď už jenom ve své manýře povětšinou nudí... (15.07.2008)

Filmy Věry Chytilové hodnotím rozporuplně. Některé patří do mého "zlatého fondu", jiné balancují na hraně odpadu. Stejně jako tento film, jenž mám kvůli kameře a střihu vůbec problém dokoukat. Technické prostředky v realizaci fimu mě tak ruší, že se mnohdy ani nesoustředím na obsah. Film Chytilové v mé kategorii "na hraně"... (10.03.2016)